Nejsem žádný naivka

Musíme provést reformy na výdajové straně státního rozpočtu, říká nový český premiér

EURO: Vaše vláda se deklaruje jako reformní. Kterou z reforem pokládáte za nejobtížnější a kterou za nejsnazší? Můžete uvést reformní priority své vlády a časový sled, v němž je hodláte uskutečňovat? NEČAS: Chceme-li mít dlouhodobě udržitelné veřejné finance a především zastavit zadlužování, musíme provést reformy na výdajové straně státního rozpočtu. Objemově nejvyšší jsou výdaje veřejných rozpočtů v oblasti důchodového systému a zdravotnictví. V prvním případě je to téměř 350 miliard, ve druhém více než 220 miliard korun. Bez hlubokých strukturálních reforem na výdajové straně státního rozpočtu se tedy neobejdeme, abychom zastavili zadlužování. Proto je klíčové provést reformu důchodového systému a zdravotnictví.
Jsou však nutné i další reformy, například daňová. Musíme zjednodušit daňový systém, proklestit změť různých výjimek a úlev. A provést reformu i jiných sociálních systémů, protože musíme zkrotit mandatorní výdaje. Pak je tady mnoho reforem nezbytných z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti země. Naším klíčovým úkolem je omezit prostor pro korupci a učinit systém veřejných zakázek transparentnějším. Musíme také posílit právní stát, aby orgány činné v trestním řízení byly skutečně nezávislé, dokončit některé velké kodexy, jako je občanský či obchodní zákoník, a pokročit v pracích na novém trestním řádu.
Z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti je nejvýznamnější reforma vzdělávacího systému. Potřebujeme moderní vysokoškolské vzdělávání. A zavést systém, v němž je vysokoškolské vzdělání provázané s výzkumem a vývojem. Mít skutečně výzkumné univerzity a definovat je jako elity mezi vysokými školami. Potřebujeme také mít moderní a kvalitní vzdělávání na základních a středních školách.
Nejklíčovější jsou reformy související s demografickým vývojem – důchodová a zdravotnictví. Mimo jiné proto, že se týkají každého občana této země. Na snadné reformy odpovím bonmotem: není snadných reforem.

EURO: Můžete uvést programové body, v nichž musela ODS nejvíce slevit ze svých představ? NEČAS: V podstatě více než 80 procent koaliční smlouvy se kryje s volebním programem ODS. Vždy je nutný kompromis. Měli jsme výhrady například k přímé volbě starostů či k zavádění prvků přímé demokracie, jako jsou referenda. Dlouhodobě jsme ani nebyli nadšenými příznivci přímé volby prezidenta. Kompromisy však považujeme za kvalitní, dobré a pro ODS přijatelné.

EURO: Můžete naznačit, v čem nejvíc ustoupili koaliční partneři? NEČAS: Nechci vydávat žádná silácká prohlášení o ústupcích koaličních partnerů. Kdo si však přečte hodnocení programové části koaliční smlouvy nezávislých komentátorů, musí dospět k názoru, že se nejvíce kryje s předvolebním programem ODS.

EURO: Na výtky, že nejdůležitější resorty z hlediska reformy jste přenechal koaličním parterům, jste odpověděl, že si v nich ponecháváte kontrolní funkce. Jak hodláte své kontrolní funkce uplatňovat? Necháte si předkládat podrobné zprávy o činnosti těchto resortů, nebo pověříte dozorem někoho z blízkých spolupracovníků? NEČAS: Dlouho před volbami jsem říkal, že v případě koaliční reformní vlády je logické, aby trojúhelník ministerstev financí, zdravotnictví a práce a sociálních věcí, drželi kvůli vnitřní koaliční stabilitě spíše představitelé jedné ze stran koalice. Tím se významně oslabuje tenze uvnitř koalice při provádění poměrně razantních reforem. Nejde o žádné přenechání. Nic jsme nevlastnili, abychom to mohli přenechat. Vyjednávaly tři politické strany, které se mohly buď dohodnout, nebo nedohodnout. Není to tak, že by jedna něco přenechala nebo pustila. To je rétorika, která neodpovídá současnému stavu. ODS není v situaci, kdy by získala 30 či více procent a její koaliční partneři méně než deset. Oba koaliční partneři mají dohromady více poslaneckých mandátů než ODS. Poprvé sestavuje vládu politická strana, která – ať se nám to líbí, nebo nelíbí – volby nevyhrála. Poprvé sestavuje vládu politická strana, která dostala pouze dvacet procent. Naši koaliční partneři si tuto situaci také uvědomují.
Co se týká kontrolní funkce, všechny předložené návrhy musejí být vládní. Musí se na nich shodnout celá koalice. Jakékoli výstupy v oblasti reforem musejí vycházet především z koaličního programu. Teď již nejde o uplatňování volebního programu té či oné koaliční strany. Teď jde především o uplatňování koaličního programu jako takového. To je povinností všech ministrů. A ministr, který nebude ochoten a schopen plnit koaliční program či zvládat nezbytné úkoly, ve vládě nemůže zůstat.

