Menu Zavřít

Nejcennější sbírka známek

17. 3. 2008
Autor: Euro.cz

Ochrana značky - Pokud ještě nemáte v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví zanesenu vaši ochrannou známku, přišel čas to napravit. Není to zas tak složité – a jde o investici, která se vyplatí. Zabráníte tím mnoha případným problémům.

Ochrannou známku získáte, když si necháte oficiálně zaregistrovat vaši značku. Může ji tvořit označení, které lze graficky znázornit – tedy napsat či nakreslit. Toto označení musí být schopné odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od cizích výrobků a služeb. A co je značka? David Ogilvy, muž, o kterém lidé z oboru mluví jako o „otci reklamy“, řekl: „Značka je to, co vám zůstane, když vám shoří fabrika.“ Neboť značka hořlavá není a hrubou silou ji nikdo nezničí.

Snad i proto o ní Martin Paleček, obchodní ředitel společnosti Thamesdown CZ působící v oblasti reklamy, mluví jako o „největší hodnotě, kterou může firma vlastnit“. Podle něj je značka plánovitě řízené kouzlo, kterým může ten, komu patří, ovlivňovat svět. A význam značek roste: „Dnes jsou si mnohé produkty alespoň na první pohled velmi podobné. Tím je umocněn význam značky, protože právě ona za současných podmínek nejvíce ovlivní úspěšnost prodeje,“ říká.

Zároveň připouští, že základem úspěchu je konkurenceschopný výrobek. Ale jedním dechem dodává: „Silná značka do-

káže zastínit drobné rozdíly v produktech. Přesvědčí zákazníka ne pragmaticky, ale emotivně. A to, co hýbe světem, není rozum – jsou to právě emoce.“ To jsou přesvědčivé argumenty pro to, aby se firma o své značky pečlivě postarala.

KDE VÁM PORADÍ

Úřad průmyslového vlastnictví – www.upv.cz

Komora patentových zástupců ČR – www.patzastupci.cz

CzechInvest – www.czechinvest.org

Zapsaná ochranná známka

Vlastní značku můžete samozřejmě užívat i bez toho, abyste z ní udělali ochrannou známku. Ale práva na toto označení budete v případném sporu prokazovat jen velmi těžko. A stejně obtížné by bylo přimět ostatní, aby „vaše označení“ nepoužívali.

Označení chrání obchodní zákoník. Ten, kdo se pokusí značku zneužít, se dopouští nekalosoutěžního jednání a vy máte právo mu v tom zabránit. Když si ale ke značce pořídíte doplněk ®, poskytnete jí mnohem lepší ochranu. „R v kolečku“ je symbol oznamující, že slova nebo obrázek jsou zapsaná ochranná známka (anglicky registered trademark). Podle zákona o ochranných známkách (číslo 441/2003 Sb.) má její vlastník výlučné právo užívat ji ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Nikdo jiný pak bez vlastníkova souhlasu nesmí označovat výrobky nebo služby způsobem, který by mohl poškodit jeho chráněné zájmy. To znamená, že výrobky a služby nemůže označovat tak, aby to potenciálnímu zákazníku byť i jen připomnělo spojitost s cizí ochrannou známkou.

Podklad pro obranu proti osobě, která se dopustí takového neoprávněného jednání, neposkytuje jen obchodní zákoník,

ale i mnohem konkrétnější zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (číslo 221/2006 Sb.). V případném soudním sporu navíc jako vlastník ochranné známky nebudete muset nic složitě dokazovat. Že jste vlastníkem ochranné známky, to prokážete jednoduše – výpisem z veřejného rejstříku ochranných známek, který vede Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Kdy je tedy vhodné pořídit si ochrannou známku? Co nejdřív. „Už ve chvíli, kdy začínáte podnikat, byste měli začít uvažovat o registraci ochranné známky. A to nejen na firemní jméno, ale i na názvy výrobků nebo služeb, které hodláte produkovat,“ radí majitelka patentové a známkové kanceláře Halaxová & Halaxová, Tetrapat a členka představenstva Komory patentových zástupců České republiky Zdeňka Halaxová. „Snížíte tím riziko, že vynaložíte značné peníze na propagaci svých výrobků či služeb a někdo jiný pak jejich označení využije pro své podnikatelské záměry,“ upřesňuje.

Tříd jak ve škole

Práva vlastníka ochranné známky ovšem nepůsobí proti všem. Jejím primárním účelem totiž není zabránit lidem v tom, aby věcem říkali, jak je napadne. Když budete chtít svého psa pojmenovat třeba Adidas nebo Mercedes, nikdo vám v tom bránit nebude. Zákaz užívat cizí ochranné známky totiž platí jen pro oblast obchodního styku. To znamená, že s nápadem vyrábět a prodávat plyšové pejsky pod značkou Mercedes byste už patrně neuspěli. A to i přesto, že hračky a auta k sobě mají velmi daleko. Mercedes totiž patří mezi takzvané všeobecně známé známky. A to je skupina, která je natolik slavná, že pro ni neplatí obecné „známková pravidlo“ spočívající v dělení výrobků a služeb do tříd.

