Od roku 2010 by měl platit nový zákon o dani z příjmu, tvrdí Miroslav Kalousek
V pořadí již dvanácté pokračování seriálu setkávání předních představitelů byznysu a státní správy s politiky EURO Business Breakfast se, tentokrát za účasti Miroslava Kalouska, konalo v úterý 19. června. Naposledy se dnešní ministr financí snídaně s podnikateli zúčastnil krátce po loňských parlamentních volbách a ustanovení trojkoalice, tehdy ještě v roli předsedy KDU-ČSL. Jak se za poslední rok změnily Kalouskovy názory na připravované reformy a jakou šanci dává následné reformě penzijního a zdravotního systému?
Reforma to je.
Miroslav Kalousek na úvod obhajoval reformní batoh a rozhodl se vyvrátit některé mýty, které o něm panují. Prvním podle něj je, že v návrhu obsažené snížení daní je koaličním kompromisem. „Všechny tři koaliční strany by chtěly především přímé daně mnohem rychleji, než je navrženo. Nicméně vědí, že to nejde, protože si nemohou dovolit zvýšit strukturální deficit,“ uvedl ministr. Hned vzápětí se vymezil vůči kritikům, kteří vyčítají návrhu, že je málo radikální. „Nesouhlasím s názorem, že prudší snížení by akcelerovalo ekonomiku a vybrali bychom více na daních. Spíše ho považuji za méně odpovědný. Kdyby byla ČR ve stádiu ekonomické recese a jakžtakž vyrovnaných rozpočtů, byla by to pravděpodobně legitimní úvaha. My jsme ale v opačné situaci. Máme slušná meziroční tempa hospodářského růstu a naším největším rizikem je strukturální deficit. Úvaha, že deficit zlikvidujeme tím, že ho přechodně zvýšíme, je úvaha mimořádně riskantní. Navíc nevěřím, že česká ekonomika má kapacity na akceleraci, která by sedmdesátimiliardový propad příjmů z přímých daní vykompenzovala,“ reagoval Kalousek na kritiku, která se ozývá především ze strany ODS. Kalouskovi připomínají popsané útoky situaci z roku 2002, kdy připravoval reformu společně s tehdejšími šéfy ČSSD. Ta ale nakonec nebyla přijata, protože se proti ní postavila část ČSSD, která ji považovala za zradu na voličích. „O žádnou zradu a rozpor s volebním programem nešlo, části strany se jen nelíbil její tehdejší předseda Vladimír Špidla a jako prostředek k jeho odstranění si vybrali reformu. Podobné je to i dnes. I dnešní kritici se zaklínají zradou na voličích a odmítají přiznat, že ve skutečnosti jde o odstranění předsedy ODS Mirka Topolánka,“ tvrdí Kalousek. Osobně prý mu nevadí označovat předkládaná opatření slovem reforma. „Když se podívám na to, co se dělo na Slovensku a v dalších zemích, které se do reforem pustily, je i v tomto balíčku celá řada reformních kroků především parametrického charakteru. Je ale nutno mít na zřeteli, že předložená opatření jsou jen prvním krokem, to není chlácholení radikálů. Samotná tato opatření by k dlouhodobé stabilitě rozpočtu nestačila. Předložený balíček řeší problémy minulosti, budoucí opatření musí řešit mnohokrát odkládané výzvy budoucnosti, především neudržitelnost penzijního systému a systému zdravotního pojištění,“ vysvětlil své stanovisko ministr.
O daně teď nejde.
Jak ministr financí tvrdí, není správné v současnosti akcentovat daňovou reformu. Ta by měla přijít na řadu až v dalších letech a jen v takové míře, v jaké bude vláda schopna omezit veřejné výdaje. „Další snižování daní považuji za možné, jen pokud budeme dostatečně odvážní na výdajové straně rozpočtu. Samostatně se jedna strana bilance řešit nedá. V takovém případě je naší ambicí zrušit v letech 2009 či 2010 daň z kapitálových výnosů, případně i daň z převodu z nemovitostí,“ plánuje ministr financí. Miroslav Kalousek též zdůraznil, že v ČR je ve zvyku příliš úzce interpretovat maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Nestačí prý stlačit deficit rozpočtu pod tři procenta HDP, neméně důležitá je dlouhodobá udržitelnost pod tímto limitem. „Posuzuji-li stav české ekonomiky optikou dlouhodobé udržitelnosti, lze těžko tvrdit, že jsme plnili kritéria v letech 2005 a 2006,“ uvedl ministr. Na pochvalu z pléna, že se stal nejhlasitějším zastáncem brzkého zavedení měny euro, reagoval, že kromě příslibu zavést euro bez zbytečného odkladu, který na sebe ČR vzala již přistoupením k EU, vnímá tlačení na euro jako politický argument. Minulé vlády přechod na euro technicky dobře připravily, ale rozpočtově nás od jeho zavedení vzdalovaly. Určení jasného cíle zavést euro v roce 2012 může podle ministra pomoci komunikovat o nezbytných reformách s opozicí. „Navíc si myslím, že určení pevného data přistoupení je v tuzemsku nezbytné. Každý projekt bez pevného data jako by v Česku neexistoval,“ dodal.
Výjimky podporují jednoduchost.
