Jaderná elektrárna Zwentendorf, tichý pomník rakouské jaderné energetiky, byla v červnu poněkud paradoxně dějištěm simulace jaderné havárie. Elektrárna, o níž se na Pražském hradě bavili i prezidenti Miloš Zeman a Alexander Van der Bellen, nikdy nebyla uvedena do provozu. Rakušané její spuštění v referendu v roce 1978 těsně odmítli.
Mezinárodní tým expertů testoval mezi 19. a 23. červnem v jaderné elektrárně Zwentendorf robotické systémy, jež mohou být použity při jaderné havárii. Na cvičení se podílela rakouská armáda, informovala rakouská tisková agentura APA.
Roboti si měli při simulaci poradit s uniklým jaderným materiálem. Akce byla pořádána ve spolupráci s Evropskou komisí. Samotná simulace předpokládá hypotetickou situaci, kdy je radioaktivní záření tak vysoké, že vylučuje nasazení lidské síly, vysvětlil rakouský brigádní generál Michael Janisch.
Poukázal přitom na havárie jaderných elektráren v Černobylu i Fukušimě a na vyřazování starých jaderných bloků. Při těchto příležitostech se roboti ukázali jako vítaní pomocníci.
Jak pomáhá robot v japonské Fukušimě. Více čtěte:
Plovoucí robot prozkoumá trosky elektrárny Fukušima
Cvičení má ukázat schopnost robota jaderný únik identifikovat a materiál přenést do připraveného kontejneru k analýze. Během simulace byl použit skutečný radioaktivní zdroj, aby bylo možné vyhodnotit odstínění pro lidskou obsluhu, doplnil Janisch.
Roboti mají hmotnost od dvaceti kilogramů až po jednu tunu. Robot se musí do budovy reaktoru umístit pomocí jeřábu. Největší výzvou je ovládání robota přes bezdrátové spojení, jež musí projít železobetonovou zdí o tloušťce dva a půl metru.
Prohlédněte si fotografie jediné rakouské jaderné elektrárny:
Jadernou elektrárnu Zwentendorf vlastní od roku 2005 energetická společnost EVN (Energieversorgung Niederösterreich), jež je většinově vlastněna rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko. Podle jejího mluvčího Stefana Zacha je „nejbezpečnější“ jadernou elektrárnou světa.
Rakouská jaderná elektrárna leží 80 kilometrů od Znojma
To je dáno tím, že Rakušané po jejím dokončení v roce 1978 v referendu těsně odmítli její spuštění do provozu. O odklonu od jádra rozhodlo dvacet tisíc hlasů. Stavba začala v roce 1972 a v dnešních cenách přišla na 1,4 miliardy eur, což odpovídá 37 miliardám korun.
Jedná se o největší industriální ruinu Rakouska, tedy stavbu, jež neplní svůj původní účel. Místo této elektrárny byla následně postavena elektrárna Dürnrohr, jež spalovala české a polské uhlí.
Virtuální prohlídka elektrárny:
Po roce 2009 byla elektrárna (fasáda i okolní pozemek) osazena solárními panely. Celkem tisícovka panelů vyšla na dalších 1,2 miliardy eur, ročně může dodat do sítě 180 tisíc kilowatthodin, což je 22tisíckrát menší výkon, než byl plánovaný výkon reaktoru. Využívá se také pro bezpečnostní cvičení, v minulosti se zde konal Nuke Musikfestival.
Dále čtěte:
Rakousko a životnost reaktorů: Dukovany měly už v roce 2015 skončit
Rakouský aktivista: Jaderný odpad si zahrabejte u Prahy, když je tak bezpečný
