Policejní prezídium potvrdilo, že jihlavský vyšetřovatel v případu ICOM pochybil
Pochybení jihlavského „komisaře Katányho“, majora Jiřího Pospíšila, který vyšetřoval hospodářskou trestnou činnost v případech Motorpal, ICOM transport a Kostelecké uzeniny, již potvrdilo i Policejní prezidium.
Hlavní obžalovaný v případu jihlavské společnosti ICOM transport, její šéf Zdeněk Kratochvíl, tak dosáhl prvního zadostiučinění. Po letech opakovaných stížností na postupy policejního vyšetřovatele Jiřího Pospíšila mu Policejní prezidium dalo zapravdu. „Vaše výhrady k jednání a chování mjr. Ing. Pospíšila jsou odůvodněné, a proto Vaši stížnost hodnotím jako oprávněnou. Současně sděluji, že jednání mjr. Ing. Pospíšila bylo předáno k dalšímu řízení příslušnému služebnímu funkcionáři s personální a kázeňskou pravomocí,“ napsal letos v dubnu po opakovaném prošetření Kratochvílovy stížnosti plukovník Jaroslav Hlaváček, vedoucí oddělení kontroly a stížností na Policejním prezídiu.
O svérázných praktikách jihlavského vyšetřovatele Jiří Pospíšila již týdeník EURO informoval (EURO 17/2004 a 19/ 2004). Například jednomu z obžalovaných v kauze ICOM Františku Zelníčkovi v hospodě říkal: „o tebe mi nejde, já chci dostat Kratochvíla s Leopoldem“. Nebo že bývalé manažery Motorpalu vyšetřoval proto, že prodávali akcie za cenu v daný den dosaženou na veřejných trzích. A u údajné hospodářské trestné činnosti manažerů Kosteleckých uzenin vyčíslil vyšetřovatel domnělou ztrátu této společnosti z obchodů s družstvem Maso Uzeniny tak, že prostě sečetl částky na fakturách z jejich vzájemných obchodů.
V případě Motorpalu (na rozdíl od ICOM transport a Kosteleckých uzenin) je již pravomocný rozsudek soudu, který manažery obžaloby zprostil v plném rozsahu (EURO 12/2002 a 46/2003).
Za pravdu se platí.
Komisař Jiří Pospíšil nebyl nikdy ochoten odpovídat na otázky týdeníku EURO jinak než písemně, a to ještě jedině prostřednictvím tiskového oddělení Policejního prezidia. Když však týdeník EURO získal kopii výše zmíněného dopisu plukovníka Hlaváčka, nereagoval již vůbec. Jana Moravcová z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality sdělila, že Jiří Pospíšil je na dovolené a že telefonní spojení na něj nemá. Jihlavský komisař by měl ledacos vysvětlit a týdeník EURO je opakovaně připraven poskytnout mu k tomu prostor, rozhodne-li se policista své vyšetřovací postupy vysvětlit v rozhovoru pro časopis.
Tři měsíce po Hlaváčkově zprávě dostal ředitel společnosti ICOM transport Zdeněk Kratochvíl dopis od majora Miroslava Fulína z oddělení kontroly a stížností na Policejním prezidiu, v němž je uvedeno: „Vzhledem k provedenému šetření, kterým bylo zjištěno, že ze strany Policie České republiky došlo k pochybení, v části týkající se proplácení znalečného znalci, byla stížnost vyhodnocena jako oprávněná.“
Proč vyplácel špatně znalečné a zda se šéfovi ICOM omluví, Pospíšil zatím nezopověděl. V době, kdy Zdeněk Kratochvíl mohl od policisty čekat dopis s větou „Promiňte, chyboval jsem“, dostal doporučené psaní od Pospíšilova advokáta Miroslava Ambrože. Místo omluvy však obsahuje upomínku před podáním žaloby, kterou policejní vyšetřovatel prý podá, pokud mu Kratochvíl nezaplatí půl milionu korun a sám nenapíše omluvu za své výroky v článku Pomsta bude sladká v týdeníku Mladá fronta PLUS. Kratochvíl v něm upozornil na to, že Pospíšil najal Věroslava Bednáře, který však nebyl soudem zapsaným znalcem, a tak aby mu mohl zaplatit, najal ještě dodatečně Rudolfa Douchu a peníze pro Bednáře putovaly skrze Douchu.
