Z hlediska DPH by Evropská společnost měla umožnit pružnější obchodování v unii
V posledních letech jsou v Evropské unii zakládány právnické osoby s právní formou Evropské společnosti, takzvané Societas Europaea (SE). Způsob jejich vzniku a existence upravuje především příslušné nařízení Rady Evropského společenství. Oblasti, které toto nařízení neřeší, se řídí lokálními právními předpisy státu sídla SE.
Hlavním smyslem regulace této oblasti je usnadnit volný pohyb kapitálu v EU a sjednotit na jejím území právní formy obchodních společností. Výhodou SE oproti jakékoli běžné národní formě podnikání je možnost přesunu jejího sídla v rámci EU, aniž by společnost musela být zlikvidována. Jednou z možností založení SE je fúze sloučením nebo splynutím dvou a více akciových společností z různých členských států EU.
Jaké má toto zjednodušení, pokud jde o fungování podniku, dopady na povinnosti či příležitosti z hlediska daně z přidané hodnoty (DPH)?
Vznik SE
Článek 9(1) směrnice rady 2006/112/ES, který definuje osoby povinné k dani z DPH, i § 5 odstavec 1 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty neobsahují žádná specifická ustanovení ohledně postavení SE. Existence SE sice vychází přímo z legislativy EU, ale povinnosti týkající se uplatňování a vykazování DPH upravují a budou upravovat lokální pravidla členských států a zavedení uvedené směrnice v národních právních řádech. Nedostatek harmonizace může vést k povinnosti uplatňovat odlišná pravidla.
Jednou z možností vzniku SE je mezinárodní fúze. V tomto případě bude převáděn majetek a závazky existující společnosti. Především pak bude třeba prověřit lokální pravidla pro uplatňování DPH u převodu podniku nebo jeho části v zúčastněných členských státech. Je možné, že pravidla pro převod podniku se budou v členských státech lišit (například možností tuto transakci zdaňovat, která je daná některými státy EU). Na základě judikatury Evropského soudního dvora (ESD) bude pro správné uplatnění DPH také důležité, zda subjekt, na který je podnik převáděn, bude pokračovat ve stejném nebo obdobném podnikání jako původní vlastník.
Další dopad mohou mít fúze, při kterých vzniká SE, na uplatňování pravidel pro úpravy odpočtu DPH při změně účelu použití dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V členských státech se mohou výrazně lišit především lhůty, během nichž je třeba účel použití sledovat a jeho případnou změnu promítnout do dodatečné daňové povinnosti.
Pokud se v průběhu vzniku SE uskuteční emise cenných papírů, půjde dle judikatury ESD o činnost, která nepodléhá DPH. Nárok na odpočet DPH z nákladů s ní souvisejících by se měl vztahovat k celkové ekonomické činnosti příslušné společnosti.
Další možností vzniku evropské společnosti je prodej jednotlivého hmotného majetku nové SE, respektive její lokální organizační složce.
Problém DPH
Přestože SE sídlí v jedné zemi EU a v ostatních případně podniká prostřednictvím organizačních složek, nevyhne se nutné registraci k DPH ve všech státech, v nichž bude provádět ekonomickou činnost. Z hlediska českého zákona o DPH se organizační složka bude moci dobrovolně registrovat k DPH, bude-li poskytovat zdanitelná plnění, tedy především prodávat zboží nebo poskytovat služby.
Takto registrovaná organizační složka bude muset dle příslušných pravidel podávat v České republice přiznání k DPH. Evropská společnost bude tímto způsobem postupovat v jednotlivých státech za své organizační složky v souladu s lokálními předpisy země, ve které budou registrovány k DPH. Této situaci budou muset být přizpůsobeny příslušné počítačové programy, aby umožňovaly centrální přípravu výkazů pro DPH v různých zemích a současně i konsolidaci informací pro ostatní daně a účetnictví.
Změna fungování v členských státech ze samostatné právní entity na organizační složku může přinést jak výhody a úspory, tak určitou administrativní zátěž z hlediska DPH, především v začátcích fungování SE.
V jednotlivých jurisdikcích nastane otázka, zda a jak zachovat existující registraci k DPH, či bude-li nutné ji zrušit a požádat o novou. Odpověď na ni bude záviset především na zvolené metodě vzniku, případně přechodu na SE.
Taková procedura může být nejen administrativně náročná a zdlouhavá, ale může mít i negativní dopady na cash-flow společností – v horším případě se DPH může stát nákladem (například kvůli povinnosti odvést DPH z dlouhodobého majetku při ukončení registrace).
Podmínky
Vznikne-li z mnoha společností ve skupině, které se musejí registrovat k DPH v zemi, do níž je dodáváno zboží, jedna SE s organizační složkou v každém státě, určitě se zlepší její fakturační toky, sníží se počet registrací k DPH a celkově se zjednoduší struktura. Protože však již nepůjde o samostatné společnosti, ale o organizační složky jedné SE, ta bude odpovědná za případné nedoplatky na DPH (a související pokuty) v každé zemi, v níž jejich prostřednictvím podniká.
Na základě jednotlivých jurisdikcí a případně s pomocí judikatury ESD bude dále třeba prověřit principy uplatňování DPH u transakcí mezi SE a její organizační složkou. Dodávky zboží mezi SE a její organizační složkou, případně mezi organizačními složkami, budou nejčastěji považovány za intrakomunitární přesun vlastního zboží. Přičemž poskytování služeb mezi těmito subjekty by vůbec nemělo být předmětem DPH.
Evropská společnost bude muset dodržovat pravidla jednotlivých zemí pro vystavování daňových dokladů, jejich náležitostí a uchovávání. V souvislosti s prodejem zboží v EU se také budou muset vykazovat prodeje v souhrnných hlášeních a pohyb zboží ve zprávách Intrastatu.
Cla a spotřební daně
Společnosti, které dovážejí nebo vyvážejí zboží ze států mimo EU nebo do států EU, budou muset zvážit i dopady celních předpisů – zejména v souvislosti s již vystavenými celními povoleními. To se bude týkat společností, které mají povolení používat zjednodušené celní postupy, například celní sklady, jednodušší vývoz či dovoz, aktivní zušlechťovací styk nebo dočasné použití. Je možné, že všechna tato povolení bude nutné změnit či zrušit a zažádat o nová. V této souvislosti by bylo vhodné zažádat o jednotné povolení použitelné ve všech členských státech EU.
Podobná situace je i u celních záruk, které jsou vázané na konkrétní právnickou osobu – bude třeba požádat o nové na jméno vytvořené SE.
Odpovídající administrativní úkony bude třeba učinit i u registrací a povolení vztahujících se ke spotřebním daním. Na rozdíl od cel však tato oblast není natolik harmonizována a pro spotřební daně neexistuje obdoba jednotného povolení. Bude tedy třeba všechny registrace a povolení vyřídit pro každou organizační složku v příslušném členském státě.
Daň z přidané hodnoty a související dopady na zúčastněné společnosti by měly být jednou z oblastí, které je věnována pozornost při plánování vzniku a fungování SE. Podnikatelské prostředí by určitě také uvítalo jistou míru harmonizace této oblasti mezi členskými státy – například možnost vytvořit přeshraniční skupiny kvůli DPH. Vytvoření SE a nastavení procesů z hlediska DPH, cel a spotřebních daní přinesou jednorázově zvýšení administrativy při přechodu na nový model. Z dlouhodobého hlediska by se však měla snížit administrativa, která přinese pružnější obchodování SE ve všech členských státech EU.
Diagram:
Organizační přechod
