Vyšetřování transakce s akciemi SME vnímám pozitivně. Určitě prokážeme, že naše rozhodnutí bylo správné, tvrdí generální ředitel ČEZ
Období nejistoty v evropské energetice trvá. Dlouho plánovaný klimaticko-energetický summit, který měl udat vývoj v energetické politice Evropské unie do roku 2030, nedospěl k žádné shodě. Snad kromě jediné: Rozhodneme později. Mohou za to rozdílné názory mezi jednotlivými členskými státy. Energetické firmy, ale i spotřebitelé tak stále nevědí, zda a jak bude Unie prosazovat snižování emisí oxidu uhličitého a jak by měl růst podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energií.
„Pro nás je to špatné,“ komentuje výsledek summitu generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Tvrdí, že jím řízená polostátní společnost spolu s dalšími energetickými firmami věnovala celou druhou polovinu loňského roku přesvědčování politiků, jak moc je energeticko-klimatická politika pro Evropu důležitá.
ČEZ hájil v Bruselu zájmy křídla, které prosazuje, aby Evropa svou energetickou politiku ovlivňovala především prostřednictvím jediného nástroje, a to snižováním emisí oxidu uhličitého, a ne masivní podporou obnovitelných zdrojů. „Jakékoli nerozhodnutí je pro náš špatné,“ řekl Beneš.
* Proč je to špatné? Aspoň budete mít více času na další přesvědčování odpůrců vašeho návrhu…
Klimaticko-energetická politika je pro Evropu strašně důležitá. Ovlivňuje život každého občana, konkurenceschopnost podniků, a tím pádem i míru blahobytu lidí. Je třeba ji nastavit tak, aby měla vnitřní logiku, nesmí to být pouze víra v obnovitelné zdroje. Čas navíc již nic neřeší a je zcela jasné, že co stát, to zcela jiný názor na klimatickou politiku EU. Speciálně německá energetická politika je výrazně jiná, než jaká by měla být – aby zajišťovala konkurenceschopnost evropského prostoru. A teď proč je to špatně. Jakékoli „žádné“ rozhodnutí znamená, že se vše bude řešit až na dalším summitu. Teď máme volby do europarlamentu, takže legislativní závěry ke klimatické politice budou v direktivě prakticky až někdy ke konci roku 2015. Nejistota, nestabilita a nepředvídatelnost energetických trhů budou pokračovat… Chápejte, že pro nás, kteří podnikáme v absolutně nepredikovatelném oboru – nevíme, co se bude dít –, nemůže být prodloužení takového stavu o rok či rok a půl dobrá zpráva.
* Jaké to je, řídit firmu, u které nemůžete několik let rozhodnout, jaká bude její další rozvojová a obchodní strategie?
Vše se hůř odhaduje… A samozřejmě, politika zásadním způsobem ovlivňuje tržní cenu elektřiny a jakýkoli pohyb způsobuje zásadní změnu ekonomiky energetických firem. ČEZ si naštěstí stojí v porovnání s konkurenty relativně nejlépe. Zvlášť když se podíváte na RWE, které loni vykázalo ztrátu skoro tři miliardy eur. Nicméně když za čtyři měsíce klesne cena elektřiny třeba o šest eur, tak se příjem ČEZ propadne o zhruba deset miliard korun. Pohybujeme se na strašně nejistém trhu. Tenhle stav bude trvat, a to mi hodně vadí.
* Co budete za takové situace dělat?
Nelze budovat dlouhodobou strategii na neexistující, nezformulované energetické politice Evropské unie. Momentálně je to spíš o ochraně současné hodnoty firmy a rozvoji nějakého dodatkového byznysu. Současně s tím se musíme chovat národohospodářsky a podporovat stát.
* Je možné onu nejistotu na evropském trhu vyjádřit finančně?