EURO: Jedním z hlavních předsevzetí vaší vlády je boj s korupcí. Věci veřejné tomu podřídily celý svůj politický program. I ostatní strany na to musely klást zvláštní důraz. Tuto oblast však nelze snadno kvantifikovat. Ukazatel korupce je totiž spojen s vnímáním. Jak chcete v závěru vládnutí dokázat, že se něco změnilo k lepšímu, abyste nedopadli stejně bídně jako operace Čisté ruce za Zemanovy vlády? NEČAS: Chci především odmítnout tvrzení, že jsme museli klást zvláštní důraz na boj s korupcí. K ničemu jsme nuceni nebyli. Považuji korupci za rakovinu, která rozleptává útroby demokratického státu nebo liberální demokracie, pokud metastázuje. A také svobodnou soutěž a tržní mechanismy. Proti korupci bojujeme z přesvědčení, nikoli proto, že nás k tomu nutí jiné politické strany. Máte pravdu, že v mnoha ohledech je vnímání korupce spíše subjektivním pocitem než objektivní skutečností. Vnímání české veřejnosti je však v tomto ohledu natolik silné, že je povinností politické reprezentace učinit vše, aby veřejnost získala pocit, že prostor pro korupci se v této zemi snižuje, že se proti ní bojuje, že se netoleruje a odhalená korupce se trestá. To je nezbytné. A musíme o tom veřejnost přesvědčit.
Jak zabránit frašce, jako byla operace Čisté ruce? Méně vykřikovat silácká prohlášení a slogany, a o to více pracovat a přicházet s konkrétními názory, opatřeními a legislativními úpravami.

EURO: Hodláte se opřít o široký okruh odborníků, obnovit činnost Národní ekonomické rady vlády (NERV). Můžete upřesnit činnost těchto poradenských sborů? Nepovede to ke zbytnění administrativního aparátu? NEČAS: Nepovede. Ze zkušeností mnoha vyspělých západních zemí vyplývá, že je dobré mít širší okruh kvalifikovaných ekonomických odborníků tvořících určitou protiváhu státnímu aparátu, který není vždy stejně kvalifikovaný. Vytváří to cennou zpětnou vazbu a umožňuje rozšířit názory. Podívat se na některé ekonomické problémy i z netradičních úhlů, kterých například státní správa, jež zpravidla zpracovává odborné podklady, není schopná. Určitě to bude znamenat intenzivnější činnost NERV. Chceme vytvářet i projektové týmy, které se budou hlouběji zabývat nejen důchodovou reformou, ale i bojem proti korupci, protože to má i významné ekonomické dopady.

EURO: Obroda ODS, nebo její náznak, začala kongresem strany. Zda a jak bude pokračovat, však zatím není zřejmé. Neutlumí vládní povinnosti váš zájem o očistný proces ve straně? NEČAS: Nikdy jsem nemluvil o očistném procesu. To mi připadá laciné. Nechci se uchylovat k podobným jednoduchým sloganům. Kongres ODS však odhalil, že většina strany si uvědomuje, že voliči straně volebním výsledkem poslali čitelný a jasný vzkaz. Sdělili nám, že u značné části z nich ODS ztratila důvěryhodnost. Neopustili ji ani tolik kvůli programu jako z důvodu nižší důvěryhodnosti. Dali nám však obrovskou šanci je znovu přesvědčit, že jdeme správnou cestou, i vytvořit proreformní středopravicovou vládu rozpočtové odpovědnosti. Jsem kromě předsedy vlády i předsedou ODS. Můj zájem o ODS proto v žádném případě nebude upadat. A jsem přesvědčen, že tento volební vzkaz si přečetli naši členové i na krajské či místní úrovni.

