Nedobytný demižon

Producenti vína řádně odvádějí "desátky", ale slibovaná pomoc nepřichází

Veletrh rakouských vín by se v Praze těžko uskutečnil, kdyby jej finančně nepodpořila rakouská vinařská marketingová agentura. Dokonce zaplatila autobusovou dopravu z Brna, Mariánských Lázní, Plzně a z polského Krakova. Záměr mají naši jižní sousedé jediný: ještě ve vetší míře protlačit svou produkci na evropský trh. Právě v Rakousku a v Německu hledali naši zákonodárci inspiraci při zakládání Vinařského fondu. Tím však veškeré srovnání končí. Peníze se v českém fondu sice kumulují, ale nerozdělují. Jalově leží na bankovním účtu.

Umrtvení.

Vinařský fond již funguje tři roky, byl zřízen zákonem o vinohradnictví a vinařství (č. 50/2002 Sb.) Jeho úkolem před vstupem do Evropské unie bylo za pomoci peněz získaných od pěstitelů vinic (platba za každý hektar), výrobců a dovozců vína (platba za litr), a dále z prostředků získaných ve formě dlouhodobé návratné finanční podpory od státu přispívat na výsadbu a obnovu vinic a v menší míře i podporovat prodej českého vína. Do doby vstupu se fondu dařilo cíle plnit. Ve spojení s ministerskými dotacemi (určenými na obnovu starých vinic) se rozloha pozemků osázených vinnou révou viditelně zvětšila. Samotný fond podpořil výsadbu přibližně 2500 hektarů vinic, přičemž dnes je v Česku18 710 registrovaných hektarů. Po vstupu do unie ale platí na budování dalších vinohradů stop stav. Fond neskončil, ale byl transformován pro jiný úkol. Měl se zaměřit již výhradně na marketing a propagaci vín České republiky, jak to dělají podobné instituce v dalších členských zemích unie. Byl schválen zcela nový vinařský zákon (č.321/2004 Sb.) a jeho prostřednictvím zřízen nový fond stejného názvu. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 28. května loňského roku. Kdyby vstoupil v platnost před vstupem, problém by zřejmě nenastal, ale takto lze na činnost fondu pohlížet jako na novou formu národní veřejné podpory, která musí projít notifikačním procesem Evropské komise. Než bude notifikace ukončena, s fondem nelze hýbat.

Vysavač na peníze.

Mezi vinohradníky a vinaři je cítit silné rozhořčení. Řádně odvádějí do fondu peníze, ale slibovanou protihodnotu nedostávají. Z každého hektaru vinice starší tří let zaplatí 350 korun ročně, z každého litru vína vyrobeného na území České republiky a prvně uvedeného do oběhu 0,50 Kč (před vstupem se z litru platila jedna Kč a platilo se i za dovozové víno). „Dříve nám dávali peníze na výsadbu a třeba na závlahy, bylo to přínosné, ale po vstupu do unie jako když utne. Je to pro nás spíše zátěž než pomoc, protože dovozci neplatí nic. K čemu je nám takový fond? Vůbec netuším, na co peníze vlastně dávám,“ neskrývá zlobu Josef Kadlčík, ředitel a spolumajitel společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž a taktéž spolumajitel vinohradu. „Ať ty peníze dají třeba na postřiky, na hnojivo, na závlahy či na oplocenky, ať podpoří malé a střední vinaře, ale musíme z toho mít nějaký užitek,“ naléhá jihomoravský vinař. Firma ročně vyprodukuje asi půl milionu litrů vína, její odvody tak činí kolem čtvrt milionu korun. Pokud by fondu nezaplatila, hrozí jí stejné sankce, jako kdyby neplatila daně. Fond funguje na principu jedna koruna soukromá a k tomu jedna státní (k celkově vybrané částce od vinařů a vinohradníků přidává dle zákona stejně velkou sumu i stát). Dnes je ve fondu „umrtveno“ asi 60 milionů korun. Na účely, o nichž hovoří vinař Kadlčík, však fond už přispívat nemůže, pouze na marketing a propagaci.