Samozřejmě, že ji lze spočítat. I když se pak můžeme hádat se zastánci různých názorových proudů, jak moc je to číslo správné. Podívejte se, v jaké finanční kondici se nacházejí naši konkurenti, jak jim klesl za posledních pár let provozní zisk, což je přímá úměra toho, jak klesla cena elektřiny, která se obchoduje bez dotací. Právě dotace obnovitelných zdrojů jsou příčinou všech problémů. Propad provozních výsledků energetik je v řádu desítek miliard korun ročně.
* Takže se ČEZ bude ještě více věnovat telekomunikacím a začne budovat třeba vlastní síť autoservisů?
Tak bych to úplně netvrdil. První oblast, ochrana hodnoty je mimo jiné o tom, že se budeme věnovat hlavně tomu, aby naše jaderné elektrárny fungovaly a vyráběly co nejvíce a co možná nejefektivnějším způsobem. Současně s tím budeme stále pokračovat v optimalizaci našich uhelných elektráren, snižování nákladů v celé skupině a podobně. Přitom se také budeme věnovat rozvoji dalších byznysů, které mají návaznost na naše základní aktivity – energetiku, případně na naši zákaznickou bázi a dovednosti, které utilita jako ČEZ má. Tak, jako jsme k dodávkám elektřiny přidali i dodávku plynu nebo vstoupili na trh mobilních služeb.
Pouštět se do nějakého nesouvisejícího byznysu, jako jsou autoservisy, nemá žádnou logiku.
* Stále má ČEZ zájem o obchodní část Pražské plynárenské?
Právě případná akvizice obchodní části Pražské plynárenské dává smysl, je o zákaznickém kmeni, který má tato společnost v Praze. Pokud bude její obchodní část k mání, určitě o ni projevíme zájem. Současně s tím chceme rozvíjet decentrální energetiku, kogenerační jednotky, energetická řešení pro různé municipality, průmyslové areály a podobně. Třeba v oblasti budování kogeneračních jednotek jsme lídrem tuzemského trhu. Teď mluvíme o organickém růstu a nasazování nových služeb. Je tu i další způsob rozvoje, akviziční, kam spadá třeba i úvaha nad Pražskou plynárenskou. Nechtějte ale, abych sděloval v novinách konkrétní příležitosti, protože to z pohledu obchodní taktiky není chytré.
* Oživíte i plány na zahraniční expanzi? I když firmy, které vlastníte na Balkáně, musejí řešit plno problémů…
Na Balkáně se spíš snažíme chránit hodnotu, kterou tam máme, což speciálně třeba v Bulharsku není úplně jednoduché. Byť situace, které čelíme nyní, je o řád jednodušší než loňské události, kdy nám chtěli vzít distribuční licenci.
* Hodnotu uchráníte?
Jsem přesvědčen o tom, že ano.
* A budete něco i přes tyhle zkušenosti nakupovat v zahraničí?
Věnujeme se hlavně sousedním zemím a jediné perspektivní trhy, na které se díváme, je především Slovensko, případně Polsko. Tady dává z našeho pohledu smysl jedině akvizice společnosti Energa. Firma má velký podíl distribuce a regulace v Polsku je předvídatelná.
* Německé konkurenci E. ON nebo RWE se moc nedaří. Nepřemýšlíte o tom, že by bylo dobré je koupit, buď celé, nebo alespoň nějaký větší podíl?
Nevím o tom, že by některá z těchhle firem byla na prodej. Dle mých informací jsou teď v Německu k mání některá aktiva společnosti Vattenfall, což už samozřejmě stojí za úvahu. V momentě, kdy nám někdo napíše a zeptá se: Máte zájem koupit?, tak se tím budeme zabývat. Všechno je o nabídce.
* Do zahraničních akvizic půjde ČEZ sám, nebo si přibere partnera?
Nic konkrétního není na stole, ale obojí je možné.
