Český golfový boom se zpomaluje
Někteří čeští manažeři musejí v důsledku ekonomické krize více pracovat než chodit na golf. A domácí hřiště to pocítila
Nad českými greeny se letos zatáhlo. V doslovném i přeneseném významu. Jarní měsíce, které bývají pro golfovou sezonu zásadní, skoro celé propršely a bylo nezvykle chladno. Naopak během července i srpna panovala taková vedra, že se nikomu nechtělo hrát. Připočtěte k tomu šetření v rodinných rozpočtech v důsledku krize a výsledkem je, že mnohé golfové areály v Česku hlásí úbytek platících hráčů.
Mraky na obloze se objevily i obrazně: i navzdory masivní marketingové kampani Hraj golf, změň život letos začalo hrát nejméně nových golfistů za poslední tři roky. Na serveru České golfové federace (ČGF) jich od listopadu 2009 do listopadu 2010 přibylo jen 3700. To je výrazně méně než například v roce 2007, kdy s golfem začalo rekordních 6600 hráčů. Skoro to vypadá, že český golfový boom ztrácí dech.
Peníze jsou, není čas
V České republice je v současnosti registrováno přes 50 tisíc hráčů. To je více než ve všech bývalých východoevropských zemích dohromady. Jak razantním růstem golf prošel, dokazují čísla z posledních deseti let. Ještě v roce 2000 u nás hrálo jen 8600 golfistů, v roce 2005 se jejich počet zvýšil na 23 tisíc. Roky 2006 až 2008 patřily k nejlepším, když každou sezonu začalo hrát přes pět tisíc zájemců. Letošní rok je však pro mnohé studenou sprchou.
Majitelé golfových areálů mají starosti hlavně kvůli menšímu počtu hráčů, kteří platí poplatek za hru (kromě těchto takzvaných „fíčkařů“ existují ještě členové klubu, kteří platí roční paušál). Typickým příkladem může být hřiště Beřovice, které leží jen kousek od Prahy, u Slaného. „Fíčkaři nám ubyli především ve všední dny,“ říká manažer areálu Milan Pokorný. „Těžko se to vyjadřuje číselně, ale méně chodí například střední a vyšší manažeři, kteří se v minulosti objevovali na hřišti i třikrát týdně. Teď je tu vídám maximálně jednou. Určitě se projevila ekonomická krize. Lidé se více bojí o práci, konkurence je tvrdší, a když jde někdo třikrát týdně hrát golf, jeho zaměstnavatel si může položit otázku: nač takového člověka mám?“
Velký pokles zaznamenali v Beřovicích i na takzvaných otevřených turnajových sériích, organizovaných opět pro fíčkové hráče. Ještě před nedávnem se na každý turnaj hlásilo přes sto hráčů, teď jsou promotéři sérií rádi, když přijde polovina. „Není to ani tak o penězích,“ vysvětluje Milan Pokorný přístup hráčů, „ale lidé nemají na golf čas. A kvůli ekonomické situaci mnohdy ani chuť.“
Zhruba desetiprocentní úbytek platících hráčů zaznamenali i na největším hřišti v pardubickém regionu Kunětické Hoře. Tam byl však úbytek vyvážen růstem menších turnajů, které si lidé organizují sami. Hospodářsky tak Kunětická Hora vyšla nastejno jako loni. „Rozhodně je za tím mnohem více práce. Zákazník požaduje velice kvalitní služby za méně peněz,“ říká kunětický manažer Pavel Krejčík.
Bez líčení a masáží
Důležitým zdrojem příjmů jsou pro hřiště firemní turnaje pro zvané, kde hráči nic neplatí a vše je v režii organizátora. Firmy však osekaly náklady na marketing, takže některá hřiště zaznamenala menší počet velkých korporátních turnajů. Navíc se všude redukovala nabídka doprovodných akcí – na turnajích se už nekonají masáže či líčení pro partnerky hráčů, odpadly první lekce golfu pro doprovod a podobně.