Zmíněných tříd je celkem 45. Do prvních 34 se dělí výrobky. Třídy 35 až 45 jsou určeny pro kategorizování služeb. Každá běžná (tedy ne všeobecně známá) známka je pak chráněna jen v rámci tříd, do kterých je přihlášena. V základní ceně přihlášky české ochranné známky jsou tři třídy.

Dělení na třídy má v praxi ten důsledek, že vedle sebe mohou existovat dvě naprosto totožné ochranné známky dvou naprosto odlišných vlastníků. Má-li někdo zaregistrovanou obchodní známku Růžový slon pro třídu 34 (Tabák, potřeby pro kuřáky, zápalky), neznamená to, že si Růžového slona nebudete moci zaregistrovat vy. Úřad vám shodné nebo podobné označení neodmítne zapsat pro výrobky, které nepatří do shodné nebo podobné třídy. Pro vás to tedy znamená, že tabákový slon nebude bránit tomu, abyste si svého chobotnatce nechali zapsat pro nesouvisející třídu – například pro patnáctku (Hudební nástroje).

Co k tomu potřebujete? Ještě před několika lety jste se neobešli bez živnostenského (či jiného) oprávnění, kterým jste museli prokázat, že můžete podnikat v příslušném oboru. Zjednodušeně řečeno: když jste si chtěli nechat zapsat ochrannou známku „Obzvlášť vypečený rohlíček“ pro třídu obsahující pečivo, museli jste k přihlášce doložit pekařský živnostenský list.

Dnes už takové omezení neexistuje. Vyhnete-li se zákonným výjimkám a nenarušíte zákonem chráněná práva třetích osob, můžete si přihlásit v podstatě cokoliv. A ani nemusíte být podnikatel. Ochrannou známku pak můžete výhodně prodat někomu, kdo pro ni najde využití. Může se to zdát trochu vypočítavé a neetické, ale není na tom nic špatného – alespoň podle náměstka předsedy a ředitele právního odboru ÚPV Vladimíra Zamrzly: „Ochranná známka může být zboží. Když má někdo dobrý nápad a vymyslí dobrou známku, nevidím důvod, proč by si za ni nemohl nechat zaplatit.“

CO NELZE CHRÁNIT ZNÁMKOU

(NEÚPLNÝ VÝČET)

• označení, které nemůže být graficky znázorněno (zvuková znělka)

• označení, jež nemá rozlišovací způsobilost (hořká čokoláda)

• označení, které je tvořeno výlučně značkami nebo údaji, které slouží v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo k označení jiných jejich vlastností (letošní česká jablka)

• označení, které je tvořeno jen označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v obchodních zvyklostech (žiletka)

• označení, které je tvořeno pouze tvarem, jenž je obecně užíván (běžný tvar tužky)

• označení, které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy (vulgarismus, hákový kříž)

• označení, které by mohlo klamat veřejnost, zejména o povaze, jakosti, nebo zeměpisném původu výrobku nebo služby (nejlepší mandlový dort – pro pečivo z arašídů nevalné chuti)

• označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol (křesťanský kříž)

• označení, které zasahuje do (řádně uplatněných) práv třetích osob (Alofok – jedna ze zapsaných ochranných známek Kofoly)

• označení, které nebylo přihlašováno v dobré víře (Kokakola)

Levně, nebo odborně?

Když už víte, co si chcete přihlásit, můžete zvolit jednu ze dvou alternativních cest. Buď se obrátíte na patentového zástupce či advokáta, řeknete mu, co potřebujete a práci necháte na něm – anebo si svou známku přihlásíte sami. Druhá cesta může být sice levnější, ale je pro odvážné. „Podání přihlášky ochranné známky je zdánlivě jednoduché. Jenže před samotným podáním přihlášky je třeba učinit řadu úkonů – například provést rešerše,“ varuje před samostatnou cestou Halaxová. „Dále je třeba zvážit všechny budoucí požadavky na známku a podle toho rozhodnout, v jaké podobě a v jakém rozsahu ji přihlásit. V zápisném řízení pak mohou nastat problémy, jejichž řešení již vyžaduje hlubší znalosti známkového a správního práva. Proto doporučuji obrátit se na odborníka již při přihlašování známky. Mnohé problémy lze totiž eliminovat již vhodně zvolenou strategiípřihlášení,“ dodává patentová zástupkyně.

