Firmy si nyní více uvědomují rizika, říká šéf Ernst & Young v Česku
DIRK KROONEN (44) Vedoucí partner společnosti Ernst & Young v České republice a vedoucí partner zastoupení Ernst & Young pro oblast střední a jižní Evropy, která kromě Česka zahrnuje také Maďarsko, Slovensko, Chorvatsko a Slovinsko. V Česku působí od roku 1992. Kroonen pochází z Nizozemska. Vystudoval Univerzitu v Tilburgu a získal titul v oblasti daňového práva. Má více než patnáctiletou zkušenost z mezinárodního daňového poradenství jak pro domácí, tak i mezinárodní společnosti. V současnosti je také viceprezidentem představenstva Nizozemsko-české obchodní komory a předsedá Evropsko-českému fóru, jehož je zmíněná komora členem. Kromě rodné holandštiny hovoří plynně německy, anglicky a česky. Je ženatý (manželka je Češka) a má osmiletého syna Davida. Mezi jeho záliby patří golf, fotbal, četba a cestování.
EURO: Jak vnímáte vaše současné postavení mezi velkou čtyřkou auditorských a poradenských firem v České republice? Jaké jsou vaše přednosti a vaše slabiny ve srovnání s dalšími třemi společnostmi - PricewaterhouseCoopers, KPMG a Deloitte? KROONEN: Myslím, že celkově jsou ty čtyři velké společnosti na českém trhu srovnatelné, neexistují zde enormní rozdíly. Pokud jde o příjmy, jsme téměř na stejné úrovni. Jestliže zahrneme i naše právní služby, tak jsme na druhém místě. V minulém roce jsme se pohybovali nad úrovní jedné miliardy korun. Ale rozdíly jsou velmi malé. Jsem přesvědčen, že naší předností je momentálně rychlý růst. Loňské a předloňské údaje říkají, že jsme byli nejrychleji rostoucí firmou mezi velkou čtyřkou. Současný růst přitom nevychází ani tak z oblasti auditu, ale daleko více z našich poradenských služeb. V tomto finančním roce podíl poradenských služeb na celkových příjmech mírně překročí padesátiprocentní hranici. Pokud si někdo myslí, že jsme čistě auditorskou firmou, tak rozhodně nemá pravdu.
EURO: Je takový podíl poradenských služeb vyšší než v případě ostatních firem velké čtyřky? KROONEN: Žádná z těchto velkých společností zatím podobné výsledky nepublikuje. Výměna informací se dosud týkala pouze celkových příjmů. Jde nám nicméně o větší transparentnost a předpokládám, že v příštím roce pravděpodobně zveřejníme více finančních informací. Pro nás je důležité, že zaznamenáváme růst v oblasti daňového i transakčního poradenství. Příjmy našeho daňového oddělení se zvýší oproti loňsku o více než 25 procent a u transakčních poradenských služeb to bude ještě více.
EURO: Souvisí tento růst s tím, jak se celkově mění regulační prostředí v oblasti auditu a poradenství? Zvyšují přísnější pravidla poptávku po vašich službách? KROONEN: Ano, ale jenom částečně. V případě našeho daňového poradenství by z tohoto pohledu bylo možné očekávat naopak spíše nižší růst, protože mnoho firem dnes omezuje služby, které kupují od svých auditorů. Přesto se naše daňové oddělení rozvíjí rychlým tempem. To má řadu důvodů. Jedním z nich je vstup Česka do Evropské unie, zásadně se změnila legislativa týkající se daně z přidané hodnoty. Ale je to také tím, že máme stabilní a kvalitní daňový tým. Také růst příjmů v oblasti transakčního poradenství má jasné důvody. Celková aktivita firem na českém trhu se zvyšuje, společnosti uskutečňují komplexnější a sofistikovanější finanční transakce, takže více potřebují naše služby. Navíc nám pomáhá to, že jsme také experti na oceňování podniků. A máme také služby, které jsou spojeny s řízením rizik. Tady se přirozeně poptávka zvýšila vzhledem k regulačním změnám.
EURO: Celosvětovým…? KROONEN: Ano, celosvětovým. Společnosti si nyní mnohem více uvědomují rizika, mnohem více se zaměřují na vnitřní kontroly a na to, zda mají správně nastavené finanční systémy. Zvyšují se také potřeby hodnocení rizika třeba v oblasti směnných kurzů či derivátů. To vše se stává mnohem komplikovanějším.