* Teď se však bavíme o plánech, které když vyjdou, udělají z ČEZ skutečně významného regionálního hráče…
Když to vyjde a situace tomu bude nasvědčovat, tak proč ne. ČEZ je jedna z nejméně zadlužených energetik v Evropě. Nebyli jsme nuceni masivně divestovat jako ostatní velcí hráči, třeba Enel, E. ON, RWE a další. Naše finanční zdraví je o dost lepší. V okamžiku, kdy přijde krize, mohou firmy, které jsou na tom nejlépe, ze vzniklé situace profitovat.
* Takže nastává dobré období pro ČEZ?
Určitě.
* Kolik je ČEZ schopen investovat do akvizic?
Číslo neřeknu, není rozumné je sdělovat.
* Na akvizice potřebujete peníze. Ministr financí Andrej Babiš ale oznámil, že chce, aby ČEZ vyplatil celý loňský zisk na dividendách…
Je předčasné, abych to dnes komentoval. O dividendě bude rozhodovat červnová valná hromada firmy. Představenstvo bude muset předložit v květnu nějaký návrh.
* A ten bude jaký?
Řeknu až v květnu. Návrh na rozdělení zisku, a v tom bude i dividenda, je součástí pozvánky na valnou hromadu, která musí být odeslána třicet dní před jejím konáním. Je předčasné říkat nějaké detaily.
* Pokud ČEZ bude muset vyplatit celý zisk na dividendách, ohrozí to akvizice?
Jakékoli rozvojové plány a zásadnější investice souvisejí s tím, jaká je dividendová politika. To znamená, že představenstvo ČEZ bude ve svém návrhu zohledňovat i své představy, plány a projekty, které máme před sebou, nelze to řešit jako dvě oddělené úlohy.
* Co poznámka ministra financí, že ČEZ v posledních letech moc neroste, takže se zisku může vzdát?
Dle platné dividendové politiky rozdělujeme mezi akcionáře 50 až 60 procent čistého zisku. Samozřejmě, pokud do budoucna shledáme, že naše investice nebudou tak velké jako v letech, kdy jsme obnovovali portfolio, a naopak klesnou, je možné uvažovat, že na nějaké období změníme dividendovou politiku. Což je legitimní debata na valnou hromadu. Osobně jsem zastáncem předvídatelnosti, a ne nějakých překvapení pro investory. Až se budeme o tomhle radit s kolegy z boardu ČEZ, tak budu výrazně tlačit na to, aby cokoli firma navrhne, nebyla mimořádnost, aby existovala nějaká zákonitost a byla to jasná zpráva pro investory.
* V médiích se objevila informace, že policie prošetřuje několik lidí z vedení ČEZ kvůli podezřelému obchodu s akciemi Severomoravské energetiky…
Společnost ČEZ a představenstvo firmy se chovaly zákonně, s péčí řádného hospodáře a svým rozhodnutím ušetřily ČEZ a jeho akcionářům velkou hodnotu. Na první pohled – když neznáte celý příběh a legislativu – si můžete myslet, že když za vámi přijde nějaký vytěsněný akcionář Severomoravské energetiky a chce po vás více peněz, než o kolik vás zažaloval, je nemravné, když mu je pošlete. Nelogičnost ale spočívá v zákoně. Ten říká, že když si někteří vytlačení akcionáři nárokovali za vytěsnění nějakou vyšší cenu, tak v případě, že ten jeden nebo pár, kteří to zažalovali, u soudu vyhrají, vytvoří tím takzvaný odvozený nárok i pro všechny ostatní. Tedy i pro ty, kteří dobrovolně přijali nabídnutou cenu a nic nežalovali. Pro ty, kdo se tím zabývají, je to docela slušný byznys… Riziko, jemuž potom čelí společnost, která vytěsňovala – v tomto případě ČEZ – vychází z toho, kolik by to stálo, kdyby prohrála ve všech instancích. A my samozřejmě, co se týká té férové ceny akcií SME, jsme prohráli spory u Krajského soudu v Ostravě, Vrchního soudu v Olomouci… Takže bylo velmi pravděpodobné, že budeme muset všem uhradit doplatek. Také jsme na to měli deset právních a znaleckých posudků. Protože samo o sobě, když neznáte příběh a právní souvislost, může to na první pohled vypadat divně. Podle mě je to důvod, proč orgány činné v trestním řízení začaly celý případ zkoumat, chtějí jej pochopit.