EURO: Situace v pražské organizaci ODS zůstává nevyřešená. Chystáte se nějak do tohoto procesu zasáhnout? Kupříkladu osobní podporou kampaně kandidátů, kteří svým profilem a pověstí odpovídají duchu kongresových usnesení? Nebo souhlasíte s názorem, že je třeba nejdříve Prahu ztratit a až poté pomýšlet na očistu? NEČAS: S představiteli pražské ODS i s jejím novým předsedou Borisem Šťastným jsem již o situaci v Praze několikrát jednal. Je obtížná, protože pražská ODS ztratila důvěryhodnost možná nejvíc z celé strany. V Praze byl také nejvyšší propad z hlediska počtu hlasů oproti volbám v roce 2006. Především vedení pražské ODS si však musí uvědomit, že nese politickou odpovědnost za volební výsledek v Praze v komunálních volbách. Celostátní vedení ODS ani předseda strany nesestavují ani neschvalují jednotlivé komunální kandidátky. Jsou to v případě pražské ODS regionální orgány – sněm a rada. Nepochybuji, že pečlivě čtou situaci, analyzují si možná východiska a provedou opatření, která umožní, aby občanští demokraté dosáhli v Praze kvalitního výsledku.

EURO: Jak chcete uprostřed těžkého vládnutí vybudit k činorodosti členskou základnu? NEČAS: I uprostřed vládnutí a obtížných opatření v oblasti reforem musíme pracovat s členskou základnou. Musí se zlepšit komunikace v rámci ODS. Musíme obnovit činnost odborných komisí, zavést systém politických mluvčích pro jednotlivé oblasti a obnovit činnost ideových konferencí a vnitrostranické diskuse o programových tématech.

EURO: Je součástí psané či nepsané koaliční dohody shoda v příštím prezidentovi ČR? Pokud jste se neshodli v osobě, domluvili jste se alespoň na principech společného postupu? Nebo bude každá strana jednat na vlastní pěst a zhruba v polovině funkčního období bude vláda vystavena zatěžkávací zkoušce, která ji může ochromit na zbytek vládnutí? NEČAS: Koaliční smlouva v psané ani v nepsané části žádnou dohodu o příštím prezidentovi ČR neobsahuje. Shodli jsme se jedině v tom, že budeme prosazovat přímou volbu prezidenta. O dalším postupu v této věci však vůbec není rozhodnuto. Na základě špatných zkušeností s prezidentskou volbou v roce 2008 jsme přesvědčeni, že se musí uvnitř koalice dosáhnout určité politické dohody. Minimálně bych ji nazval paktem o neútočení. Při prezidentské volbě v roce 2008 totiž část koaličních politiků agresivně útočila na kandidáta ODS, čímž výrazně poškodili koaliční soudržnost a narušili práci vlády. Tomu bychom se měli vyhnout.

EURO: Dle vás by předseda Senátu Přemysl Sobotka byl jedním z možných kandidátů na prezidenta ČR. Je v rámci koalice možná shoda ve stranickém člověku? Nebo by to měl být člověk, na kterém se dohodnou všechny tři strany? NEČAS: Mluvil jsem pouze o případných kandidátech ODS. Žádný orgán ODS o prezidentské kandidatuře nejednal. Říkám pouze za sebe, že předseda Senátu Sobotka je důvěryhodný a kvalitní kandidát na prezidenta. Pokud by se rozhodl souboje zúčastnit, bude mít moji plnou podporu. ODS však má potenciálních kandidátů více – například bývalého moravskoslezského hejtmana a současného europoslance Evžena Tošenovského. Nejsme tedy v tomto ohledu personálně vyprahlou stranou. Pokud by se podařilo dosáhnout koaliční shody ohledně prezidentského kandidáta, bylo by to pozitivní. Zatím to však dle mne není pravděpodobné.

