Podpořit rozvoj venkova i ocenit práci lidí, kteří nevzdali snahu o společenský život na vesnicích – to je cílem finančních grantů, které letos formou soutěží vypsala Poštovní spořitelna. O první titul Starosta roku soutěžilo 220 zástupců obcí.
Autor: Poštovní spořitelna
Čím menší obec, tím lépe její obyvatelé vidí, jak dobře či špatně pracuje jimi zvolené zastupitelstvo. Právě na jejich znalost vsadila Poštovní spořitelna a vypsala letos poprvé soutěž o nejlepšího starostu obce do dvou tisíc obyvatel.
„Byli bychom moc rádi, kdyby se ze soutěže stala tradice, protože v malých obcích jsou starostové a starostky právě ti, kteří rozhýbávají veškeré dění, a je potřeba je za to ocenit,“ vysvětluje Denisa Salátková z Poštovní spořitelny. Obecním rozpočtům se navíc jistě bude hodit hlavní výhra. Tou je finanční odměna sto tisíc korun. Samotný „vládce“ radnice se může pyšnit diplomem Rychtářské právo pro starostu. Peníze věnuje spořitelna prostřednictvím Nadace VIA.
Historicky první šek je už proplacen. V minulých dnech jej slavnostně převzala Vladislava Moravčíková. Tato poradenská psycholožka už pátým rokem řídí život obce Oplany. Vesnice ležící u Kostelce nad Černými Lesy má přitom pouhých 75 obyvatel, přesto to tu ale podle místních „žije“. Příkladem toho, jak se ve své funkci Vladislava Moravčíková snaží, jsou letošní oslavy 630. výročí založení obce. Každých čtrnáct dnů se tak v rámci slavností koná v Oplanech nějaká akce.
V Oplanech už přemýšlejí, co s výhrou
Sousedé u starostky nejvíce oceňují skutečnost, že se za jejího působení podařilo změnit atmosféru v obci. „Přestože je paní starostka ve funkci relativně krátkou dobu, dokázala výrazně změnit místní společenský život. Ač jsou Oplany malé svou rozlohou, jsou velké tím, že dnes všichni její obyvatelé žijí jako jedna velká rodina,“ vysvětluje rozhodnutí o vítězi Martin Kovář, ombudsman Poštovní spořitelny a ředitel rozvoje péče o klienta.
„Velmi si vážím podpory občanů a rekreantů obce Oplany za jejich podpis na nominaci i za jejich spolupráci v rámci celého ocenění,“ říká Vladislava Moravčíková. „Pro využití získaných sto tisíc korun máme již teď nápady, rozhodně v obci společně vybereme ty nejlepší,“ dodává.
Ve finále porazila své konkurenty z obcí Stonava, Suchá Loz, Kněžice a Svojšín. A vítězství to nebylo nejlehčí. Do soutěže, kde se hodnotila péče o obec, její ekonomické řízení i komunikace s občany a místními spolky, bylo totiž navrženo 220 starostů a starostek z celé republiky.
Největší počet nominací (40) přišel ze Středočeského kraje. Aktivní byl rovněž Plzeňský kraj s 27 nominacemi a Moravskoslezský kraj, který měl nominováno 21 starostů. „Počet došlých nominací nás velmi mile překvapil. Bylo příjemné vidět, v kolika obcích si váží lidé práce svého starosty a kolik lidí neváhalo vyplnit přihlášku a získat potřebné podpisy, přestože k vlastní nominaci stačilo jen 20 podpisů,“ oceňuje aktivitu Kovář.
Cenu dostaly i projekty obnovy krajiny
Souběžně s hledáním Starosty roku probíhala letos i další soutěž Poštovní spořitelny a ČSOB. Cílem bylo najít tři nejlepší projekty na podporu regionů. Vítězové získali na svou realizaci každý 350 tisíc korun. I zde už finance zamířily do odpovědných rukou šéfů projektů. Podporu získaly projekty na záchranu mandloňových sadů v Hustopečích, na obnovu Křížové cesty v Kamenickém Šenově a na vytvoření obecní louky v Praze – Slivenci.
O grant mohly žádat nevládní neziskové organizace, jako občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a účelová zařízení církví, dále obce a sdružení obcí a příspěvkové organizace.
Z celkového počtu 21 přihlášených vybrala pětičlenná nezávislá komise osm nejlépe hodnocených projektů, s nimiž se následně komise osobně seznámila. Z nich byly pak vybrány tři vítězné. Ale je tu ještě jeden háček. Vítězné projekty musí být zrealizovány do konce listopadu příštího roku.
„Velké komunitní granty byly novinkou letošního ročníku programu pro podporu regionů. Proto jsme velmi potěšeni, jak velké množství hodně kvalitních projektů se přihlásilo. Vybrat mezi nimi tři nejlepší bylo opravdu náročné. Věříme, že jsme vybrali projekty, jejichž realizace potěší nejen lidi z dané obce, ale i všechny, kdo tato jedinečná místa navštíví,“ komentovala první ročník Velkých komunitních grantů Pavlína Folovská, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB.
Záchrana mandloňových sadů V Hustopečích v Jihomoravském kraji se nacházejí nejrozsáhlejší mandloňové sady v republice, které jsou však nyní ve velmi špatném stavu. Projekt by měl pomoci jejich záchraně. Konkrétně dojde k jejich zdravotnímu prořezu a současně budou odstraněny všechny náletové dřeviny. Důležitou součástí projektu je zapojení občanů do péče o tuto atraktivní a oblíbenou lokalitu formou pomoci při odklízení ořezaných větví a odstranění náletu. Regenerace Křížové cesty Křížová cesta byla v Kamenickém Šenově vybudována v roce 1846. Cílem Občanského sdružení Na Výsluní je stabilizovat stav lesního areálu a zakonzervovat stavební a sochařské prvky. Díky projektu budou obnoveny dřevěné kapličky a vytvořena replika vstupní brány. Součástí obnoveného prostoru bude i nový altán nebo dřevěné prolézací plastiky, které vytvoří členové sdružení s pomocí místních lidí. Svépomocí bude zbudováno také kované zábradlí podél cest a informační tabule. Prostor by měl návštěvníkům sloužit nejen k modlitbě, ale nabídne jim i možnost poklidné relaxace s občerstvením ve formě pramenité vody z rekonstruovaného pramene Svatého Kříže. Vybudování obecní louky
Cílem posledního podpořeného projektu je založení louky na obecním poli v lokalitě Za Okruhem v městské části Praha – Slivenec. Od okolních polí ji oddělí široké remízky. Louka značně zvýší biodiverzitu v oblasti, protože se má stát domovem četných druhů rostlin i živočichů. Zároveň vytvoří zázemí a přechodové území mezi obdělávanou krajinou a cennými lokalitami v sousedním Českém krasu – místo získá potenciál stát se vyhledávaným cílem výletů místních lidí i turistů, kteří tudy budou mířit dál do Českého krasu. Na louce bude umístěno odpočívadlo a informační tabule o přírodě v této oblasti.
