Kasal sice sjednotil koalici, ale vláda i sněmovna jsou zablokované
Cosi jako velká koalice, nebo předčasné volby. Po páteční neúspěšné kandidatuře lidovce Jana Kasala do čela Poslanecké sněmovny se zdá, že jedině některá z těchto dvou možností může ukončit totálně zabetonovanou povolební situaci. A možná ani to ne: ODS i ČSSD velkou koalici s ohledem na blížící se komunální a senátní volby stále oficiálně vylučují. Předčasné volby zase mohou být nejdříve letos v zimě, až v souladu s ústavou vyprší předepsaná tříměsíční trpělivost s nefunkční sněmovnou a prezident Václav Klaus bude moci vyhlásit s patřičným předstihem volební reparát. Sněmovna by de facto nefungovala a ve Strakovce by přežíval tým Jiřího Paroubka.
Marně se Topol kasal.
Koaliční sázka na Jana Kasala začala slibně: lidovecký matador se zdál být přijatelný pro některé komunisty. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš v předvečer volby dokonce naznačil, že pokud se Kasal zaváže, že po vzniku nové vlády z funkce odstoupí, mohou jej komunisté volit. V pátek ráno po Kasalově vystoupení na klubu KSČM však bylo po nadějích. „Pan Kasal si dočasnost představuje jinak než my. Zatímco dle nás by měl přenechat vedení sněmovny sociálním demokratům už ve chvíli, kdy skončí první pokus o sestavení Topolánkovy vlády, on chtěl ve funkci setrvat i během druhého nebo třetího pokusu, dokonce do eventuálních předčasných voleb,“ vysvětlil Dolejš. Studená sprcha polila Mirka Topolánka, Miroslava Kalouska i Martina Bursíka už během prvního kola volby, kdy Kasala při plné účasti nepodpořili ani všichni koaliční poslanci - získal jako o týden dříve Němcová jen 99 hlasů.
Co udělá Hrad?
V té chvíli vyrazil Topolánek za Václavem Klausem a předal mu arch se sto podpisy souhlasícími s koalicí ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. „Byl to pokus striktně oddělit koaliční koncept od výsledků voleb šéfa sněmovny,“ řekl týdeníku EURO po návratu. Topolánek sice ujišťuje, že neměl zapotřebí poskytnout Klausovi důkaz životnosti koalice, protože úvahy o výměně osoby pověřené sestavením vlády jsou až do zvolení sněmovního vedení zbytečné. Jenže právě takové tlaky na prezidenta lze nyní očekávat. Klaus přitom může Topolánka vyřadit ze hry okamžitě, aniž by si vyčerpal některý ze dvou svých pokusů pro jmenování premiéra.
Zatím se zdá, že prezident šanci Topolánkovi ponechá, byť v pátek prohlásil, že se do politických jednání zapojí více než dosud. Vzpruhu vzápětí Topolánkovi přineslo druhé kolo „kasalovské“ volby, kdy pro koaličního kandidáta poprvé hlasovali všichni poslanci koalice (kromě nemocného Miloše Patery z ODS, kterého vypároval Miloslav Vlček). Ačkoli se aritmetika tajného hlasování zdá být jasná - všichni komunisté byli proti Kasalovi a sociální demokraté nevhodili lístky do urny -, týdeník EURO zaznamenal informaci, že čtyři občanští demokraté hlasovali jak proti Němcové, tak proti Kasalovi, ale pokaždé tento výpadek nahradili čtyři komunisté. Zdroj uvedl, že mělo jít o dva pražské a dva mimopražské poslance ODS.
Nelze měnit ani zákony.
Místopředseda ODS Petr Nečas usuzuje, že scházející koaliční hlas při prvním kole „kasalovské“ volby byl výsledkem nikoli úmyslu, ale jen omylu některého poslaneckého nováčka. Nečas si zároveň myslí, že ČSSD už podruhé nepostavila do voleb svého kandidáta, protože Lubomír Zaorálek, o kterém se uvažuje, by získal maximálně 88 hlasů. Poslanec KSČM Miroslav Grebeníček týdeníku EURO potvrdil, že Zaorálek by podporu všech členů komunistického klubu určitě neměl. „Hladce by prošel pragmaticky uvažující Zdeněk Jičínský,“ řekl Grebeníček.
Snad ve snaze neztratit iniciativu přišel Topolánek s nápadem aplikovat slovinský model a dovolit v doplňovací volbě jednoho poslance navíc. „To by vyžadovalo změnu ústavy, navíc projednávat změnu zákonů sněmovna bez řádně zvoleného vedení ani nemůže,“ odmítl takovou možnost místopředseda ODS Ivan Langer. Návrh vyloučil i premiér Paroubek, jenž uvedl, že by jen zavedení takového opatření trvalo minimálně rok, což by neřešilo dnešní situaci.
Jednat. Jenže o čem?
Už v pátek by se měla konat třetí volba šéfa sněmovny. Topolánek říká, že zatím není jasné, koho ODS nominuje. ČSSD opět podmiňuje postavení svého kandidáta předchozí dohodou všech stran, která by mu zajistila podporu. ODS však takový bianco šek odmítá podepsat, aniž by za to od sociální demokracie získala příslib tolerance pro koaliční vládu. A to nechce udělat Paroubek: „Slyšíme ze strany té trojkoalice jenom ultimáta, co bychom měli, přičemž není zjevné, za co.“ Nabízené křeslo šéfa sněmovny nepovažuje za dostatečné, jde prý o programovou dohodu.
Jenže svědectví o tom, jak vážně to ČSSD myslí s dohodou o programu, podal v pátek šéf zelených Martin Bursík. „Víte, že nám šlo vždycky o program, ale pan Paroubek o takovou diskusi vůbec neměl zájem. Jde mu jen o moc, chce být sám premiérem a sestavovat vládu,“ uvedl Bursík. S kým by vlastně ČSSD chtěla eventuálně sestavovat vládu, se dle místopředsedy Zdeňka Škromacha teprve rozhodne. „Až pan prezident pověří pana Paroubka,“ řekl.