EURO: Nesourodost koalice je zejména nápadná v zahraniční politice, především ve vztahu k Evropské unii. TOP 09 je bezvýhradně pro EU. ODS bere unii spíše jako nutné zlo. O postojích Věcí veřejných k Bruselu toho mnoho nevíme. Zahraniční politiku vlády však bude reprezentovat Karel Schwarzenberg. Jak chcete dosáhnout, aby se kritická zdrženlivost vaší strany projevila v oficiálním počínání ministerstva zahraničí? NEČAS: Každý, kdo si přečte zahraničněpolitickou část koaliční smlouvy, dospěje k názoru, že je to realistický a uměřený program – ani eurofilní, ani euroskeptický – který představuje průsečík postojů tří koaličních stran. Otázka evropské politiky dnes není zahraničněpolitickou. To je klišé, které odpovídá době před deseti lety. Od chvíle našeho vstupu do unie se evropská politika stává vnitrostátní otázkou. Vždyť mluvíme například o zemědělství, ochraně životního prostředí či sociálních a daňových otázkách, což jsou bytostně vnitrostátní témata. Spojovat evropskou tematiku a EU s problémem zahraničních věcí je dnes překonaným principem. Zahrnuje totiž široké spektrum témat, a proto je poměrně logické, že centrálním místem k formulování evropské politiky se stane Evropská rada za účasti předsedů vlád nebo hlav států. Tedy práce pro příslušný odborný útvar Úřadu vlády. Tak je to i popsané v koaliční smlouvě.

EURO: Pokud tato vláda vydrží celé funkční období, na co se jako premiér i člověk nejvíce těšíte v příštích čtyřech letech? A na co nejméně? Sdílíte tento předpoklad, nebo si myslíte, že koaliční vláda do krajských voleb padne? NEČAS: Nemá smysl se zabývat tím, co se stane, nebo nestane. Je nezbytné pracovat, plnit koaliční smlouvu a provádět reformy. Krajské volby nejsou volbami, v nichž se hodnotí celostátní politika. V roce 2008 jsme na tuto vějičku skočili. Přijali jsme, že volby do krajských zastupitelstev se týkají celostátní politiky. Tuto hrubou politickou chybu bychom v roce 2012 neměli opakovat.
Těším se na konkrétní práci. Nikoli na politikaření, ale na vytváření a prosazování nezbytných reforem. Součástí toho – nejsem totiž žádný naivka – však bude i politické hašteření a natřásání politických peříček. To je odvrácená strana řemesla, které dělám. Netěší mě také, že budu mít ještě méně času na své nejbližší a především na svou rodinu.

Box (CV):
Petr Nečas (45)

Narodil se v Uherském Hradišti, kde vystudoval gymnázium. V roce 1988 ukončil studium fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V letech 1988 až 1992 působil jako technolog a výzkumný a vývojový pracovník v Tesle Rožnov.
Členem ODS se stal v říjnu 1991 a následně i předsedou Oblastní rady ve Vsetíně. V prosinci 1999 byl zvolen místopředsedou ODS. Tuto funkci opakovaně obhájil na dalších volebních kongresech a jako místopředseda ODS působil až do letošního roku. V roce 2002 prohrál souboj o post předsedy strany s Mirkem Topolánkem o dva hlasy. V letech 2004 až 2006 vykonával funkci prvního místopředsedy ODS, kterou na podzim roku 2006 neobhájil v souboji s Pavlem Bémem. Po odstoupení Mirka Topolánka 1. dubna 2010 se stal volebním lídrem ODS pro sněmovní volby. V červnu 2010 byl na kongresu ODS zvolen předsedou strany.
Od června 1992 byl poslancem a členem zahraničního výboru Parlamentu ČR za ODS, v němž se zaměřoval na otázky NATO a obrany. V září 1995 byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany. Z této funkce v roce 1996 odešel kvůli výkonu poslanecké práce. Mandát poslance obhájil ve sněmovních volbách v roce 1996. Od té doby zastával funkci předsedy sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, člena organizačního výboru, člena podvýboru pro zpravodajské služby a místopředsedy Společného výboru Evropského parlamentu a Parlamentu ČR. V mimořádných volbách v roce 1998 byl znovu zvolen poslancem. Do roku 2000 byl prvním místopředsedou poslaneckého klubu ODS. Opět zastával funkci předsedy výboru pro obranu a bezpečnost. Po sněmovních volbách v roce 2002 se stal místopředsedou výboru pro evropské záležitosti a členem podvýboru pro reformu ozbrojených sil. V roce 2006 byl opět zvolen, jako lídr ODS ve Zlínském kraji, poslancem Parlamentu ČR. V koaliční vládě ODS působil od září 2006 do května 2009 ve funkci ministra práce a sociálních věcí a místopředsedy vlády. Premiérem České republiky byl jmenován 28. června 2010 a 13. července jím složená vláda ze zástupců stran ODS, TOP 09 a Věcí veřejných složila slib do rukou prezidenta Václava Klause.
Je ženatý a s manželkou Radkou mají čtyři děti – Ondřeje, Tomáše, Terezu a Marii.