KRIZE CESTOVNÍHO RUCHU Španělský ostrov Mallorka trpí úbytkem návštěvníků. Za poslední tři roky jich chybí skoro deset procent. Do boje o zákazníky proto vytáhli místní podnikatelé cyklistiku, golf a turistiku.Na Baleárské ostrovy Mallorku, Minorku, Formenteru a Ibizu vloni přijelo deset milionů návštěvníků, což je o dva miliony méně než v roce 2000.
Krize cestovního ruchu na Mallorce zasahuje i místní obchodníky
foto: Profit - Jakub Turek
KRIZE CESTOVNÍHO RUCHU
Španělský ostrov Mallorka trpí úbytkem návštěvníků. Za poslední tři roky jich chybí skoro deset procent. Do boje o zákazníky proto vytáhli místní podnikatelé cyklistiku, golf a turistiku.
Na Baleárské ostrovy Mallorku, Minorku, Formenteru a Ibizu vloni přijelo deset milionů návštěvníků, což je o dva miliony méně než v roce 2000. To je pro místní podnikání velká rána, protože v turistickém ruchu pracuje 70 % obyvatel a další 24 % vydělávají v průmyslu a řemeslech, které se z velké části váží na cestování. Zbytek jsou rybáři a zemědělci. padesátých let minulého století překonává jednu krizi za druhou,“ dívá se na současný stav ředitel vládní propagační agentury Ibatur Eduardo Gamero Mir. „Co bylo moderní v jednom okamžiku, za dva roky vyšlo z módy a bylo potřeba vymýšlet nové nápady a jinak přistupovat ke klientům.“ Baleárská ani španělská vláda neposkytuje podnikatelům v cestovním ruchu žádnou přímou pomoc, a proto sami hledají cesty, jak znovu přilákat staré a získat nové klienty. Zatím se jim to příliš nedaří, protože je válcuje levnější konkurence v Egyptě, Turecku, Itálii a Chorvatsku. N aději spatřují v golfu, cyklistice, horské turistice a pořádání konferencí.
NĚMCI VYDĚLÁVAJÍ MÉNĚ
Krize cestovního ruchu na Mallorce má kořeny především v ekonomice. Němci, kteří byli hlavními klienty tamních hotelů, na tom nejsou ekonomicky nejlépe a hledí proto více na peníze. „Ještě před pár lety měnili marky za španělské pesety v takovém kurzu, že peníze doslova rozhazovali po restauracích,“ vzpomíná vedoucí všech průvodců cestovní kanceláře Fischer na Mallorce Alice Pecháčová. „Dnes ceny v eurech stouply na evropskou úroveň a N ěmců i jejich peněz znatelně ubylo.“ V idět je to nejen na plážích, ale také ve vyhlášených diskotékách v hlavním městě Palma. Už se tu nehraje nejprogresivnější taneční hudba jako před deseti lety a pravidelně plné podniky dnes najdete již jen na hlavní ulici podél přístavu. „Přišli jste příliš brzy, je teprve jedna hodina, pořádně to tu žije až před šestou ranní,“ vítá návštěvníky ředitelka nejvyhlášenější diskotéky Titos v P almě Denise Daraudová. „Dříve jsme byli plní už od půlnoci.“ Podle ředitele Ibaturu Eduarda Gamera Mira přinesl vstup Španělska do Evropské unie před pár lety klady i zápory. „Evropské standardy a stabilitu měny ovšem převážily vyšší ceny služeb i produktů a zvýšení daní.“ Co ovšem nahrává cestovnímu ruchu na Mallorce, je levná letecká doprava. „Obsazenost hotelů je na celém ostrově jen sedmdesát procent oproti dřívějším devadesáti procentům a průměrná délka pobytu se snížila z deseti dní na osm,“ říká ředitel hotelu Eden Playa v Alcudii Juan Rosselló, ale neztrácí naději: „Sílí nový trend a turisté k nám jezdí dvakrát ročně. Cesta pro ně není příliš drahá, protože letadla jsou levná a oni vydělávají více než dřív.“
ROZŠÍŘENÍ SEZONY
Podnikatelé v cestovním ruchu nespoléhají na regionální ani španělskou vládu a bojují o živobytí své i svých zaměstnanců sami. Snaží se přilákat na ostrov klientelu mimo hlavní sezonu a po celý rok je rozprostřít po celém ostrově. Dosud jsou nejoblíbenější dlouhé písečné pláže s množstvím hotelů na východním pobřeží, ale jako alternativa se prosazují už i skalnaté kamenité plážičky na severu a západě, které leží stranou největšího ruchu.
REKLAMA ZADARMO
Na západě ostrova se vypínají suché pobřežní hory Tramontana, kde stojí pár původních městeček, rostou zde jen pokroucené olivovníky a mandloně, rodí se zde svatojanské chlebíčky jako plody rohovníků. V brzkém jarním čase sem směřují pěší turisté, protože celé vápencové pohoří doslova kvete. Mallorčané dokonce udělali z doby kvetoucích mandloní zvláštní svátek. Po celém ostrově se právě buduje síť cyklostezek pro silniční i horská kola. Zájemci se tak dostanou i do zemědělského vnitrozemí, kam dříve žádný turista ani nepáchl. Cykloturisté teď jen následují celé Evropy, které si ostrov již před pár lety vyhlédly ke svým předsezonním přípravám kvůli poměrně suchému a teplému klimatu od února do března. Mallorčané jen šikovně využili přírodních podmínek a zároveň reklamy, kterou jim závodníci zdarma poskytli.
GOLF A KVALITA
Největším hitem mimo letní měsíce je teď golf. „Na Mallorce se dá hrát na osmnácti hřištích, dalších šest se staví,“ vypočítává Alice Pecháčová. „Golfisté jsou ideální klienti,“ říká ředitel Ibaturu Eduardo Gamero Mir. „Většina turistů si zaplatí pobyt a služby předem a víc nepotřebuje, kdežto golfoví hráči tu obvykle nechají ještě dost dalších peněz.“ Vždyť jen jedna hra přijde zájemce na zhruba sto eur, po slevách vyjednaných ve speciálních hotelích se lze dostat na padesát až šedesát euro. Kromě rozšiřování aktivit zmiňují všichni podnikatelé v cestovním ruchu na Mallorce samozřejmou podmínku úspěchu, kterou je kvalita jejich služeb. Jedním chórem zní: „Neustále zlepšujeme služby, vylepšujeme bydlení, školíme personál a kontrolujeme kvalitu.“ Otázka pro ně stojí: „Bude to všechno v cenové konkurenci ostatních světových středisek turizmu stačit?“
MALLORKA
Jeden ze čtyř Baleárských ostrovů leží jižně od španělské Barcelony. Přírodní podmínky ho dělí na tři rozdílné části. Na západě se tyčí divoké vápencové hory vysoké jako Krkonoše, ve středu se rozkládá zemědělská rovina a na východní pobřeží jezdí turisté za rozlehlými písečnými plážemi.
**ESTRENGA
Pláž Cala Estrenga je nejhezčí na Mallorce, zároveň patří mezi pět nejkrásnějších pláží v Evropě.
