Na vydatnou žílu narazila samozřejmě nejnenechavější ruka ministryně Maláčové, která hodlá podle principu, kdo nepracuje, ať nejí, odebrat daňovou slevu na manželku či manžela v domácnosti, která nepečuje o žádnou další osobu, například o dítě. Našla tam dvě miliardy korun. Ale v té samé kapse je daleko větší balík a po zdrojích tam zřejmě nepátrá jen ona.
Schválili byste rozpočet se schodkem 40 miliard?
Na konci Zprávy o státním rozpočtu na rok 2020 je zařazena poněkud zvláštní příloha s číslem čtyři, která se v tom tlustospise obvykle neobjevuje. Jmenuje se Kvantifikace daňových úlev v České republice za rok 2016-2017. Ona čísla, která uvádějí, kolik se u nás legálně nevybere na daních, jsou ohromující. Za rok 2016 to bylo 489 miliard korun a o rok později dokonce 513 miliard. Pro srovnání, celkové daňové příjmy státu činily ve stejném období 643, respektive 689 miliard korun. To je neodolatelná tůňka nejen pro toho, kdo vidí smysl politiky v rozdávání cizích peněz.
Kalousek padl
Do této kasičky se však sahá dost obtížně a politicky to bývá větší riziko než běžné zvyšování daní. Své o tom ví exministr financí Miroslav Kalousek, který se pokusil zrušit část daňových úlev v roce 2010. Tehdy šlo především o daňové úlevy na stravenky, režijní jízdné pro zaměstnance státních drah a jejich příbuzné, ale také o odečet úroků z hypoték, který chtěl radikálně očesat, protože podle jeho slov jde o dotaci chudších, kteří na byt nemají, bohatším, kteří si mohou vzít hypotéku. Místo zrušených úlev měli dostat zaměstnanci třítisícovou slevu na dani. Celkem chtěl díky těmto škrtům získat pět miliard korun. Odboráři ale stávkovali kvůli stravenkám, železničáři drželi stávkovou pohotovost za režijky a hypotéky budily také slušný poprask, takže Kalouskův plán na počátku roku 2013 definitivně padl.
Maléru naproti. Výdaje státu požírají vše, co přinesla konjunktura
Místo radikálního a nepopulárního škrtání výjimek a slev postupovaly minulé vlády při omezování těchto úlev skrytě, byť dosti účinně. Od roku 2008 nebyla zvýšena základní sleva na dani pro poplatníky ve výši zhruba dvou tisíc korun. Podobně je to se slevou na děti a manželky bez příjmu. V roce 2008 činila průměrná mzda 22 400 korun. Dnes je zhruba o dvanáct tisíc vyšší. Kdyby byla podle růstu platů valorizována i sleva na dani, zůstávala by nám v průměru v kapse tisícovka měsíčně navíc. I tak představuje tato elementární sleva ve zmíněném přehledu jednu z největších položek ve výši přes sto miliard korun ročně. Daňové zvýhodnění na děti pak činí zhruba 35 miliard korun. Na ty manželky, co tak leží v žaludku Venezuele Maláčové, i na ty další připadne dohromady něco kolem šesti miliard.
Jsou úlevy, které se dají těžko přechytračit. Například na penzích, které jako jedni z mála na světě nedaníme. Stát tak „přichází“ o zhruba pětašedesát miliard korun ročně. Podobně se nedaní ani platby státu na zdravotní pojištění pro děti a penzisty či nemocenská.
Loterie lákají
Pak jsou naopak položky, které budou ministra financí vždy lákat. Už od příštího roku má skončit osvobození od daně pro výhry v loteriích, což vynese možná nižší stovky milionů. S ohledem na absurdnost opatření, kdy výhru bude zdaňovat jak loterijní společnost, tak výherce, to fakt není moc. V citovaném dokumentu ministerstva financí dokonce není (zřejmě pro svou zanedbatelnost) toto osvobození vůbec vyčísleno.
Terčem se mohou stát i úroky z úvěrů na pořízení bydlení, které jsou ohodnoceny na jedno až dvě procenta z celkových daňových úlev fyzickým osobám, což odpovídá částce mezi třemi a šesti miliardami korun.
Takže je zřejmé, že žádné velké zdroje dodatečných financí zde nejsou a nebudou. Mimo jiné proto, že škrtání úlev na firemních daních je prakticky nemožné, protože činí dohromady něco kolem 13 miliard korun. V případě DPH to vypadá nadějněji, ale tam jde především o tzv. sníženou sazbu daně, která platí třeba na potraviny, léky a další zboží, které si nikdo zdražovat nedovolí.
Čtěte také:
Komentář: Když má prezident nápad
Maláčová částečně uspěla. Ministerstvo práce dostane z rozpočtu o 5,9 miliardy korun více
Metnar vyjednal navýšení rozpočtu obrany na 75,5 miliardy korun
Zeman je připraven podpořit rozpočet. Nelíbí se mu ale výdaje na obnovitelné zdroje a počet úředníků
Návrh rozpočtu je kvalitní, má rekordní investice, řekla Schillerová