EURO: Berete regulační změny jako výhodu, či nevýhodu? Na jedné straně vám přinášejí více byznysu, na druhé straně to znamená také více zodpovědnosti. KROONEN: Změny byly bezpochyby zapotřebí. Tento vývoj, který vyvolaly finanční skandály ve Spojených státech, byl nezbytný. Potřebovali jsme mnohem více transparentnosti, daleko lepší finanční informace, lepší strukturu správy společností (corporate governance), lepší vztah mezi různými orgány ve společnostech. Tyto změny vedly ke zlepšení fungování podniků a větší důvěryhodnosti finančních informací. Na druhé straně si myslím, že se leccos přehání. Jsme spokojeni s tím, že získáváme práci navíc, ale na druhé straně si musíme dávat pozor, abychom nezadusili společnosti nadměrnou regulací. Myslím, že v současné době je tu až příliš takové té formální regulace. Je nutné se zaměřit více na kvalitnější regulaci, dívat se více na obsah než na formu. Je nutné zvrátit trend, který by vedl k nadměrnému a finančně neúnosnému zatížení firem.
EURO: Když mluvíte o tom, že se to přehání, platí to i pro současnou situaci v Česku? KROONEN: V České republice je to trochu jiné. Česko se pochopitelně orientuje na pravidla Evropské unie. Regulace ve Spojených státech vychází ze specificky americké situace. Je tam odlišný přístup akcionářů, kteří se více pouštějí do vzájemných sporů, do hry více vstupují velké investiční banky. V Česku se držíme více při zemi.
EURO: Ale i v Evropě se objevily případy, kdy auditorské společnosti začaly být obviňovány kvůli některým případům, například v kauze maďarské Postabank. Myslíte si, že se něco podobného může stát v Česku? Že by se tímto způsobem vracely staré případy? KROONEN: Vím o případu v Maďarsku, který je ale odlišný od těch, jež se staly v České republice. Nemyslím si, že by současná změna regulačního rámce mohla v tomto ohledu v Česku něco zásadního změnit. Je ale řada jiných změn, které můžeme do budoucna očekávat. Připravuje se nová směrnice Evropské unie ohledně auditu. Česká republika zatím nemá orgán veřejného dohledu, všechny profese jsou samoregulované. Přirozeně fungují disciplinární komise, ale nezasedají v nich lidé zvenčí. Takže některé změny pravděpodobně přijdou. Ale asi to bude nějakou dobu trvat. I kdyby byla ona směrnice schválená už v tomto roce, začne platit teprve od roku 2007.
EURO: V Česku máte také klienty, kteří se musejí řídit přímo Sarbanesovo-Oxleyho zákonem, tedy americkými pravidly. KROONEN: Ano, uplatňujeme americká pravidla u těch veřejných společností, s jejichž akciemi se obchoduje na amerických trzích. V Česku může jít o dva druhy podniků: Mohou to být dceřiné společnosti firem zastoupených na burze v New Yorku, nebo čistě české společnosti, s jejichž cennými papíry se v New Yorku obchoduje. Firmy z obou skupin musejí vyhovovat pravidlům americké Komise pro cenné papíry, která se týkají zahraničních emitentů.
EURO: Je velký rozdíl mezi vaší prací v těchto společnostech a v těch, které americké legislativě nepodléhají? KROONEN: Je tu rozdíl. Je zde více povinné práce, kterou musíte udělat v oblasti vnitřních kontrol. Velký rozdíl je v tom, že na inspekci opravdu potřebujete hodně času. Auditoři musejí ověřovat, zda má management k dispozici správně nastavený systém vnitřních kontrol a zda jsou věrohodné informace, které od kontrolorů přicházejí.
EURO: Myslíte, že uplatňování Sarbanesova-Oxleyho zákona povede k větší transparentnosti společností, nebo převáží spíše negativní dopady vysokých nákladů? KROONEN: Věřím, že Sarbanesův-Oxleyho zákon bude mít velmi pozitivní vliv na transparentnost společností. Je sice zaměřen hlavně na veřejně obchodované společnosti, ale myslím, že následně bude mít vliv také na společnosti, které na burze zastoupeny nejsou. Odměňování členů orgánů firem bude transparentnější, poplatky auditorům se stanou transparentnějšími, a také finanční informace budou přesnější. Standardy se výrazně zvyšují a je stále méně prostoru pro zkreslování hospodářských výsledků.
EURO: Americké firmy se již musejí řídit klíčovou pasáží Sarbanesova-Oxleyho zákona, sekcí 404, která se týká právě vnitřních kontrol finančních toků. Toto ustanovení však začne časem platit i pro neamerické firmy. Předpokládám, že právě v těchto společnostech teď máte hodně práce? KROONEN: Ano. Týká se to veřejně obchodovaných společností i dceřiných firem takových společností. Ale jsou také firmy, které vše dělají zcela dobrovolně, protože soudí, že jde o dobrá pravidla pro správu společností. Chtějí plnit kritéria sekce 404, i když to pro ně není povinné. To je zajímavý vývoj, neboť navzdory dodatečným nákladům tyto firmy věří, že se mohou stát lepšími společnostmi, když dobrovolně tato pravidla splní.
EURO: Velká čtyřka si už do značné míry rozdělila trh silných klientů, korporací. Je tu ale možná další segment, v němž lze hledat nové příležitosti: malé a střední podniky. Vidíte to tak? KROONEN: Ano, vidíme jisté šance. Ale na druhé straně nadále věříme, že je stále dost prostoru v segmentu velkých firem. A to je segment, na který se primárně zaměřujeme. My se orientujeme na špičkové společnosti a na špičkové transakce, které se v této zemi uskutečňují. Chceme se totiž soustředit na poskytování vysoké hodnoty, kvality, komplexního poradenství. Stále více se zaměřujeme také na ty podnikavé společnosti, které jsou špičkou segmentu malých a středních podniků. Nazýváme je společnostmi strategického růstu. Jedním ze způsobů, jak se k těmto firmám chceme dostat, je cena Podnikatel roku. Také díky ní chceme zjistit, kdo jsou top hráči v podnikatelské sféře v České republice.
EURO: Jeden z vašich konkurentů z velké čtyřky, firma Deloitte, založila dceřinou společnost Elbona, která se má zaměřit právě na malé a střední podniky. Dokonce su uvažuje, že by Elbona mohla spolupracovat i s ostatními členy velké čtyřky. Víte o této myšlence? Co o ní soudíte? KROONEN: Nikdo za mnou nepřišel s nabídkou potenciální spolupráce v této oblasti. Četl jsem o tom v novinách a četl jsem to se zájmem. Není to ale to, čemu bychom se chtěli věnovat.
EURO: Jaké jsou vlastně bariéry pro vstup firmy vašeho typu do segmentu malých a středních podniků? KROONEN: Je tu několik bariér. Jednou z nich je to, že musíte mít lidi, kteří tento segment obsluhují. To nejsou ti samí lidé, které momentálně zaměstnáváme. Za druhé je tu otázka cen. Ne všechny malé a střední podniky by chtěly nebo by byly schopné platit za kvalitu, kterou nabízíme. To považuji za dvě hlavní bariéry. My připravujeme lidi ke komplexní práci pro špičkové společnosti v této zemi. Právě to je motivuje. I to je jeden z důvodů, proč v současnosti nemáme potřebu jít do jiného segmentu.
EURO: V průzkumu studentské organizace AIESEC, která zjišťovala v kterých firmách by mladí lidé chtěli nejraději pracovat, jste se umístili na druhém místě hned za vítěznou Komerční bankou. Čím jste tohoto umístění dosáhli? KROONEN: Je řada důvodů. Určitě jsme udělali velký kus práce v tom, že jsme strávili hodně času se studenty přímo na univerzitách. Myslím, že studenti také vysoce hodnotí pověst, kterou na trhu máme, že jsme špičková firma, která pracuje se špičkovými lidmi. Naši zaměstnanci jsou velmi motivováni k tomu, aby pracovali s ostatními talentovanými lidmi, což hraje důležitou roli. A pak je tu jednoduše lidský faktor: my všude dáváme na první místo lidi, staráme se o ně a o jejich kariéry. Proto také jsme velice úspěšní při získávání nových zaměstnanců.
