Výstavba podzemní laboratoře Správy úložišť radioaktivních odpadů na Vysočině proběhla bez potřebných posouzení a neexistují pro ni ekonomické argumenty, říká Státní úřad pro jadrnou bezpečnost. Přidal se tak ke kritice ekologů.
Takto ostrá kritika se mezi dvěma státními úřady objevuje málokdy. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vytýká Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) výstavbu podzemní geologické laboratoř PVP Bukov.
Ta začala před dvěma lety vznikat v uranovém dole Rožná na Vysočině. Výsledky bádání z podzemního pracoviště mají sloužit jako podklady pro budoucí výstavbu konečného hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
Projekt v hodnotě zhruba 1,7 miliardy korun kritizovali od počátku ekologové jako zbytečné plýtvaní. Nyní se na jejich stranu postavil i SÚJB v čele s předsedkyní Danou Drábovou. Podle výroční zprávy úřadu za loňský rok, kterou ve středu schválila vláda, SÚJB prověřil smysluplnost celého projektu interně, zároveň ale zadal jeho posouzení i dvěma externím subjektům. Ze závěrů prověrky vyplývá, že vznik laboratoře byl připravován narychlo, bez komunikace s odbornou veřejností, patřičných analýz i nezávislé oponentury.
„Již dnes je zřejmé, že v lokalitě budoucího hlubinného úložiště bude nutno vybudovat další, konfirmační podzemní laboratoř, a tak i ekonomické argumenty výhodnosti realizace PVP Bukov do značné míry pozbývají svou platnost,“ uvádí SÚJB ve zprávě. Výstavba Bukova je financovaná z prostředků takzvaného jaderného účtu, na který podle zákona přispívají producenti radioaktivního odpadu.
Podle referenta pro komunikaci Jana Karlovského nemá SÚRAO výroční zprávu SÚJB zatím k dispozici. Na výtky tak nemůže reagovat. SÚJB se s negativním stanoviskem obrátil i na ministerstvo průmyslu.
Prohlédněte si moderní úložiště jaderného odpadu v německém Lubminu
Podzemní laboratoř Bukov dlouhodobě kritizují také organizace, které se vymezující vůči postupu SÚRAO při procesu výběru lokality hlubinného úložiště. „Celý problém spočívá v tom, že horninové prostředí se tam dost liší od prostředí vybraných lokalit,“ říká Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Míst, na kterých by v budoucnu mohlo úložiště vzniknout, je aktuálně ve výběru devět. Tři lokality jsou na Vysočině, dvě v Jihočeském, jedna v Plzeňském kraji a jedna na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje. V úvahu přichází také okolí obou jaderných elektráren, které byly k původnímu seznamu přidány až později.
Ještě letos plánuje SÚRAO omezit výběr na čtyři „semifinalisty“, o konečném umístění by mělo být jasno kolem roku 2025. S uvedením úložiště do provozu se však počítá až v roce 2065.
Dále čtěte:
Odpad ve vzduchoprázdnu. Stát potřebuje 110 miliard na uložení jaderného odpadu
Úřad pro radioaktivní odpad se stěhuje do sousedství Florentina
Rakouský aktivista: Jaderný odpad si zahrabejte u Prahy, když je tak bezpečný