V další části svého vystoupení Kalousek mluvil o rušení výjimek zakotvených v zákoně o dani z příjmu. Média i odborníci se prý dopouštějí chyby, když tvrdí, že čím více zvláštních daňových režimů bude zrušeno, tím bude daňový systém jednodušší. Ono to prý v praxi často není pravda, zrušení toho či onoho zvláštního režimu mívá kontraproduktivní charakter. „Jsem vděčný svému předchůdci, že předložil vlastní verzi zákona o dani z příjmu. Tam jsou totiž příklady, na kterých jde kontraproduktivitu dobře dokumentovat. Například osvobození od daně z příjmu v případě nepodnikatelské zemědělské činnosti. Ze současné legislativy jsou tyto příjmy osvobozeny do příjmu dvaceti tisíc korun za rok. To by ve svém důsledku zvýšilo byrokracii. V podstatě by pak měl vyplňovat daňové přiznání každý, kdo si vypěstuje na zahrádce ředkvičky. Náklady na správu daní i samotných daňových subjektů by se zrušením této výjimky enormně zvýšily,“ popsal Kalousek první skupinu výjimek, kterou je podle něj nesmyslné rušit. O zachování druhé kategorie výjimek, například o daňových podporách bydlení, rodin s dětmi, vědy a výzkumu nebo příspěvků neziskovým organizacím, by měla být vedena diskuse. „Otázkou je, zda se některé priority společnosti, ať již sociální nebo třeba podpory výzkumu, mají promítat do daňového režimu. Jinými slovy, jsou daně jen mašinou na peníze nebo mají také úlohu fiskálního nástroje, který má působit motivačně či demotivačně? Oba přístupy jsou možné, záleží jen na společenské dohodě,“ uvedl ministr a dodal: „Určitě to ale jsou položky, které systém komplikují. Společnost si nicméně musí odpovědět na otázku, zda má mít daň úlohu fiskálního nástroje. Osobně si myslím, že je jednodušší uplatnit slevu na dani na dítě než ji neuplatnit a podporu realizovat jen výdajovými programy. Kdyby bylo po mém, zrušil bych například přídavky na děti a raději zvýšil slevu na dani.“ Osobní názor ministra prý plně koresponduje s loňskými volebními programy trojice koaličních stran. „Když si přečtu všechny politické programy, daň je v nich používána jako nástroj k podpoře rodiny, výzkumu, altruismu. Také politikou ODS je omezovat dávky a přenášet je do slev na dani a daňových bonusů. To je oficiální volební program ODS. Návrh poslance Tlustého je návrhem na největší zdanění rodin z dětmi od roku 1989. Kdybych to chtěl personifikovat, pak Vlastimil Tlustý chce rodiny zdanit více než Sobotka. On by na to odpověděl, že plánuje kompenzace na výdajové straně rozpočtu. Oficiální program jeho strany, se kterým šla do loňských voleb, je ale jiný. Koalice má tří subjekty, ne tři strany a jednoho poslance který si začal myslet něco jiného,“ vymezil se Kalousek vůči svému předchůdci a oponentovi.
Stravenky jsou zlo.
Do třetí kategorie daňových výjimek, která si nezaslouží nic jiného než být zrušena, zařadil ministr prolobbované položky významné pro úzké zájmové skupiny. „Kdyby se například v parlamentu diskutovalo o integraci zoologických zahrad do společnosti, vždy by se našla nějaká chytrá hlava, která by v diskusi navrhla - tak to daňově zvýhodníme,“ vysvětlil ministr způsob, jakým se výjimky ze třetí kategorie do zákona dostaly. „Takových položek jsou v zákoně desítky. Snaha o zrušení každé z nich bude samostatnou politickou válkou. Rád vzpomínám na stanovisko Svazu průmyslu a dopravy, který, když psal první stanovisko k reformnímu balíku, uvedl, že je jim líto, že málo zjednodušujeme daňový systém, ale zároveň že jsou proti rušení daňového zvýhodnění pro stravenky,“ řekl Kalousek. Stravenky jsou prý asymetrickým a nespravedlivým titulem, po jehož zachování ale přesto volají i ti, kteří chtějí více zjednodušovat. „Jak ale zjednodušovat, kdy se nechceme vzdát těchto nesystémových prvků. Cesta nevede přes soutěž, kdo škrtne více položek, vede přes racionální systémovou diskusi o tom, co musí a nemusí mít výjimku,“ nastínil ministr. K vypuštění prolobbovaných položek ze zákona ale podle něj dojde nejdříve za dva a půl roku. „Letos chceme mít hotový věcný záměr nového zákona o dani z příjmu. Rok 2008 bude na legislativcích a rok 2009 o projednávání a schvalování zákona. Od ledna 2010 by měl platit nový zákon o dani z příjmu, který systém zjednoduší a zprůhlední a především bude obsahovat nové dohody o tom, co má a nemá být daňovou politikou podporováno. Současně s tím běží i příprava nového daňového řádu, který by měl posílit právní jistotu poplatníků i správců daně,“ tvrdí Miroslav Kalousek. Na kritiku představitele Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna, že tlakem na zrušení daňového zvýhodnění stravenek vláda proti sobě sjednotila odborové svazy a zaměstnavatele, ministr Kalousek odvětil, že to byl v podstatě záměr. „Úmyslně bylo sáhnuto na symbol, protože na tom se dá dobře demonstrovat kontroverznost současné diskuse,“ uvedl ministr. Parametrické změny důchodového systému, jako je posunutí věku odchodu do důchodu nebo vytvoření zvláštního důchodového účtu, mají dle Kalouska vysokou šanci na přijetí. Druhá etapa penzijní reformy, v rámci níž by lidé začali spořit část odvodů na individuální účty namísto do průběžného systému, a která by měla být v parlamentu projednávána v roce 2009, má prý maximálně padesátiprocentní šanci na přijetí. Podobnou šanci na přijetí má údajně i komplexní reforma veřejného zdravotního pojištění, v rámci které by byla definována veřejná zdravotní síť, standardy, které má nabízet a společenská dohoda o tom, co je a není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
