Temelínské turbíny budou mít nové rotory
Jaderná elektrárna Temelín je největším vibrátorem v Evropě, tvrdí její odpůrci. Poukazují na problémy s chvějící se turbínou, kvůli kterým musela v minulosti obsluha několikrát odpojit zařízení z provozu. Vedení ČEZ nyní přišlo s plánem rekonstruovat turbíny obou bloků Temelína. Chystaná modernizace má odstranit problémy s vibracemi, a navíc i zvýšit instalovaný výkon elektrárny.
„Největší problémy v Temelíně byly od spuštění elektrárny vždy v její nejaderné části. Hlavním důvodem je, že dodavatelská firma vyrobila tisícimegawattové turbíny v podstatě neodzkoušené, s nimiž do té doby v tuzemsku nebyly zkušenosti. Možná že za situace, kdyby tak velkou turbínu nahradily dvě menší o výkonu pěti set megawattů, by problémy s kmitáním nevznikly,“ sdělil týdeníku EURO šéf divize výroby společnosti ČEZ Jiří Borovec. Jen pro ilustraci: temelínské turbíny se po odstavení z provozu dotáčejí ještě devadesát minut.
Nový rotor.
„Chceme turbínu vylepšit, osadit ji modernizovaným rotorem a zvýšit výkon elektrárny,“ říká Borovec. Přesný termín, kdy rekonstrukce začne, zatím není určen, odborníci nyní prověřují všechny dostupné varianty. „Modernizace se v současné době schvaluje, začne brzy,“ tvrdí Borovec. Cenu, na kterou rekonstrukce, respektive modernizace turbín přijde, elektrárenská firma zatím nezveřejní, vyčkává totiž, kolik si za výrobu a instalaci nových dílů řeknou producenti zařízení. „Není to informace vhodná ke zveřejnění, mohla by poškodit zájmy ČEZ,“ vysvětluje Borovec.
Zdroje blízké vedení firmy však týdeníku EURO potvrdily, že náklady dosáhnou několika desítek milionů korun. „Do konečné ceny je nutné počítat nejen výrobu nových dílů, ale také jejich dopravu a montáž, kterou musí přímo v Temelíně udělat výhradně dodavatel nového zařízení,“ konstatoval dobře informovaný zdroj.
ČEZ již s úmyslem zmodernizovat turbíny obou bloků v Temelíně seznámil potenciální dodavatele. „Ano, jednali jsme s ČEZ, firma nás oficiálně informovala a požádala o vývoj součástek, jejichž výměna přichází v úvahu. Předpokládám, že obdobnou žádostí ČEZ oslovil i další společnosti z oboru,“ sdělil týdeníku EURO generální ředitel Škody Holding Jiří Zapletal. Upřesnil, že plány na modernizaci zařízení se týkají vysokotlakých částí turbín, a to nejen výměny rotoru a lopatek, kterými je osazen, ale i části statoru. „Především rozváděcích kol, která vedou páru na lopatky,“ potvrdil Zapletal.
Zastaralá technologie.
Odborníci oslovení týdeníkem EURO se snahám ČEZ modernizovat a zvýšit efektivnost Temelína nediví, přestože elektrárna je v provozu teprve několik let. Upozorňují, že současné turbíny odpovídají již notně zastaralým technologiím z konce sedmdesátých až první poloviny osmdesátých let. „Vývoj se za posledních pětadvacet let pohnul kupředu. Existují nejen nové technologie, ale i materiály, ze kterých se součástky vyrábějí. Lze použít i jiný tvar lopatek v turbíně, který výrazně přispěje ke zvýšení výkonu zařízení,“ dodal Zapletal. V první polovině osmdesátých let, kdy se završil vývoj temelínských turbín, projektanti neměli k dispozici výkonné počítače a chování nového zařízení buď odhadovali na základě výpočtů, nebo testováním modelů. „Do Temelína se přivezla turbína, která se smontovala a vyzkoušela přímo na místě, kde bylo nutné rovněž odstranit vzniklé technické nedostatky,“ uvádí jeden z techniků, který se spouštění Temelína účastnil. Šéf plzeňské škodovky k tomu dodává: „Nyní lze s pomocí 3D softwaru simulovat všechny provozní stavy, včetně proudění páry v turbíně. Takové zařízení je přímo napojené na obráběcí centrum, v němž se vyrábějí třeba lopatky do turbíny“.
