HLASY ČTENÁŘŮ Vážená redakce, v zájmu vašich čtenářů bychom rádi mírně upravili informace z článku „O fakturách se traduje spousta mýtů“ z Profitu č. 13/2006. Autorka (Lída Malimánková, účetní a daňová specialistka z daňové kanceláře Fučík & partneři) v něm mimo jiné uvádí: „Ruku v ruce s chybami jdou ovšem i mýty o fakturách.
HLASY ČTENÁŘŮ
Vážená redakce, v zájmu vašich čtenářů bychom rádi mírně upravili informace z článku „O fakturách se traduje spousta mýtů“ z Profitu č. 13/2006. Autorka (Lída Malimánková, účetní a daňová specialistka z daňové kanceláře Fučík & partneři) v něm mimo jiné uvádí:
„Ruku v ruce s chybami jdou ovšem i mýty o fakturách. Jednou z nejrozšířenějších je tvrzení, že faktura bez podpisu vystavovatele je neplatná. Jde o obecně rozšířený omyl. Faktura nejenže nemusí být podepsaná, ale může být odběrateli poslána i mailem. Je zvláštní, že v případě mobilních operátorů či kabelových televizí podpis nikdo nepostrádá a daňový doklad vždy řádně zaplatí. Pokud jde ovšem o drobné živnostníky, jsou odběratelé schopni autogram striktně vyžadovat. Obdobná je situace i s firemními razítky. Ani požadavek obdobné „firemní pečeti“ nemá žádnou oporu v zákoně.
Stejně rozšířeným mýtem je i skladování faktur v papírové podobě. Ani proto není v zákoně žádné opodstatnění. Povinnost archivovat doklady samozřejmě existuje, nicméně obyčejné cédéčko je mnohem praktičtější a daleko skladnější. Pokud by finanční kontrola vyžadovala papírovou podobu, není nic snazšího než doklady za požadované období vytisknout.“
Nechceme s paní daňovou specialistkou diskutovat o výkladu zákona č. 235/2004 Sb., kde je jasně napsáno, že elektronický doklad musí být podepsán (Hlava II: Uplatňování daně, Díl 5: Daňové doklady, § 26 Vystavování daňových dokladů): „(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI).“
Nicméně bychom rádi rozebrali technologickou část problému. Vážená paní specialistka bohužel zaměňuje elektronický a vlastnoruční podpis. Zatímco vlastnoruční podpis slouží k zajištění věrohodnosti původu (autenticita), tak elektronický podpis navíc zajišťuje i neporušitelnost obsahu (integritu), což je zvláště důležité. Zatímco opovrhovaný papír má poměrně jedinečné vlastnosti, ze kterých lze zjistit, zda někdo nepřepsal číslo účtu, na který se mají poslat peníze, neposunul datum zdanitelného plnění nebo neopravil předmět plnění (například erotické masáže za pronájem salonku, který lze odepsat do nákladů). Ani kriminálka Las Vegas nedokáže odhalit z vytištěné kopie e-mailu, kdo doklad vytvořil, zda je úplný a zda ho někdo úmyslně nebo neúmyslně změnil.
Důkazní břemeno v prokázání hodnověrnosti daňového dokladu v elektronické podobě pro účely daňového řízení, případně soudního řízení, je na plátci, který daňový doklad v této podobě vystavil. Vzhledem k tomu doporučujeme všem výstavcům, a to i malým živnostníkům, aby doklady elektronicky podepisovali nebo používali registrovanou poštu (elektronicky podepsanou).
Stejný problém je i se skladováním faktur v elektronické podobě. Je bohužel smutným faktem, že i fakturantky jsou omylné a mohou se splést. Originální doklad pak bude finančním úřadem právem vyžadován a prostá data přepsaná do počítače bohužel nejsou elektronickým daňovým dokladem.
Jan Petr, předseda představenstva Karel Janoušek, finanční ředitel EDITEL CZ, a.s. Autoři reakce ze společnosti EDITEL CZ, zabývající se kompletním řešením pro výměnu elektronických dokumentů mezi firmami, upozorňují na některá ustanovení tuzemské legislativy, která by mohla být porušována zaúčtováním nebo archivováním elektronických dokladů bez elektronického podpisu.
Souhlasím s nimi, že podle § 26 odstavce 4 zákona o dani z přidané hodnoty je možné vystavit doklad v elektronické podobě, jen pokud je opatřen elektronickým podpisem. Doklad může být vystaven v elektronické podobě jen se souhlasem příjemce plnění. Zákon však dále nerozvádí, co se elektronickým vystavením rozumí.
V praxi pak situace vypadá tak, že doklad je elektronicky vystavený, například fakturantkou ve fakturačním programu - ad absurdum by se tak dalo tvrdit, že elektronicky jsou fakticky vystaveny všechny doklady - dále je vytištěný a zaslaný poštou odběrateli. V tomto případě nejde o doklad vystavený v elektronické podobě, tu ztrácí v okamžiku vytištění. Pokud je dodavatelem zaslaný elektronickou poštou a je vytisknutý až odběratelem, opět nejde podle mého názoru o doklad vystavený v elektronické podobě. Nemusí proto být splněny další podmínky vyžadované zákonem o dani z přidané hodnoty pro elektronický doklad. Jde o způsob vystavování daňových dokladů dohodnutý mezi dodavatelem a odběratelem, který nelze s ohledem na § 26 odst. 3 napadnout.
Pokud tedy nastane případ, kdy klient obdrží fakturu od svého internetového providera e-mailem a následně si ji vytiskne, nebude faktura nikdy podepsaná vystavovatelem, nebude ani opatřena elektronickým podpisem. Přesto si lze na základě takové faktury za plnění, které použije plátce pro svou ekonomickou činnost, uplatňovat nárok na odpočet DPH, neboť uvedená faktura má všechny náležitosti daňového dokladu předepsané zákonem. Mezi náležitosti daňových dokladů, které jsou stanoveny v § 28 až § 35 zákona o dani z přidané hodnoty, není nikde uváděno, že tyto doklady musí být opatřeny vlastnoručním podpisem vystavovatele.
Naopak pro internetového providera, který fakturu zaslal a má ji v této podobě uloženou ve svém fakturačním systému a je schopen takto uloženou fakturu kdykoliv vytisknout, je jednodušší evidovat vystavené faktury v elektronické podobě než je tisknout a skladovat je v šanonech. Vystavovatel daňového dokladu odpovídá podle zákona za věrohodnost jeho původu, za neporušitelnost jeho obsahu a na žádost správce daně je povinen ho předložit - tedy vytisknout. Z praxe z kontrol finančních úřadů víme, že finanční úředníci upřednostňují listování v počítačových seznamech vystavených faktur před listováním ve stozích šanonů vystavených faktur, které mimochodem vypadají jedna stejně jako druhá. Naznačený postup není v rozporu se zákonem o dani z přidané hodnoty, konkrétně s § 27.
Elektronický podpis je vyžadován podle § 27 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty jen tehdy, pokud je daňový doklad v písemné formě převáděn, to zdůrazňuji, do elektronické podoby, což není výše uvedený případ.
Závěrem připomínám, že plátce má v každém případě zodpovědnost za vystavený daňový doklad, tedy za správnost údajů na daňovém dokladu uváděných.
Aniž bych chtěla zpochybnit tvrzení, že elektronicky vystavované a elektronicky archivované doklady je nutné opatřit z pohledu DPH elektronickým podpisem, chci tímto článkem zdůraznit, že praxe není černobílá. Koneckonců prokázat správnost uplatňované nebo odváděné DPH lze ve sporných případech i jiným způsobem. Zároveň chci připomenout, že krédem naší daňové kanceláře je pomáhat podnikatelům najít ve složité spleti zákonů a vyhlášek co nejjednodušší cestu a nikoli jim nabízet složitá řešení, která praxe, ale někdy ani zákony nepožadují.
Michaela Rulíšková, mediální konzultant daňové kanceláře Fučík & partneři