Veřejný zájem není definován, a tak se za něj často schovává zájem podnikatelský.
Na to, jak máme v Česku z globálního pohledu titěrné vodní toky, je riziko povodní v naší zemi docela velké. Stejně jako v celé řadě jiných oblastí je přitom současný stav dán především přezíravým, ryze průmyslovým vztahem předlistopadového režimu k životnímu prostředí. V případě prevence rizik povodní se přitom kumuluje někdejší rozorání mezí, které odstranilo velké vodě přirozené „omezovače“ její energie, a výstavba přehrad jako prakticky jediného nástroje, který má vodu v krajině zadržet. Obojí je špatně – zejména ale v případě přehrad si to státní správa propojená s „betonovou lobby“ neustále odmítá uvědomit.
Ne že by se ale již nikdy nikde neměla žádná přehrada postavit. Takové případy jistě nastanou, příslušné lokality existují a navíc může mít takové řešení lokálně i společensky hospodářský význam. Pokud jde ale o výstavbu malé vodní nádrže v lokalitě Velké Heřminovy, mluví většina indicií proti přehradě. Přestože o její výstavbě již rozhodla letos na jaře vláda i přestože dokumenty, které byly podkladem pro rozhodnutí kabinetu, výstavbu jednoznačně doporučují.
Vláda totiž podle všeho neměla k dispozici všechny údaje, respektive analýzy vypracované lidmi, kteří přírodě přece jen rozumějí více než politici trávící většinu svého života v kancelářích. Tak či tak je heřminovská kauza důležitým precedentem – a to na obě strany. A možná proto je zvolené řešení spíše než vhodné více strategické. Do budoucna totiž není v praxi možné, aby se nikde nepostavilo vodní dílo, skládka, bioplynová stanice nebo důležitá komunikace jenom proto, že s tím nesouhlasí místní obyvatelé. To bychom totiž byli bez cest, úložišť odpadů, podniků na jejich zpracování i třeba bez obranného radaru.
Jsou prostě projekty na bázi veřejného zájmu, který by měl být logicky vyšší než zájem jednotlivce. Problém naší společnosti ale spočívá v tom, že veřejný zájem není definován, a tak se za něj často schovává zájem podnikatelský, který již ale veřejným není. Pokud k tomu ještě přidáme neschopnost politiků skutečný veřejný zájem věrohodně obhajovat, mohou u nás heřminovské kauzy růst jako houby po dešti, přičemž žádné řešení nakonec nebude správné nebo společností přijatelné. No, sezona hub právě začíná…