Dukovanský vzor.
ČEZ si od rekonstrukce temelínské turbíny slibuje, že dosáhne stejných výsledků, jako při podobné operaci v Dukovanech. Třetí blok dukovanského zdroje byl zásadně modernizován, ČEZ nechal vyměnit systém řízení a kontroly a některé nízkotlaké části rotoru. „Podařilo se zvýšit instalovaný výkon bloku,“ konstatuje Borovec. Výkon třetího tlakovodního reaktoru v Dukovanech VVER 440 (číslo znamená instalovaný výkon) se po modernizaci podařilo zvýšit o dvacet, tedy na 460 megawattů. Rozsáhlá rekonstrukce čeká i na zbývající tři dukovanské bloky. „Obdobnou cestou chceme postupovat v Temelíně, tedy inovovat rotory, při jejich výrobě se poučit z technologických problémů vzniklých na těch starých a zároveň zvýšit výkon jednotlivých bloků,“ vysvětluje Borovec. Odborníci oslovení týdeníkem EURO hovoří zhruba o desetiprocentním zvýšení instalovaného výkonu každé z turbín, tedy ze současných tisíc na 1100 megawattů.
ČEZ zřejmě při modernizaci Temelína nevyužije dosud platné záruky od dodavatelů na některé části elektrárny. Kompletní záruky sice jako celek vypršely v říjnu loňského roku, stále však platí některé dílčí, mimo jiné na opravu turbíny. „Nedovedu si představit, že uplatníme dosud platné záruky. Nepůjde totiž o opravu, ale modernizaci zařízení,“ uvádí zdroj z vedení elektrárenské firmy. Generálním dodavatelem výstavby Temelína byla společnost Škoda Praha, v níž ČEZ ovládá majoritní podíl akcií.
V odstávkách.
Šéfové ČEZ počítají s tím, že technici firmy a dodavatelé stihnou modernizaci vysokotlakých částí turbíny v rámci pravidelných odstávek Temelína, především těch, které jsou určeny k výměně paliva v reaktoru. „Filozofií firmy je využívat jaderné zdroje co možná nejvíce, protože jsou samozřejmě nejlevnější a nechceme, aby Temelín či Dukovany stály zbytečně,“ ujišťuje Borovec. ČEZ sice odstávkou jaderných elektráren nepřijde o peníze z prodeje elektřiny, protože výrobu nahradí jinými zdroji, ty však produkují proud za daleko vyšší náklady než obě české jaderné elektrárny. „Může se ale objevit dodatečná obchodní příležitost, která zůstane nevyužita. Naše společnost všechny odstávky sleduje a vyhodnocuje dopady, nicméně jejich konkrétní výše je vnitřní záležitostí ČEZ,“ upozorňuje mluvčí elektrárenské firmy Ladislav Kříž. Týdeník EURO mí informaci, že společnost ČEZ přichází každým dnem, kdy je odstaven jeden z temelínských bloků, o desítky milionů korun. Hodina odstávky stojí ČEZ údajně zhruba milion korun.
Rozhodnutá výstavba.