Zatímco velké golfové resorty drží nad vodou komerční turnaje, méně prestižní areály postihl úbytek platících hráčů citelněji. „Letos k nám přijelo hrát asi tak o deset až patnáct procent méně hráčů než loni,“ vypočítává ztráty Jiří Němec z hřiště Čertovo Břemeno u Prčič, kam jezdí často hráči z Prahy. „Lidé se v zásadě nezajímají o to, kolik stojí hra, ale rovnou se ptají na slevy. Těžko se nakonec divit, je to běžné chování spotřebitele. Slevy vidíte všude,“ dodává Němec. Přitom osmnáctijamkové Čertovo Břemeno patří mezi levná hřiště, hra tu v hlavní sezoně stála o víkendu 850 korun. Velká většina „osmnáctek“ se pohybuje nad hranicí tisícovky, u těch nejlepších areálů to bývá přes 1500 korun.
Jiná situace je na malých hřištích mimo střed republiky. Typickým příkladem je devítijamkové hřiště Janov nad Děčínem. Tamní manažer Jaroslav Novotný tvrdí: „My jsme vlastně pokles nezaznamenali, jen se trochu zpomalil meziroční růst. Fíčkových hráčů nám přibylo zhruba deset procent.“ Důvodem podle něj může být to, že lidé začínají utíkat na levnější hřiště, kde bývá volněji a kde si hráči nemusejí rezervovat čas. V Janově stojí celodenní hra pouze 600 korun.
Hraj golf, ale ne v Praze
Menší aktivita již hrajících golfistů by nemusela areály zasáhnout tolik, kdyby ji vyvažoval nárůst nových hráčů. Jenže i tento pramen slábne. Česká golfová federace chtěla situaci zvrátit dosud největší náborovou akcí Hraj golf, změň život, kdy se za 299 korun startovacího balíčku mohl kdokoli přihlásit a začít s golfem. Výsledky ovšem zatím nestojí za nic.
Podle údajů ČGF projevilo zatím o akci zájem okolo osmi tisíc lidí a 4850 se posléze evidovalo. Velmi málo z nich se však rozhodlo golf skutečně hrát. Potíže přinesl už fakt, že do podniku se zapojila jen polovina českých hřišť, zhruba čtyřicet areálů. Nezájem projevily především mnohé pražské a středočeské kluby, ačkoli jsou tyto regiony tahouny celé golfové sféry v Česku. Právě z nich se rekrutuje třicet až čtyřicet procent všech hráčů.
Neochota mnohých klubů pak způsobila, že někteří zájemci – hlavně z Prahy – museli být odmítnuti kvůli nedostatku kapacit. Naopak mimo centrum republiky se na golf přišlo podívat maximálně pár stovek lidí. Zatímco na Libeňský ostrov, kde sídlí Golf Resort Marina Praha patřící společnosti CZ Golf, dorazilo téměř tisíc golfuchtivých zájemců, další areály téže společnosti (Ústí nad Labem, Telč, Písek) napočítaly osminásobně menší zájem. Jenže i z pražských zájemců se nakonec k trvalému hraní golfu (a členství v klubu) odhodlalo pouhých pět procent.
„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se do akce zapojilo více hřišť, klubů, hlavně těch z centra země,“ říká viceprezident ČGF Jan Jenčovský. Akci zatím nechce hodnotit, podle něj se efekt projeví až příští rok. I on ale ví, že je nutné některé věci do příštího roku změnit. Především ve směru práce s mládeží. A některé faktory ani nelze ovlivnit: „Dokud se hospodářská situace nezvedne, tak to nebude lepší. V Evropě dokonce golf stagnuje, my si ještě můžeme pořád říkat, že jdeme nahoru,“ uvádí Jenčovský.
I když ČGF na začátku sezony hlásala, že cílem akce je dosáhnout počtu 100 tisíc golfistů v roce 2013, realisticky viděno je to nedosažitelná meta. Při mírně optimistickém růstu by mohlo hrát golf v Česku někdy v roce 2015 na 70 tisíc hráčů, což je 0,7 procenta populace. Tím bychom se přiblížili německé úrovni (viz Země golfu zaslíbené).
Rozvoj golfu je závislý především na ekonomických faktorech. Západní Evropa zažila největší golfový růst v devadesátých letech a pár sezon po roce 2000, my jsme tento vzestup zahájili před pěti sedmi lety. Nyní to vypadá, že první vlna golfového boomu v Česku ustává. Anebo nikoli?
