NEHLEDÁME PROTEKTORA

Boris Lazar se má stát novým velvyslancem v Berlíně

ŠÉFEM ČESKÉ AMBASÁDY v Berlíně se má stát Boris Lazar, dosavadní poradce prvního náměstka ministra zahraničí Pavla Teličky. V Černínském paláci se Lazar věnuje především evropské a německé politice. Týdeník EURO získal informace, které uvádějí, že Lazarovu kandidaturu na post velvyslance v Německu schválila vláda i prezident Havel. Pokud ke kandidatuře Borise Lazara nebude mít výhrady německá strana, s největší pravděpodobností vystřídá současného velvyslance Františka Černého. „Prezident bez sebemenších problémů podepsal návrh, který přišel z vlády, řekl Petr Buriánek z prezidentské kanceláře a zdůraznil, aniž by uváděl konkrétní jméno, že podle Václava Havla jde o „velmi vhodnou osobu . „Zjevně mluvíte o něčem, o čem víte více než já, uvedl na dotaz sám Boris Lazar. Realista. Jméno Borise Lazara je spojeno s jistým posunem v české zahraniční politice vůči Německu v letech 1993 a 1994. V té době působil jako poradce ministra Josefa Zieleniece. Tehdejší česká diplomacie připustila, že otázky poválečného odsunu sudetských Němců a žádosti o jejich odškodnění hrají ve dvoustranných vztazích mnohem důležitější roli, než se domníval třeba bývalý federální ministr Jiří Dienstbier. Boris Lazar tehdy upozornil: „Stejně jako jsme přesně nevěděli, do jaké míry se tyto otázky mohou stát celoněmeckým problémem, neumíme odhadnout, nakolik se mohou stát celoevropským problémem. Lazar tvrdí, že je nutné zajímat se i dnes o to, jak může záležitost sudetských Němců ovlivnit české snahy o vstup do Evropské unie. Neupřímná omluva. Zdá se, že řada německých politiků zatím na problematiku odsunu nezapomíná. Německé opoziční strany CDU/CSU vyzývají spolkovou vládu, aby spor o vysídlení sudetských Němců a jejich odškodnění řešila s Českem ještě před jeho vstupem do Evropské unie. Boris Lazar by však nepovažoval za šťastné, kdyby se v česko–německých vztazích mělo donekonečna debatovat o dekretech prezidenta Beneše. „V dialogu s představiteli sudetských Němců i s jejich zastánci z řad německých politiků bychom měli mluvit jinak, než jak jsme to dělali dosud, uvádí Boris Lazar. Dnes už totiž spolu mluví generace, jež nenesou vinu za válečné a poválečné události. V jejich případě tedy nemůže jít o otázku smíření. Teličkův poradce se nedomnívá, že by problematiku sudetských Němců mohly vyřešit vzájemné omluvy. „Jakákoliv omluva by byla přinejmenším neupřímná, míní Lazar. Zatímco německá strana je totiž hluboce přesvědčena, že odsun byl křivdou na Němcích, Češi jsou přesvědčeni, že pokud šlo o křivdu, byla důsledkem mnohem většího provinění Němců. Žádný koncert velmocí. Boris Lazar se odmítá zapojovat do diskusí na téma, které ze světových či evropských velmocí by se měli Češi držet. „Nemyslím si, že by dnešní situace vyžadovala, abychom hledali protektora v Německu, Spojených státech či kdekoliv jinde, zdůrazňuje český diplomat. Česko by mělo usilovat o jiné záruky – záruky kolektivní bezpečnosti, které lze získat také přijetím pravidel evropského vnitřního trhu. „Jde nám o systém, nikoliv koncert velmocí, míní Teličkův poradce. Z uvedených důvodů Lazar považuje za chybné dnešní teze euroskeptiků, kteří bojují proti jakékoliv formě komunitární (nadnárodní) spolupráce v Evropě. „Čím více se bude v Evropské unii prosazovat mezivládní model, tím silnější slovo budou mít velké státy, uvádí. Řemeslo politiků. Na druhé straně se Lazar nehodlá plést do řemesla českým politikům: „Právě ti musí odpovědět na otázku, do jaké míry se shodují české a německé zájmy. Upozorňuje nicméně, že ani předním německým politikům včetně ministra zahraničí Joschky Fischera nejde o evropský superstát, jak je jim neprávem podsouváno. „Je to vize Evropy, která by obsahovala více komunitárních prvků než dnes, upřesňuje Lazar. To, jak důležitou roli bude Německo hrát v české zahraniční politice, podle Lazara ovšem vyplývá z jejích tří dlouhodobých priorit: aktivní spolupráce v bezpečnostní oblasti a NATO, úsilí o vstup do Evropské unie a dobrých vztahů se sousedy. „Německo je jediná země, které se dnes týkají všechny tři priority, dodává Boris Lazar.

Boris Lazar (55) se narodil v Bratislavě, kde později také vystudoval filozofii na Univerzitě Komenského. Prošel řadou zaměstnání, věnoval se publicistice, ale byl i dělníkem či vychovatelem učňů. V roce 1969 publikoval knihu povídek Chlapec z domu stínů. Od začátku osmdesátých let působil v Ústavu pro technickou kybernetiku Slovenské akademie věd. V roce 1986 odešel do mnichovského exilu. V bavorské metropoli prodával košile a pracoval jako recepční v hotelu. Od roku 1990 zastával různé funkce ve státní správě. Byl poradcem federálního ministra vnitra Jána Langoše a českého ministra zahraničí Josefa Zieleniece. V letech 1995 až 1999 si již vyzkoušel roli šéfa úřadu v Berlíně, který tehdy byl pouze pobočkou české ambasády v Bonnu. Poté se stal poradcem náměstka ministra zahraničí Pavla Teličky. Je členem Pražské židovské obce.