Ze všech dostupných informací tedy vyplývá, že tvrzení obžalovaného Kratochvíla o chybách policisty Pospíšila v případě najímaní a proplácení znalců byla pravdivá a nyní jsou potvrzena i stanoviskem Policejního prezidia. Přesto chybující policista chce od Kratochvíla za jeho výroky v článku Pomsta bude sladká odškodnění ve výši půl milionu korun. Pro úplnost je třeba ještě dodat, že již v březnu podal Pospíšil na Kratochvíla kvůli stejnému článku trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy.
Dvakrát proplacené stejné posudky.
Vyšetřovatel Pospíšil se při své práci spoléhal na stanoviska několika ekonomických expertů a znalců. Opakovaně najímal Rudolfa Douchu, Vítězslava Hálka a Věroslava Bednáře. A to přesto, že například v případě Motorpalu se později u soudu ukázalo, že stanoviska Rudolfa Douchy a Věroslava Bednáře byla pochybná. Přesto právě s nimi komisař v případě ICOM koordinoval další postup vyšetřování a ekonomický expert Bednář měl u sebe neoprávněně ekonomická data ICOM po dobu dvou let.
Jaroslav Širmer, advokát Zdeňka Kratochvíla, navíc zjistil, že major Pospíšil proplácel dvakrát několik stejných posudků, které vypracovával znalec Hálek. Ocenění společností Gordon Industries, Quantum International, Četrans Ústí nad Labem, ICOM stavební a ICOM transport totiž Hálek provedl jak za Českou znaleckou, s. r. o., tak za Czech Rating, znalecký ústav, s. r. o. Proč zadal znalci Hálkovi zpracovat duplicitní znalecké posudky, major Pospíšil neopověděl. Širmer říká, že Česká znalecká obdržela 57 tisíc korun a Czech Rating, znalecký ústav 69 tisíc korun za téměř identickou činnost. Přitom společnost Česká znalecká, jejímž je Vítězslav Hálek předsedou představenstva, se dříve jmenovala Czech Rating. Policie tak zřejmě zadala dvakrát stejnou práci stejné (byť přejmenované) znalecké agentuře, reprezentované stejnou fyzickou osobou.
Další špatná práce.
Týdeník EURO získal rozsudky a další dokumenty z případu dvou fyzických osob, obviněných z podvodu a vyšetřovaných právě majorem Jiřím Pospíšilem. Rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 40 T 16 / 2001 (informace týdeník EURO získal pod podmínkou, že jména obžalovaných nezveřejní) a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci čj. 4 To 185 / 2001 demonstrují další špatnou práci vyšetřovatele.
Na rozdíl od předchozích kauz „jihlavského Katányho“ (Motorpal, Kostelecké uzeniny a ICOM) se nechceme pouštět do hodnocení podstaty obvinění a ani oba obžalované jakkoli hájit. Problém totiž leží v práci, kterou na případu odvedl vyšetřovatel se státním zástupcem. Krajský soud v Brně rozsudkem ze září 2001 vrátil kauzu státnímu zástupci k došetření a v odůvodnění uvedl: „Nebyly objasněny základní skutečnosti potřebné pro rozhodnutí soudu a současně byly zjištěny závažné vady v přípravném řízení, jejichž odstranění není možné v řízení před soudem, v důsledku čehož soud neshledává výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňující postavení obviněných před Krajský soud v Brně.“
Vrchní soud v Olomouci, ke kterému se proti rozhodnutí brněnského soudu státní zástupce odvolal, ve svém verdiktu z května 2002 konstatoval: „V souladu se závěrem napadeného usnesení je také vrchní soud přesvědčen, že podaná obžaloba je výsledkem nízké profesionální úrovně činnosti orgánů přípravného řízení v posuzovaném případě. S tak rozsáhlými nedostatky v podané obžalobě se ani stížnostní soud za dobu své existence (od 1. 1. 1996) nesetkal.“
Major Pospíšil na žádost o vyjádření k této kritice uvedl: „Není mi nic známo o tom, že by Krajský soud v Brně či Vrchní soud v Olomouci kritizovaly mou práci, tudíž se nemám k čemu vyjádřit. K údajné kritice práce státního zástupce, o které mi není nic známo, mi nepřísluší se vyjadřovat. Vycházím-li však ze skutečnosti, že v předmětné věci mi nebyla ze strany dozorujícího státního zástupce uložena žádná výtka k mnou prováděnému vyšetřování, ani shledána pochybení, musím konstatovat, že z mé strany bylo vyšetřování prováděno v souladu se zákony. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že ze strany soudců Krajského soudu v Brně či Vrchního soudu v Olomouci nebyly shledány důvody k tomu, aby mi byla věc vrácena zpět k došetření, případě k odstranění nedostatků.“
