Jen několik dní po dalším, v pořadí již třetím testovacím letu vesmírného systému Starship, během něhož zmíněná loď sice už dosáhla cílové dráhy, avšak při návratu na Zem opět selhala, začal Elon Musk mluvit o příštích velkých ambicích společnosti SpaceX. Aktuálně spolupracuje s NASA na návratu na Měsíc a do pěti let plánuje přistát na Marsu. Podle magazínu Forbes ale chce do budoucna zamířit i do vzdálených hvězdných soustav.
„Tato hvězdná loď je navržena tak, aby prošla celou naší sluneční soustavou i mimo ni,“ napsal už před časem Musk na sociální síti X, dříve známé jako Twitter. Zároveň však dodal, že možnosti Starshipu jsou přece jen omezené na objekty v blízkosti.
Mezihvězdné cestování v praxi?
Od budoucích vesmírných raket si miliardář slibuje, že zamíří ještě dál, konkrétně do jiných hvězdných soustav. Aktuální generace Starshipu je stále prototypem a jako taková by loď tyto vzdálenosti nejspíš překonat nezvládla. Nové plavidlo proto podle něj musí být mnohem větší a pokročilejší než ta současná.
Konkrétní záměry SpaceX zatím známé nejsou. Společnost do dneška neuvedla, jestli již pracuje na novější verzi vesmírné lodi, ani nepředstavila žádný podrobnější plán, jak by podle ní mělo mezihvězdné cestování vypadat. To sice většina vědců považuje za teoreticky možné, ale prakticky mu v současnosti brání řada překážek. Jisté je pouze to, že Musk chce ještě letos provést další testovací let, aby se lidstvo multiplanetárnímu životu opět o něco přiblížilo.
Znovupoužitelné rakety i plány na kolonizaci Marsu
SpaceX za svoji dosavadní historii uskutečnila 320 startů. V 284 případech se jí s jejími znovupoužitelnými raketami podařilo na Zemi opět přistát, přičemž celkem 254krát byla k misi využita některá z raket, která se do kosmu podívala už dříve. Většinu misí přitom realizovala s nosičem Falcon 9, jenž byl vůbec prvním, kterému se podařilo dosáhnout oběžné dráhy opakovaně. Díky tomu jsou celkové náklady na start mnohonásobně nižší než u konvenčních raket, a právě to z něj činí velice žádanou technologii.
Muskovy plány na kolonizaci Marsu jsou pro mnoho lidí nadějí, jak zachránit lidstvo v případě, že se Země stane neobyvatelnou. Často se ale stávají i terčem kritiky, a nejinak tomu bylo i na nedávné konferenci o obnovitelné energii v Paříži. Proti aktuálně třetímu nejbohatšímu muži světa zde vystoupil třeba bývalý americký prezident Barack Obama, který vidí větší smysl v investicích do ochrany životního prostředí naší planety než ve financování vesmírných letů.
„I po jaderné válce nebo změně klimatu bude Země stále mnohem lépe obyvatelná než Mars. Průzkum vesmíru by měl sloužit ke shromažďování znalostí a objevování, nikoli k vytváření nového prostoru pro lidstvo,“ ocitoval Obamu s odkazem na agenturu AFP web Barron's.
