Energetika
Plány Evropské unie na zajištění energetických dodávek se doposud týkaly především plynu. Aby Evropská komise (EK) dostála svým ambicím o energetické bezpečnosti a diverzifikaci zdrojů, vypsala loni v září tendr na studii, která má zmapovat dodávky ropy ze zemí ležících mimo EU. Z materiálů, která má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že středoevropské státy včetně Česka požadují, aby se studie zaměřila na ropovod Družba – který vznikl v šedesátých letech s cílem zásobovat tehdejší komunistický blok ropou ze Sovětského svazu – a možnost, že dodávky ropy skrze tento produktovod budou zcela zastaveny. Bruselští úředníci však nechtějí Moskvu dráždit a vypracovávat scénář pro situaci, kdyby Rusové zcela uzavřeli pomyslné kohoutky. Proto se země takzvané Visegrádské čtyřky (V4) – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko – rozhodly požadavky ke studii sepsat a poslat evropskému komisaři pro energetiku Güntherovi Oettingerovi. Unie počítá s tím, že ve studii zmíněné produktovody se stanou kandidáty na začlenění do programu TEN-E (Trans-European Energy Network). Ten financuje významné projekty energetické infrastruktury z rozpočtu EU.
Poproste a uvidíte Ropa představuje 40 až 50 procent spotřeby primárních energií v celé sedmadvacítce. V roce 2020 se očekává její až 90procentní závislost na importu ze zahraničí. Bývalé postkomunistické země V4 si proto chtějí zajistit energetickou bezpečnost a ochranu proti výpadkům dodávek z Ruska. Ještě nezapomněly na loňské rusko-ukrajinské spory o dodávky plynu, které vedly k zastavení dodávek tepla a elektřiny pro domácnosti a firmy v regionu. Nyní V4 tlačí na Brusel, aby výherce tendru na studii za 360 tisíc eur, kterým je německá společnost ILF Consulting Engineers, nevypracoval pouze technickou zprávu. Požadují, aby analýza obsahovala rovněž geopolitické aspekty včetně varianty úplného zastavení dodávek ropovodem Družba. Posledně zmíněnou situaci však EK zatím odmítá reflektovat. Z dokumentů, jež získal týdeník EURO, vyplývá, že Evropská komise V4 doporučila, aby koordinovala svůj postup v naději, že její prosby „budou vyslyšeny“. V poznámkách českých úředníků se však praví, že tato naděje má minimální šanci na úspěch. Komise se totiž obává reakcí Ruska v případné veřejné debaty o alternativních způsobech pokrytí poptávky EU po ropě.
Dopis komisaři V dopise komisaři Oettingerovi z počátku března, jehož kopii má i týdeník EURO, země V4 upozorňovaly nejen na možnost přerušení dodávek ropy z Ruska skrze Družbu. Visegrádské země jsou přesvědčeny, že by se studie objednaná EK měla zabývat také otázkou stáří tohoto ropovodu (okolo 50 let) a z něj vyplývajícími technickými riziky. A neměla by chybět ani analýza možností reverzního toku ropovodem. Středoevropské státy dále požadují, aby se Brusel zaměřil na identifikaci problémů spojených s vytvářením alternativních propojení v rámci EU. Zejména jde o rozšíření infrastruktury propojující region V4 se starými členskými zeměmi unie a napojení na jejich ropné terminály. Visegrádské země se shodly, že pro účinný zpětný tok ropy do jižní větve ropovodu Družba je nutné rozšířit transalpský ropovod TAL, jenž vede z italského Terstu přes Rakousko do Německa. Ten je propojen s Družbou přes jiný ropovod IKL (viz mapka). Jedině tak je možné zajistit dodávky ropy v časech krize pro Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Samostatnou zmínku věnovala V4 propojení Litvínova a německého města Leuna, čímž by se spojila severní a jižní větev Družby. To by umožnilo více diverzifikovat import ropy a ropných produktů do střední Evropy. O variantách, jak napojit středoevropské státy na již vybudované ropovody, se hovoří delší dobu. „TAL je velice vytížený ropovod. Přepravuje ročně asi 38 milionů tun ropy. Potřebujeme se dohodnout s jeho provozovateli, abychom v krizovém případě, kdyby měsíce nešla Družba z Ruska, měli zabezpečenu kapacitu pěti až šesti milionů tun ročně přepravy navíc,“ uvedl například v roce 2007 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
***
MAPKA ropovodů