EURO: Není to spíše tím, že ve vás studenti vidí velkou nadnárodní společnost, která přináší… KROONEN: Mezinárodní perspektivu? Určitě. Mezinárodní profesní prostředí také hraje důležitou roli. A počet lidí pracujících v zahraničí se bude zvyšovat. Rozdíl oproti dalším firmám z velké čtyřky je v tom, že Ernst & Young nyní integruje svou českou pobočku společně s německou, nizozemskou, švýcarskou i rakouskou, kromě poboček v Polsku, pobaltských státech a zemích Společenství nezávislých států. Na rozdíl od jiných firem se u nás integrace neuskutečňuje čistě v rámci východoevropského prostoru. Věříme, že právě proto poskytneme velkou výhodu našim klientům i zaměstnancům.
EURO: Řekl jste, že jedním ze způsobů, jak oslovit dynamické firmy ze segmentu malých a středních podniků, je soutěž Podnikatel roku. Pokud vím, tak teď chcete do soutěže zapojit ještě menší společnosti než dříve. KROONEN: Ano, máme vlastní zájem na této soutěži, to je jasné. Na druhé straně také chceme malé a střední podniky povzbudit. V Německu, v Nizozemsku a v řadě dalších zemí jsou právě tyto firmy motorem ekonomiky. My chceme podpořit podnikavost v Česku, neboť tady v minulosti chyběla. Věříme, že to bude mimořádně důležité pro rozvoj české ekonomiky. Od letošního roku chceme zapojit i firmy s méně než třiceti zaměstnanci. Nechceme vylučovat někoho, kdo má jen patnáct zaměstnanců, ale vlastní třeba internetový byznys s dynamicky rostoucími tržbami. Také není nutné, aby účastník soutěže podnikal tři roky, od nynějška stačí pouze dva. Letos plánujeme jít se soutěží i do regionů. Byli bychom rádi, kdyby se i nejlepší regionální podnikatelé zapojili do soutěže „Ernst & Young Podnikatel roku“ a mohli bojovat o národní český nebo i světový titul. Regionální kola soutěže se ostatně pořádají i v dalších zemích.
EURO: Rozdíl je možná v tom, že v jiných zemích se soutěže účastní mnohem více podnikatelů než v Česku. KROONEN: To záleží na velikosti země. Ve Spojených státech to určitě platí, ale to se nedá srovnávat. My jsme v Česku s touto soutěží začali před pěti lety se zhruba třiceti účastníky. Počet se ale postupně zvyšoval, v loňském roce to bylo sto účastníků a letos očekáváme ještě více. Podnikatelé vidí v účasti nemalé výhody, neboť získávají značnou publicitu a mohou si vylepšit svou pověst, a to ve vztahu ke klientům i k vlastním zaměstnancům. Zaměstnanci obvykle svému podnikateli velmi fandí, často sami do soutěže nominují své šéfy.
EURO: Limit pro velikost firmy tedy padá, ale stejně asi nebude možné, aby se soutěže zúčastnil třeba pekař, který mnoho lidí nezaměstnává. KROONEN: Ne. Tito podnikatelé musejí mít vizi, musejí se orientovat na růst, na inovace. Pokud se podíváte na podnikatele, kteří zvítězili v minulých ročnících, to jsou prvořadí podnikatelé. Postupem času se navíc kvalita účastníků zvyšuje.
EURO: Loni byl v Česku mezi účastníky vysoký podíl podnikatelů z oboru informačních technologií. Zdálo se, že chybělo více účastníků z jiných odvětví. Máte pro to nějaké vysvětlení? KROONEN: Nemám po ruce jednoznačné vysvětlení. Obecně lze říci, že v oblasti informačních technologií podniká spíše mladší generace. Je možné, že si více uvědomuje význam marketingu a public relations. Nevylučuji, že podnikatelé z tradičních oborů nejsou motivováni, aby se soutěže tohoto druhu účastnili. My jsme se už dříve obávali toho, že pro některé podnikatele je důležité, aby byli úspěšní, nikoliv aby se o jejich úspěchu mluvilo. V Česku není taková kultura jako na Západě, kde lidé propagují svůj úspěch. Zatímco na Západě je podnikavost velkou věcí, tady mnohdy převládá skromnost. Možná, že právě lidé z oboru IT mají více sebevědomí. Možná je to také segment, v němž je v Česku jednodušší dosáhnout rychlého růstu, na rozdíl od odvětví, v nichž může konkurence ze západních zemí lépe využít svých výhod včetně kapitálové síly, delší tradice či rozsáhlejší distribuční sítě.