ČEZ však nečekají pouze investice do modernizace jaderných elektráren. Většina firemních tepelných elektrárenských provozů pomalu dosluhuje a společnost musí počítat s miliardovými náklady, které si vyžádá jejich obnova. V letošním roce již představenstvo společnosti rozhodlo o obnově několika hnědouhelných zdrojů. Vedení ČEZ schválilo kompletní obnovu hnědouhelných elektráren Tušimice II a Prunéřov II a tří z pěti bloků elektrárny Počerady. Firma navíc plánuje i výstavbu dvou nových bloků v Ledvicích a Počeradech, každého o výkonu 660 megawattů. Celkový instalovaný výkon takto obnovených hnědouhelných elektráren by měl dosáhnout 3700 megawattů, náklady zhruba sto miliard korun. Zmíněné projekty by měly být dokončeny v letech 2007 až 2020. ČEZ navíc vyčkává, jak dopadne vyjednávání o prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí v dole Československé armády, který patří Mostecké uhelné společnosti. Pololetní zpráva o hospodaření ČEZ konstatuje, že v případě prolomení těžebních limitů by bylo možné uvažovat o výstavbě dalších dvou nových bloků, z nichž by měl každý instalovaný výkon 660 megawattů. Vznikly by patrně v areálu současné elektrárny Počerady a nahradily by výrobu v elektrárně Prunéřov I, jejíž provoz má skončit mezi roky 2015 až 2016. Místo zmíněných 3700 megawattů by tak bylo obnoveno pět tisíc megawattů instalovaného výkonu, nutné investice by se ze sto miliard zvýšily zhruba na 150 miliard korun.
Situace se mění.
Manažeři firmy se zároveň zabývají otázkou, jak naložit s dalšími dosluhující elektrárnami, které neleží v sousedství lomů na hnědé uhlí, respektive jak využít jejich areály. Přitom ještě před několika lety bylo takřka jasno. V okamžiku, kdy doslouží Chvaletice, Mělník a další elektrárny, do kterých se musí hnědé uhlí dovážet ze vzdálenosti desítek až stovek kilometrů, ČEZ provozy zavře, jejich lokality opustí a místo nich postaví nové zdroje, a to hlavně v severních Čechách. Nyní se však situace zásadně změnila. Elektrárenská firma sestavila tým lidí (vedený Borovcem), který přehodnocuje jen několik měsíců starou strategii obnovy zdrojů, včetně toho, co postavit v areálech zmíněných dosluhujících elektráren. Například rozhoduje o budoucnosti areálu elektrárny Chvaletice, postavené v letech 1973 až 1979. Vzhledem k jejímu technickému vybavení nepočítá s prodloužením životnosti, plánuje pouze investice do běžné údržby. První ze čtyř bloků Chvaletic, který je na tom technicky nejhůře, doslouží v roce 2015, zbývající tři kolem roku 2020. Rekonstrukce současných kotlů, spojená s prodloužením životnosti, nepřipadá v úvahu, palivo se musí dovážet až ze severních Čech, což je ekonomicky nevýhodné. „Dali jsme si za domácí úkol vypracovat plány na obnovy zdrojů do konce roku, rádi bychom 15. prosince prezentovali představenstvu ČEZ novou strategii týkající se nejen obnovy hnědouhelných elektráren, ale i budoucího využití plynu, jádra a dalších zdrojů,“ upozornil Borovec. Elektrárenská firma však vylučuje, že odstaví některou z elektráren ještě před vypršením její technologické životnosti, vždyť do odsíření provozů investovala v devadesátých letech více než miliardu euro.
Několik variant.
Variant, jak dál naložit s dosluhujícími elektrárnami, které nejsou přímo u zdrojů hnědého uhlí a nepočítá se s jejich rekonstrukcí, existuje několik. „Jsem přesvědčen, že takové lokality neopustíme se zavřením dosluhujících elektráren. Jistě se najdou projekty, které budou ziskové a využijí dané oblasti po další léta,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel ČEZ pro obchod Alan Svoboda. Pro další využití hovoří především jednodušší schvalovací proces při povolovacím řízení o výstavbě nových zdrojů, protože s existencí elektrárny se již mimo jiné počítá v platných územních plánech. Rovněž lze využít existující infrastrukturu, především připojení k rozvodné síti, chladicí systémy, případně železniční vlečky.
