Nejpoužívanější rozhodčí soudy v ČR

V poslední době jsme v České republice svědky prudkého nárůstu popularity řešení sporů vyplývajících z mezinárodního obchodního styku prostřednictvím arbitráže, nebo použijeme-li tuzemskou právní terminologii, rozhodčího řízení. Důvody tohoto nárůstu lze zejména spatřovat v širším zapojení českých podnikatelů do mezinárodního obchodu - přenesení tohoto způsobu řešení sporů zahraničními investory do ČR. A také v nesporných, všeobecně uznávaných přednostech rozhodčího řízení oproti klasickému soudnímu řízení, jako jsou neveřejnost, jednoinstančnost, rychlost, flexibilita, odbornost rozhodců z daného oboru, přiměřené náklady, snadná vykonatelnost rozhodčích nálezů a tak dále.

Rozhodčí soudy.

V celém světě existují desítky rozhodčích soudů. Časem se však pro české podnikatele vyprofilovaly tři z nich, které v institucionálních rozhodčích řízeních používají nejčastěji: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze (RSHAK), Mezinárodní rozhodčí soud Hospodářské komory Rakouska (VIAC) a Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži (ICA).

RSHAK.

Pro české podnikatelské subjekty je ze zřejmých důvodů nejpopulárnější Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. RSHAK byl založen v roce 1949 a v minulém roce bylo u něj podle zveřejněných údajů rozhodováno celkem 1238 sporů, z toho 79 mezinárodních.
Náklady spojené s vedením mezinárodního rozhodčího řízení u RSHAK jsou definovány v Pravidlech o nákladech rozhodčího řízení. Poplatek za vedení mezinárodního sporu pak stanoví sazebník nákladů rozhodčího řízení a odvíjí se od hodnoty sporu. Za příplatek RSHAK nabízí možnost takzvaného zrychleného rozhodčího řízení, kdy nález musí být vydán do tří měsíců.
Podrobnosti o RSHAK včetně jeho pravidel a doporučeného znění rozhodčí doložky lze nalézt na jeho webových stránkách www.soud.cz.

VIAC.

V případech, kdy smluvním partnerem českého podnikatelského subjektu je zahraniční podnik, se často stává, že ten trvá na tom, aby rozhodčí řízení bylo vedeno ve třetí, neutrální zemi z důvodu vyloučení případného nežádoucího vlivu „domácího“ prostředí. V takových případech je častou alternativou k RSHAK Mezinárodní rozhodčí soud Hospodářské komory Rakouska (VIAC, Vídeňský mezinárodní rozhodčí soud) - zejména z důvodů dobré pověsti této instituce a geografické blízkosti. V této souvislosti je třeba poznamenat, že volba rozhodčího soudu se sídlem v zahraničí automaticky neznamená, že rozhodčí řízení musí nutně probíhat na tomto místě.
VIAC byl založen v roce 1975 a v roce 2006 rozhodoval celkem sedm mezinárodních sporů, v nichž byl některou ze stran podnikatelský subjekt z České republiky. VIAC vede stejně jako RSHAK seznam rozhodců pro mezinárodní spory, z nichž někteří jsou i čeští, mezinárodně uznávaní rozhodci.
Náklady rozhodčího řízení u VIAC se skládají ze vstupního poplatku v paušální výši dvou tisíc eur (vstupní poplatek se u RSHAK neplatí), administrativních nákladů a odměny rozhodcům, jejichž výše se odvozuje od hodnoty sporu stejně jako v případě RSHAK. Tyto položky jsou však u VIAC nepoměrně vyšší.
Podrobnosti o VIAC včetně jeho pravidel a doporučeného znění rozhodčí doložky (i v českém jazyce) lze nalézt na jeho webových stránkách www.wko.at/arbitration.

ICA.

Mezinárodní rozhodčí soud při ICA je jednou z nejzavedenějších, nejprogresivnějších mezinárodních světových rozhodčích institucí. Sídlí v Paříži, disponuje však širokou škálou spolupracovníků vládnoucích nejrůznějšími světovými jazyky. Pravidla ICA jsou neustále novelizována a upravována tak, aby vyhovovala posledním trendům v mezinárodním rozhodčím řízení. Často slouží jako vzor pro porovnání s úpravami pravidel ostatních mezinárodních rozhodčích soudů.
ICA byl založen v roce 1923 a v roce 2006 bylo u něj podáno celkem 593 mezinárodních rozhodčích žalob, z čehož dvanáct mělo některou ze stran podnikatelský subjekt z České republiky. ICA na rozdíl od RSHAK a VIAC nevede seznam rozhodců. Rozhodce navrhují strany sporu. ICA si však vyhrazuje právo odmítnout rozhodce v těch případech, kdy dle jeho výlučného uvážení nesplňuje interní kvalifikační kritéria této instituce. Obecně má být rozhodčí nález v rozhodčím řízení u ICA vydán do šesti měsíců, málokdy je však tento termín dodržen, zejména u složitějších případů.
Náklady rozhodčího řízení u ICA se skládají z nevratné zálohy 2500 dolarů na správní i vlastní náklady a z odměny rozhodcům, jejichž výše se odvozuje od hodnoty sporu stejně jako u VIAC. Na rozdíl od řízení u RSHAK je však nesou obě strany sporu stejným dílem.
Podrobnosti o ICA včetně jeho pravidel a doporučeného znění rozhodčí doložky (i v českém jazyce) lze nalézt na jeho webových stránkách www.iccwbo.org/court.