Nechtěný artikl: vojáci

Projekt sloučení silových zdravotních pojišťoven se pravděpodobně odloží. Diskutuje se i o spojení Vojenské s VZP

O fúzi dvou zdravotních pojišťoven – Vojenské a Ministerstva vnitra – se mluví už dva roky. Plán se dokonce stal součástí programového prohlášení koaliční vlády. Počátkem prosince vstoupila v platnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která uvolňuje dosud zablokované fúze pojišťoven. Politickému projektu konečně nestojí nic v cestě, elán však poněkud opadá. Plánované spojení resortních zdravotních pojišťoven nebude tak žhavé, jak se ještě před nedávnem zdálo. Vojenská zdravotní pojišťovna je nevěstou se skrovným věnem, a proto námluvy, pokud vůbec, probíhají jen velmi zdráhavě. „Zástupci ani jedné z pojišťoven neprojevují žádné velké nadšení pro fúzi. Je tu ale vládní prohlášení a zákon vstoupil v platnost. Na zasedání správních rad obou institucí budu chtít znát stanoviska vedení, jak hodlají postupovat,“ říká náměstek ministra vnitra Petr Nosek, který je členem správních orgánů obou pojišťoven. Stejně tak se hodlá ptát na postoje resortů vnitra a obrany, které obě instituce zakládaly.

Sloučení za stovky milionů

V tuzemsku působí osm zdravotních pojišťoven. Největší z nich, VZP, ovládá tři pětiny trhu. O zbylý podíl se dělí různým poměrem sedmička zaměstnaneckých institucí, v jejichž čele stojí právě pojišťovna ministerstva vnitra s 1,1 milionu klientů. Spojením s vojáky by rázem její tržní dílek poskočil na šestinu koláče. Jenže otázkou je, zda by si policejní pojišťovna vzhledem k nepříliš dobré finanční kondici Vojenské zdravotní pojišťovny spíše neublížila. Na jejím účtu základního fondu, z něhož se hradí zdravotní péče, totiž koncem letošního pololetí zbývalo jen 266 milionů korun, zdaleka nejméně ze všech zaměstnaneckých pojišťoven (viz Vojenská a oborová v defenzivě), což Vojenské nevystačí ani na deset dní života. Oproti ideálnímu případu, při němž by si měly pojišťovny na účtu základního fondu držet zásobu peněz na měsíc, lépe na dva, je to jen mizivá rezerva. Nehledě na to, že samotná fúze není zadarmo: náklady se klidně mohou vyšplhat až ke stovkám milionů korun. Letos v červnu publikoval ve webovém časopise zdravky.cz bývalý dlouholetý ředitel a člen správní rady Vojenské František Beránek článek, v němž náklady na splynutí vyčíslil na 600 milionů korun. V době ekonomického poklesu, a tím pádem i možného poklesu výběru pojistného, to není zrovna zanedbatelná částka.
„Pokud by se měla nějaká fúze uskutečnit, tak raději dříve, než se kterákoli pojišťovna dostane do finančních problémů. Situace ve zdravotnictví se ale příští rok vyhrotí, navíc v lednu kvůli jednorázovému přerozdělení většina pojišťoven přijde o velké peníze. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra i nadále roste, a já hodlám dělat vše pro to, aby se její stav napřesrok spíše stabilizoval než cokoli jiného,“ vysvětluje ředitel pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Dodává, že dosud žádná jednání k plánovanému sloučení, ať už na úrovni resortů či správních rad, neproběhla. Nicméně vojáci, kteří ještě nedávno pokládali vytvoření jednoho registru pojištěnců všech bezpečnostních složek státu za bezpečnostní riziko, nyní mění rétoriku a proti projektu se již nestaví. „Pokud správní rady obou pojišťoven fúzi schválí, Vojenská se proti záměru stavět nebude,“ uvádí mediální manažer pojišťovny Richard Medek.

VZP na tahu?

Ministerstva vnitra a obrany se k projektu vyjadřují jen opatrně. „V otázce možné fúze pojišťoven zatím ministerstvo obrany nevedlo žádná jednání, na jejichž základě by bylo možné zaujmout relevantní stanovisko,“ říká mluvčí resortu Jan Pejšek. Hlavu do písku strká i úřad vnitra. „Rozhodnutí o fúzi zdravotních pojišťoven je plně v kompetenci správních rad dotčených subjektů. Ministerstvo vnitra má z pozice zakladatele jednoho člena správní rady a jako instituce nemůže nijak ovlivňovat rozhodnutí tohoto orgánu,“ uvádí jeho mluvčí Pavel Novák.
Jak ale upozorňuje Medek, text vládního prohlášení výslovně neříká, že Vojenská zdravotní pojišťovna musí nutně fúzovat s vnitráckou pojišťovnou. Proto se ještě diskutuje o možném splynutí Vojenské zdravotní pojišťovny s VZP. Ani to ale není vzhledem k nepříliš pevnému finančnímu stavu obou institucí dobrá cesta. „Obě pojišťovny se potýkají s nízkou likviditou, což by mohlo přinést problémy. Na druhé straně úspora na provozních nákladech by v případě splynutí s VZP byla vyšší než v případě pojišťovny ministerstva vnitra,“ dodává náměstek Nosek. VZP navíc letos už jeden hořký a poměrně drahý bonbonek polykala, když musela pohltit benjamínka trhu. Zadlužené pojišťovně Média se totiž nepodařilo naplnit zákonem stanovenou minimální hranici počtu klientů.