Již dnes firma mimo jiné zvažuje, že v areálech mělnické a chvaletické elektrárny postaví nové zdroje elektřiny poháněné zemním plynem. „Dokonce je možné, že v některých lokalitách budou postaveny ještě dříve, než zanikne současný hnědouhelný zdroj. Místo pro výstavbu je dostatečné. Je to ale jen jedna z možných a mnoha zvažovaných variant,“ sdělil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj z vedení firmy. O tom, že tyto plány jsou zatím pouze ve stádiu ranných úvah svědčí, že ČEZ se zatím neobrátil ani na dominantního dovozce a prodejce plynu v České republice, společnost RWE Transgas. „O případných dodávkách plynu pro nové elektrárny jsme ochotni jednat, zatím nás nikdo oficiálně nekontaktoval,“ konstatoval mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský.
Další zvažovanou možností je, že ČEZ nahradí některé dosluhující hnědouhelné kotle v elektrárnách zařízeními na spalování černého uhlí. Tato varianta se však s ohledem na vysoké ceny černého uhlí zatím nejeví jako ekonomicky příliš návratná. Ovšem elektrárnu na černé uhlí lze postavit takřka kdekoliv, naopak hnědé uhlí se nevyplatí vozit na velké vzdálenosti, tak hnědouhelná elektrárna musí stát v okolí lomu. O výstavbě fluidního kotle na biomasu uvažuje ČEZ v elektrárně Hodonín.
Konec dobrých cen.
Proč ČEZ přehodnocuje své plány na obnovu zdrojů? Firma je sice v současnosti jedním z největších exportérů elektřiny ve středoevropském regionu, do dvou let se však její pozice změní. „Část výrobních kapacit se odstaví na Slovensku, Poláci začnou obnovovat své zdroje, něco v odstávce bude mít i ČEZ. V regionu přitom poroste poptávka po elektřině o dvě až tři procenta ročně. Pokud se tohle vše složí do jednoho celku, je zřejmé, že poptávka a nabídka bude ve střední Evropě zhruba vyrovnaná, současné velké exporty do Německa a Rakouska budou stále více klesat a nahradíme je dodávkami na domácí trh,“ upozorňuje Alan Svoboda.
Z analýzy, kterou si firma pro interní potřebu zpracovala, vyplývá, že bez obnovy dosluhujících kapacit ČEZ po roce 2015 hrozí, že Česká republika přestane být zcela soběstačná při pokrytí spotřeby elektřiny.
Vlastnit dostatečné kapacity na výrobu elektřiny tak pro ČEZ znamená nejen pokrytí tuzemské potřeby, ale i takřka stoprocentní jistotu odbytu případného nadbytku elektřiny v zahraničí za výrazně výhodné ceny. Ekonomové pro nadcházející roky předpovídají razantní zdražování tuzemských cen elektřiny a jejich postupné dorovnávání na úroveň běžnou v zemích Evropské unie. Pro ČEZ, který vyrábí proud za jedny z nejnižších nákladů v unii, tak nastanou zlaté časy, ovšem za předpokladu, že se firmě podaří nahradit dosluhující elektrárny zdroji o odpovídající kapacitě.
To potvrzuje i nedávná aukce virtuální elektrárny společnosti ČEZ, při níž vzrostly velkoobchodní ceny elektřiny zhruba o patnáct procent proti současným cenám. Její uspořádání uložil ČEZ brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako podmínku, aby si elektrárenská firma mohla ponechat majoritu v pěti regionálních distributorech elektřiny. V rámci prvního kola aukce na elektrárenskou kapacitu společnosti ČEZ podalo nabídky šestnáct zájemců. Ucházeli se o vyčleněných čtyři sta megawattů výkonu na příští rok. Nejlepší nabídky podaly čtyři společnosti, z nichž dvě vyhrály po jednom bloku, další firmě připadly dva bloky a polovinu z osmi nabízených padesátimegawattů bloků získá další konkurent ČEZ. Pravidla aukce neumožňují zveřejnit jména účastníků a ceny.
