V zemědělství chybí aktuálně 12 až 15 tisíc sezonních pracovníků. Nejvíce jich schází pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele, kde je třeba více ruční práce, ale také v drůbežárnách a na jatkách, řekl Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. Nesezonních zaměstnanců podle komory dlouhodobě chybí zhruba 4500.
Zemědělců v loňském roce opět ubylo. Jejich počet se meziročně snížil o 0,7 procenta na 100 200, uvádí zpráva o stavu zemědělství za loňský rok. Podíl pracovníků na celkové české zaměstnanosti činil 1,9 procenta.
Nezaměstnanost v Česku sice v červenci po předchozím pětiměsíčním poklesu vzrostla o desetinu na 4,1 procenta, lidí bez práce ale bylo 303 074, což je nejméně za červenec od roku 1997. Počet volných pracovních míst meziměsíčně i meziročně vzrostl na 188 tisíc a firmy mají problémy s nedostatkem pracovníků.
Zemědělské podniky tak přijímají sezonní pracovníky například z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska, ale například i z Mongolska. Komora proto podporuje záměr ministerstva zemědělství na zrychlení přijímání pracovníků z Ukrajiny do českých zemědělských a potravinářských provozů. Mělo by jít až o 1500 lidí ročně. Materiál však vláda na svém červencovém projednávání odložila.
Evropané vyjedli zásoby másla. Cena zůstane vysoká
Podle komory je nedostatek pracovníků v českém zemědělství daný nejenom tím, že řada zaměstnanců odchází do důchodu, ale také nižším zájmem mladé generace učňů, středoškoláků i absolventů vysokých škol.
Komora tak mezi podniky zjistila odhady, kolik lidí budou jednotlivé firmy, včetně těch podnikajících v rybářství a lesnictví, potřebovat ke konci letošního roku, ale také kolik by jich podniky chtěly v roce 2021. Největší zájem podle šetření bude o traktoristy a ošetřovatele zvířat.
Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Dany Večeřové chybí zaměstnavatelům prakticky všechny kategorie pracovníků. „Největší problém jsou dělnické profese a střední technické a řídící profese. Je to problém obecně nižších platů v potravinářství v porovnání třeba s automobilovým průmyslem, který v některých oblastech přetahuje zejména technické profese, jako je údržba nebo obsluha strojů,“ řekla Večeřová.
Mzdy v zemědělství, včetně lesnictví a rybářství, zůstávaly loni pod úrovní mezd v průmyslu i v celém národním hospodářství. Loni vzrostly o 4,2 procenta (například v průmyslu o tři procenta) na 22 379 korun měsíčně.
Dále čtěte: