Dle zprávy OECD patří ČR v některých oblastech ICT ke špičce, ve většině však zaostává
Chtěl bych upozornit na některé informace a souvislosti ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Information Technology Outlook 2008 (Perspektivy informačních technologií 2008). Tato „vlajková loď“ OECD v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) je publikovaná každé dva roky, naposled v roce 2006. V lichých letech je pak vydáván neméně důležitý OECD Communications Outlook. V současnosti je však toto rozdělení trochu umělé. Vyplývá to jak ze značného používání zkratky ICT ve zprávě, tak z uvádění telekomunikačních firem ve statistických tabulkách. A také z toho, že dvě kapitoly ze sedmi aktuálního „IT“ výhledu jsou věnovány problematice vysokorychlostního internetového přístupu (ADSL). A zatím se nezdá, že by se OECD chystala toto částečné zdvojení a nejednoznačnost odstranit.
Na špici
Největším a rychle rostoucím exportérem ICT zboží je Čína – 360 miliard dolarů v roce 2007, 30procentní průměrný růst od roku 1996. Její vývoz převyšuje celkový exportní objem ICT USA a Japonska. Přestože objem ICT exportu i jeho celkového obchodu v ostatních OECD zemích za nimi značně zaostává, organizace upozorňuje na růst významu Mexika a středoevropských zemí – průměrný růst ICT exportu za rok činí u Maďarska 40, Slovenska 38, České republiky 31 a Polska 25 procent. S tímto hodnocením se shoduje i studie společnosti Gartner, která analyzuje využívání „offshore“ IT služeb. A obsahuje i klasifikaci zemí, které jsou pro IT služby tohoto typu nejvhodnější. V rámci regionu EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika) uvádí studie Gartneru na prvním místě ČR a až za ní Maďarsko, Irsko, Izrael a další země.
Dle OECD je ČR v čele ve výši podílu obratu zahraničních poboček ve výrobě počítačů a v ICT službách (viz Česká republika v čele). Obrat zahraničních poboček ve výrobě počítačů dosahuje v ČR a Irsku více než 90 procent. V ICT službách je to 45 a například v Polsku 32 procent. Že nejde o rys „rozvojových“, ale především vyspělých ekonomik, dokazují podobné charakteristiky například Německa, Francie, Finska nebo Velké Británie. Za uvedeným prvenstvím lze bezpochyby hledat zejména českou pobočku tchajwanské firmy Hon Hai Precision Industry – společnost Foxconn CZ. Ta se s tržbami ve výši 90 miliard korun umístila na třetím místě mezi sto nejvýznamnějšími firmami ČR za rok 2007.
Zaostávání
Zaostáváme však například v rozšíření vysokorychlostního internetového přístupu a ve výdajích na výzkum a vývoj ICT, což je asi nejhorší. ČR značně zaostává nejen za lídry v této oblasti USA, Izraelem, Japonskem a Německem, pokud jde o absolutní výši výdajů, ale i za Finskem, Dánskem a Jižní Koreou, co se týče výdajů jako podílu HDP. Schválený návrh Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, který zpracovala Rada pro výzkum a vývoj, je určitě důležitý, ale oblastí ICT se nijak specificky nezabývá. A jediný zveřejněný dokument Rady vlády pro informační společnost Strategie rozvoje služeb pro informační společnost se věnuje pouze „službám“, a „nikoli strategii rozvoje informační společnosti jako takové“. Občanům však toto zaměření vlády na „e-Government“, které dokládají i nedávno schválené zákony, například o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, také přináší prospěch.
Význam výdajů na výzkum a vývoj v oblasti ICT asi nejlépe dokumentují údaje o dvou výjimečných ICT firmách – Google a Research in Motion (RIM), výrobce mobilních přístrojů BlackBerry. Googlu vzrostl příjem v letech 2000 až 2006 o více než 186 procent (při nárůstu výdajů na výzkum o 121 procent), RIM pak o 70 procent. Jejich vedoucí postavení v růstu příjmů v závislosti na nárůstu výdajů na výzkum a vývoj s korelací 0,68 je nezpochybnitelné (viz Nejlepší jsou Google a Research in Motion). Na konci žebříčku je firma Alltel, které vzrostl obrat o necelá dvě procenta, a výdaje na výzkum dokonce poklesly o 27 procent. Dalším důkazem inovačního přístupu a odvahy může být internetový prohlížeč Googlu Chrome.
Co nám chybí
OECD ve zprávě také uvádí žebříček 250 největších ICT firem dle příjmů v roce 2006. Objevují se v něm nejen dvě ruské telekomunikační společnosti VimpelCom a Mobile Telesystems, ale i dvě jihoafrické, Datatec Group a Dimension Data. V žebříčku OECD jsou zastoupeny firmy z více než 40 zemí. Kromě uvedených například z Egypta, Maďarska, Turecka nebo Venezuely, což však jsou národní telekomunikační operátoři. V žebříčku bohužel chybí česká společnost. Ani největší „původní“ česká ICT firma eD’system Czech zatím nedosahuje obratu, který by jí umožňoval se do něj zařadit. V roce 2006 měla obrat přes deset miliard korun, tedy necelých 500 milionů dolarů, přičemž 250. firmou v pořadí byla americká IMS Health s obratem téměř dvě miliardy dolarů. Samozřejmě že v ČR působí pobočky většiny nadnárodních firem z OECD Top 50 a několik z nich přesahuje uvedenou hranici, jejich obrat si však započítávají mateřská ústředí.
Směřování
OECD ve zprávě přiznává, že současný výhled do budoucnosti je mnohem nejasnější než v roce 2006. Makroekonomická situace se během minulého roku postupně zhoršovala a dle aktuálních prognóz OECD je další vývoj nejistý, protože v USA i v Evropě se krize prohlubuje a šíří. Obecně platí, že prodej ICT je spojen s výkonností ekonomiky. Proto zpráva uvádí, že tento trh poroste v roce 2008 maximálně tempem čtyř procent – dle jiných prognóz v roce 2009 pouze o 2,4 procenta. A nadále bude klesat tržní podíl zemí OECD na úkor nastupujících ekonomik, které nejsou členy organizace. Tento podíl již poklesl z 85 procent v roce 2003 na 78 procent v roce 2007. Důkazem tohoto trendu také je, že mezi 25 nejrychleji rostoucími národními trhy ICT byly v tomto období pouze dvě země OECD – Turecko a Polsko. Můžeme jen doufat, že ČR bude patřit spíše k rychleji rostoucím zemím. Pokud to nastane, bude to určitě díky pobočkám nadnárodních firem. Tuto možnost potvrzuje i nedávné rozhodnutí IBM přesunout svou středoevropskou centrálu z Vídně do Prahy. Rubem tohoto procesu „globalizace“ je pak přestěhování části pardubické pobočky společnosti Foxconn do maďarského Székesfehérváru.
Trendy
Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Perspektivy informačních technologií 2008 vychází každé dva roky.
OECD ve zprávě přiznává, že výhled do budoucnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) je kvůli hospodářské krizi nejasnější než dříve.
Zpráva uvádí, že tento trh poroste v roce 2008 maximálně tempem čtyř procent – dle jiných prognóz v roce 2009 pouze o 2,4 procenta.
A nadále bude klesat tržní podíl zemí OECD na úkor nastupujících ekonomik, které nejsou členy organizace.
Situace
Česká republika zaostává například v rozšíření vysokorychlostního internetového přístupu a ve výdajích na výzkum a vývoj ICT.
Doufejme, že ČR bude v oblasti ICT patřit spíše k rychleji rostoucím zemím.
Pokud to nastane, bude to určitě díky pobočkám nadnárodních firem.
Graf 1:
Česká republika v čele
Podíl poboček nadnárodních firem v ČR na celkovém obratu výroby počítačů v roce 2005 (v %)
Česká republika Irsko Maďarsko Německo Velká Británie Francie Finsko Španělsko Polsko Švédsko Nizozemsko Itálie Norsko
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Procent
Pramen: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Graf 2:
Podíl poboček nadnárodních firem v ČR na celkovém obratu ICT služeb v roce 2005 (v %)
Česká republika Belgie Španělsko Velká Británie Polsko Švédsko Itálie Německo Portugalsko Finsko Francie Nizozemsko Maďarsko Rakousko USA
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Procent
Pramen: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Graf 3:
Nejlepší jsou Google a Research in Motion
Růst příjmů (v %) ve vztahu k růstu výdajů na výzkum a vývoj (v %) nejvýznamnějších ICT firem v letech 2000 až 2006
-50 0 50 100 150 200 Růst výdajů na výzkum a vývoj (v %)
-40 -20 0 20 40 60 80 100 120 140 Růst příjmů (v %)
Pramen: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