Zbytečně aktivní.

„Volá mi spousta lidí a všichni jsou rozhořčeni - musím říct, že po právu - ale v tuto chvíli nelze dělat nic jiného než čekat na výsledek notifikačního procesu. Pokud mám informace správné, tak 4. března Brusel potvrdil, že přijal notifikační dotazníky a do dvou měsíců se má vyjádřit. Když by vše bylo v pořádku, tak by poté mohla Česká republika dostat předběžný souhlas. Ale aby se podpory mohly rozjet, je ještě třeba vydat prováděcí právní předpis k zákonu, vyhlášku ministerstva zemědělství,“ upozorňuje ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Sám dodnes není stoprocentně přesvědčen, zda byla notifikace nutná. „Všechny předvstupní národní podpory mohly pokračovat tři roky dál, aniž by byly notifikovány, notifikace se mohla dělat až následně, za pochodu. Je třeba zdůraznit, že už před vstupem část peněz z fondu šla na marketing, ačkoliv podstatně nižší.“ S jeho názorem koresponduje i názor předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislava Skopala (ČSSD), který je předsedou dozorčí rady Vinařského fondu. „Nejde o novou podporu. Notifikace nezbytně nutná nebyla, protože prostředky na marketing byly pouze navýšeny,“ míní.
Ministerstvo zemědělství ale usoudilo, že notifikace je třeba již proto, že příslušný zákon byl schválen až po vstupu. „Není to rozhodně naše vina. My jsme zákon připravili v požadovaném termínu do 30. června 2003,“ podotýká mluvčí ministerstva Martin Severa. Prohlašuje také, že jejich úřad již má přichystánu vyhlášku k vinařskému zákonu, ale hodlá ji vydat až po notifikaci. Mluvčí nedokáže odhadnout, kdy Evropská komise rozhodne. Může to být prý již brzy, ale v krajním případě až příští rok.

Centrálně či separátně.

Je otázkou, jak peníze z fondu po předpokládané notifikaci dále rozdělovat na jednotlivé projekty. Ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec má představu, že by vedle fondu mohla vzniknout ještě servisní marketingová agentura podobná rakouské vinařské agentuře. Mohla by prý vzniknout z již existujícího Národního vinařského centra ve Valticích. Ministr zemědělství Jaroslav Palas v rozhovoru pro týdeník EURO zase dal ke zvážení, zda Vinařský fond v budoucnu nespojit s marketingovým odborem Státního zemědělského intervenčního fondu, který se má přetvořit v centrální marketingovou agenturou na podporu domácích potravin. „Je otázkou, zda mít specializovaný marketing na víno, ale to už není záležitost současné vlády a současného parlamentu,“ dodává Palas. „O všem lze asi diskutovat, ale za splnění základního předpokladu, že vybrané peníze půjdou jen na podporu vinohradnictví a vinařství. Obáváme se, že pokud by prostředky byly společné, tak vinařina bude poškozena,“ myslí si Machovec. V druhé polovině května se na pražském výstavišti uskuteční nápojový veletrh Víno & Destiláty. Návštěvníci se mohou zúčastnit Dne vín z Portugalska a Dne vín z Brazílie. Přestože notifikační proces zatím ukončen nebyl, uskuteční se nakonec i Den vín z České republiky (za finanční podpory Vinařského fondu). Jak je to možné? „Nakonec se Rada fondu rozhodla do toho jít, ač muselo být zvoleno takové kostrbaté řešení. Bude to financováno až v budoucím období. Ale jinak vážně hrozilo, že by ten den obsadili Rakušané a největší domácí vinařská výstava by se uskutečnila bez nás. My už nemůžeme donekonečna našim vinařům říkat, že nelze nic dělat,“ podotýká ředitel fondu Machovec, přičemž si uvědomuje, že jde svým způsobem o riskantní záležitost, kterou Brusel nemusí skousnout.