* A pochopí?
Jsem přesvědčen, že ano – až jim vše vysvětlíme. Naopak, kdyby ČEZ dohodu s vytěsněnými akcionáři SME neudělal, mohl by se někdo za pár let zeptat proč a poukazovat na to, že jsme firmě způsobili velkou škodu.
* Kauza začala v Lidových novinách, které vlastní ministr financí Babiš. Objevují se informace, že prý je to součást kampaně, na jejímž konci vás chce odvolat…
To nejsou informace, ale čiré spekulace.
* A je pravda, že se s ministrem financí scházíte skoro každý den?
Nevím, kdo vám to řekl, ale s panem ministrem se scházím, stejně tak jako jsem se scházel s jeho předchůdci. Patří to k mé práci.
* Andrej Babiš je prý takřka alergický na vašeho předchůdce Martina Romana, prý se tak snaží definitivně odstřihnout ČEZ od jeho vlivu…
Martin Roman v ČEZ skončil, nemá tady žádné angažmá a na nic vliv. To říkám se vší vážností. Skutečnost, že policie šetří transakci s akciemi Severomoravské energetiky, vnímám pozitivně, jistě prokážeme, že naše rozhodnutí bylo správné. Určitě to nepovažuji za nějaký útok na moji osobu.
* Stále se diskutuje o dostavbě Temelína, nově i o variantě, že by jej dostavěla státní firma. Co o tom soudíte?
Otázky takového typu musíte směrovat spíš na politiky. Já jim nemůžu prostřednictvím médií vkládat do hlav, co by měli udělat.
* Jste ale šéf největší tuzemské energetické firmy, které se vládní plány výrazně dotýkají. Máte určitě vlastní názor.
Je to jedna z variant. Co já vím, tak o tom politici diskutují a opravdu je potřeba se jich na to zeptat, jak to vnímají, třeba vám to vysvětlí.
* A vy preferujete jaké řešení?
V tuto chvíli diskutujeme se státem o nějaké garanci, která nám zajistí ekonomickou návratnost takové investice. Debatu jsme vedli s předchozími dvěma vládami a potřebujeme od současného kabinetu vědět, zda se k tomu staví negativně, nebo pozitivně. Pro naše další chování je nutné tohle vědět.
* Počet možností, jak stát může garantovat výstavbu Temelína, ale klesá. Jaká podpora je teď nejreálnější?
Stále se bavíme o tom, zda má smysl do legislativy prosadit contract for difference, nebo ne. A podle toho, co nám politici odpovědí, se budeme rozhodovat. Pokud nebude žádná jistota a garance v legislativě, za současných tržních podmínek se o dostavbě Temelína rozhodnout nedá. l
Kdyby ČEZ dohodu s vytěsněnými akcionáři SME neudělal, mohl by se někdo za pár let zeptat proč a poukazovat na to, že jsme firmě způsobili velkou škodu.
Daniel Beneš (44) • Generální ředitel od 15. 9. 2011 • Daniel Beneš, MBA, vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě a Brno Business School Nottingham Trent University. • V letech 1993 až 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti Bohemiacoal, poté jako ředitel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu Tchas, předního importéra a obchodníka s palivy v České republice. • Od roku 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku nákup společnosti ČEZ. Od roku 2006 zastával pozici ředitele divize správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva. Od září 2011 je předsedou představenstva. Zároveň zastupuje ČEZ v orgánech ovládaných společností. Jakékoli rozvojové plány a zásadnější investice souvisejí s tím, jaká je dividendová politika. Pokud nebude žádná jistota a garance v legislativě, za současných tržních podmínek se o dostavbě Temelína rozhodnout nedá.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
