Fórum k holokaustu béčkové nebylo. Jen hostitel si spletl Hrad s Kremlem
Mezi kladné stránky Miloše Zemana patří to, že si někdy dokáže získat publikum tam, kde by to pražská kavárna opravdu nečekala. Třeba na nudných bankéřských konferencích nějaký ten omletý bonmot často působí svěže, ostatně stejně jako prezidentova angličtina s českým přízvukem. Totéž bohužel nelze říct o situaci, kdy se prezident ocitne ve společnosti lidí, kteří by mohli dávat lekce z rétoriky. Minulý týden to bylo vidět na Pražském hradě, který hostil vzpomínkovou akci Evropského židovského kongresu.
Byl to svým způsobem trucpodnik a Praha byla zvolena jako nouzové řešení poté, co se hlavní akce na paměť 70. výročí osvobození Osvětimi chopil Světový židovský kongres. Organizace, která má proti svému evropskému jmenovci mnohem větší váhu.
Akce to ale béčková nebyla. Ne, když debatní panel moderovala jedna z nejznámějších tváří BBC a v Terezíně předčítal oscarový herec Ben Kingsley.
Nikomu samozřejmě neušlo, že za dvoudenním fórem stojí Moše Kantor, ruský oligarcha a Putinův chráněnec. Jenže zatímco Kantor sehrál svou úlohu důstojně, sám pražský hostitel jako by chtěl na dálku zdůraznit svůj vděk Rusku. Nejprve plánoval na okraj vzpomínky na masové vraždění Židů uspořádat setkání mezi ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Mužem, který říká, že nacisté moderní doby sídlí v Kyjevě. Když ani jeden z nich nepřijel, zaskočil v Praze alespoň Zemanův přítel Vladimir Jakunin, kterého Hrad nejprve tajil a na poslední chvíli zařadil do programu jako předsedu fóra Dialog civilizací. Těžko si to vysvětlit jinak než jako vděk za to, že Jakunin coby prezident Ruských železnic na zavolání přítele Miloše dohazuje kšefty českým firmám.
Pražský hrad ovšem není Kreml a památka holokaustu je asi tím posledním místem, kde by se na okraj měla vést jednání s lidmi, které naši spojenečtí partneři z USA odmítají byť jen pustit na své území. Heslo konference Let My People Live si Zeman vyložil po svém. Některé národy je vskutku třeba nechat žít a neotravovat sankcemi. Ten židovský tím český hostitel vskutku nemyslel.
Pražský hrad není Kreml a památka holokaustu je asi tím posledním místem, kde by se na okraj měla vést jednání s lidmi, které naši spojenečtí partneři odmítají byť jen pustit na své území.
O autorovi| BLAHOSLAV HRU KA hruskab@mf.cz
