Pro energetické rostliny zbudou jen menší plochy
Indikační hodnoty Evropské unie členským zemím nezávazně stanovují, kolik procent klasických zdrojů energie by měly nahradit obnovitelnými zdroji. Některé státy potíže nemají, neboť převážně využívají vodní zdroje. V České republice se zájem upírá zejména na větrné elektrárny, které jsou však ekonomicky nevýhodné. Jejich účinnost je kolem deseti až patnácti procent (v průměru mohou pracovat na plný výkon pouze kolem 50 dnů v roce).
Rovněž biomasa je problematická. Například k nahrazení zhruba šesti tisíc MW dožívajících tepelných elektráren v severočeské oblasti by bylo zapotřebí pěstovat energetické rostliny na více než jedné třetině území Česka. Ze statistických údajů vyplývá, že celková výměra zemědělské půdy, která zahrnuje i louky, činí kolem čtyř milionů hektarů. Perspektivní pro obnovu venkova, zvýšení zaměstnanosti, kulturnosti krajiny a snížení emisí z motorových vozidel je pěstování obilnin a řepky olejné, jež budou využity k průmyslové výrobě biopaliv jako přídavků do pohonných hmot ve výši 5,75 procenta do roku 2010, jak stanoví směrnice Evropské unie. Uvedený projekt bude zřejmě naším hlavním trumfem pro vyšší využívání obnovitelných zdrojů. Na program však bude zapotřebí kolem dvou milionů hektarů zemědělské půdy, zbylé dva miliony hektarů je plocha nezbytná pro zajištění výroby potravin.
Z uvedeného rozboru je zřejmé, že program pěstování biomasy zřejmě nebude mít celostátní charakter. Rozhodně bude k dispozici sláma z obilí pro biopaliva, lokálně dřevní hmota včetně zbytků z lesních porostů, seno, piliny a podobně. Pro energetické rostliny zbudou pouze menší plochy v regionech a obcích. Zatím uniká pozornosti i skutečnost, že i střední kotle pro spalování biomasy musejí plnit jako ostatní zdroje při svém provozu všechny zákonné emisní limity a normy. V blízké budoucnosti se budou muset vyrovnat i se zachycováním mikronových částic prašného aerosolu podle připravované směrnice Evropské unie. Nezanedbatelný nárůst provozních výdajů spojený dále se svozem, sušením a paletováním značně zvýší ceny tepla.
Zavedení nezbytného a ekonomického trhu s biopalivy zůstává proto prozatím velkým otazníkem. Nutno však podotknout, že uvedený pragmatický rozbor může mít řadu otazníků. Pokud nebude dořešena podpora výroby biopaliv nebo nebudou vystavěny potřebné lihovary, bude nutno zajistit dovoz lihu a zemědělská půda bude moci být využita na pěstování biomasy.