Naproti tomu Zamrzla potenciální samostatné přihlašovatele uklidňuje: „Domnívám se, že průměrný český podnikatel je schopný si ochrannou známku přihlásit sám. Národní známky se přihlašují prostřednictvím poměrně jednoduchých formulářů. S případnými otázkami se přihlašovatelé mohou obracet na zaměstnance našeho informačního střediska – osobně, telefonicky i prostřednictvím e-mailu.“ Dokonce i rešerše spočívající ve vyhledání již chráněných známek a konkrétních oblastí jejich ochrany si podle něj může každý provést sám. „Veškeré potřebné databáze jsou k dispozici na webu Úřadu, takže je můžete provádět kdokoliv a odkudkoliv. Stačí být připojen k internetu.“

„Jenže zpracovat dobrou rešerši není jednoduché,“ upozorňuje Halaxová. Aby rešerše měla hlubší vypovídací hodnotu, musí zahrnovat nejen shodné, ale i podobné ochranné známky. Proto je třeba správně a vhodně formulovat rešeršní dotaz. A následně správně vyhodnotit nalezené výstupy, což vyžaduje zkušenosti.

Chcete-li si známku přihlásit na vlastní pěst, budete muset rovněž nastudovat třídění výrobků a služeb. A překonat odpor k formulářům. Zaměstnanci ÚPV vám sice rádi pomohou, ale přihlášku za vás nevyplní. To není jejich práce. „I přesto občas od advokátů a patentových zástupců slýchám výčitky, že jim Úřad průmyslového vlastnictví ujídá z krajíce. Přihlašovatelům se totiž snažíme vyjít maximálně vstříc. Asi poskytujeme tak trochu nadstandardní servis, ale to je přece dobře,“ říká Zamrzla.

Za národní ochrannou známku pro tři třídy výrobků či služeb zaplatíte pět tisíc korun. To je poplatek stanovený za její přihlášku zákonem o správních poplatcích (číslo 634/2004 Sb.). Rozhodnete-li se nechat se zastoupit, bude vás to stát mnohem míň starostí, ale peněz přibližně dvakrát tolik. Záleží na konkrétním ceníku známkové či advokátní kanceláře. Nicméně běžná česká cena nekomplikovaného známkového případu se pohybuje okolo deseti tisíc korun.

ŽEBŘÍČEK NEJHODNOTNĚJŠÍCH ZNAČEK (ÚDAJE ZA ROK 2007)

1. Coca-Cola - 65,324 mld. USD

2. Microsoft - 58,709 mld. USD

3. IBM - 57,091 mld. USD

4. GE - 51,569 mld. USD

5. Nokia - 33,696 mld. USD

6. Toyota - 32,070 mld. USD

7. Intel - 30,954 mld. USD

8. McDonald’s - 29,398 mld. USD

9. Disney - 29,210 mld. USD

10. Mercedes - 23,568 mld. USD

Poznámka: Žebříček každoročně sestavuje společnost

Interbrand ve spolupráci s mediální organizací

BusinessWeek. Vychází přitom z odhadu toho, jak se

právě značka podílí na celkových příjmech společnosti.

Pramen: www.interbrand.com

Čeká vás nejistota

„Přihlášení ochranné známky lze stručně rozdělit do těchto fází: zpracování přihlášky, podání přihlášky k Úřadu, průzkum formálních náležitostí, věcný průzkum přihlášky, zveřejnění přihlášky a zápis,“ jmenuje Halaxová.

bitcoin_skoleni

Ovšem ani to nejjednodušší řízení o přihlášce není krátké, podle Zamrzly je třeba připravit se minimálně na půlrok nejistoty. Dobrá zpráva je, že ode dne podání přihlášky máte takzvané právo přednosti a můžete si o tom nechat vystavit „prioritní doklad“. Znamená to, že máte přednost před každým, kdo by podal podobnou přihlášku po vás. Špatná zpráva je, že nemůžete vědět, jestli už takovou přihlášku někdo nepodal před vámi. Do okamžiku, kdy se přihlášená označení zveřejní ve věstníku ÚPV, nemáte šanci zjistit, zda existují. A tak se vám může stát, že označení přihlásíte den poté, co totožné označení přihlásil někdo jiný. Vaše přihláška by byla v takovém případě neúspěšná a správní poplatek by vám úřad nevrátil. To už je ovšem riziko podnikání.

Po podání úřad zkoumá, zda má přihláška všechny potřebné formální náležitosti. Je-li v pořádku, následuje její věcný průzkum. V jeho rámci úředníci zjišťují, zda neexistuje zákonný důvod, pro který by bylo přihlašované označení ze zápisu do rejstříku ochranných známek vyloučeno. Možných překážek je už v této fázi mnoho. Do rejstříku například nelze zapsat označení postrádající rozlišovací způsobilost. To znamená, že kdybyste chtěli zaregistrovat ochrannou známku „Jablko“ pro džus (tedy pro „nápojovou třídu číslo 32

  • Našli jste v článku chybu?