Češi se pomalu, ale jistě učí rozeznávat pravé šampaňské od sektů. Za Západem ale ještě hodně zaostáváme
Když se řekne šampaňské, většina Čechů má stále na mysli sekt. Šumivé víno nesoucí název kraje na severovýchodě Francie si z nich otevře jen každý padesátý. „Stereotypy se ale pomalu mění a lidé stále více oceňují původ a kvalitu,“ říká country manager společnosti Moët Hennessy v ČR Ján Kotúč.
* Jak se od roku 1989 změnil vztah Čechů k noblesnějšímu alkoholu, konkrétně k šampaňskému? Jsme už v tomhle ohledu na úrovni západní Evropy?
Nejdřív si ujasněme pojmy. Šampaňské je šumivé víno z regionu Champagne. V Čechách ale převládá názor, že šampaňské je cokoli, co má bubliny. Vidíme to i v některých českých filmech. Řeknou, zveme tě na šampáňo, ale na stole je pak láhev sektu. V konzumaci šampaňského na obyvatele jsme stále míle za západní Evropou. Reálná spotřeba šampaňského v Česku za rok 2012 je 300 tisíc láhví. Co se týče šumivého vína, je to téměř 17 milionů láhví. Středně velké země v západní Evropě mají mnohonásobně vyšší spotřebu šampaňského. Například v Rakousku se ho spotřebuje desetkrát více než u nás. Ale když se porovnáme s postkomunistickými zeměmi v regionu, jsme v přepočtu na hlavu na prvním místě.
* Takže na tom nejste tak špatně…
Trend je rostoucí. Třeba kategorie šampaňské rostla loni oproti roku 2011 o pět procent. Otázka je, jestli je pět procent dostatečný nárůst. Ale možná je lepší podívat se dál do minulosti. V roce 2003 se tu prodalo nějakých 50 tisíc láhví šampaňského, tudíž za necelých deset let máme šestinásobný nárůst.
* Zasáhla vás citelně metanolová aféra?
Samozřejmě se nás to dotklo. Kromě šampaňského máme v portfoliu koňaky, singlemalt whisky nebo prémiovou vodku. Několik týdnů jsme je nemohli prodávat a naše zboží nebylo na regálech. Postupně se tam vracelo, i když to s sebou neslo hodně administrativy. Naše reakce byla poměrně rychlá a požadované certifikáty jsme dodali našim přímým odběratelům během několika dnů. Nicméně další články distribučního řetězce už tak pružné nebyly. Další moment byl psychologický. Spotřebitelé slyšeli a pořád slyší dennodenně obrovské množství negativních zpráv o alkoholu. Spotřeba lihovin v ČR loni meziročně vcelku zásadně klesla. Do jaké míry to bude pokles dlouhodobý, teprve uvidíme. Vínům a šampaňskému však aféra neuškodila, možná naopak.
* U některých nápojů lze rozeznat nové trendy, například rostoucí obliba piv s ovocnými šťávami. Dějí se podobné změny i u vás?
I v konzumaci našich produktů pozorujeme nové trendy. Základní atribut šampaňského je, že se k jeho výrobě používají tři základní odrůdy, dvě z nich jsou modré (Pinot noir a Pinot meunier) a jedna bílá (Chardonnay) a jsou poměrně paritně zastoupené. Historicky se z nich však díky jemnému lisování produkovalo bílé víno. Dnes výrazně roste také poptávka po růžových šampaňských. V minulosti se rovněž pila šampaňská vína hodně sladká, dosáž výrazně přesahovala sto gramů cukru na litr. Postupně ale převládá spotřeba segmentu brut, kde je obsah cukru méně než jedenáct gramů na litr. Jinou změnou je rostoucí spotřeba ročníkových šampaňských. Podobně to platí u koňaků. V minulosti se pily z velkých sklenic, a dokonce se těsně před konzumací zahřívaly, dnes už se to nedělá. Reflektujeme také rostoucí oblibu míchaných drinků. Nabízíme například Hennessy se zázvorovou limonádou nebo jablečným džusem. A mění se i tvar skleniček, ze kterých se Hennessy konzumuje. Ty tam jsou klasické napoleonky.
* Mění se postupy ve výrobě?
Metoda se nemění, mění se technologie. Při pěstování hroznů se snažíme používat stále méně herbicidů a pesticidů, zatravňujeme plochy mezi řádky, místo insekticidů nasazujeme feromony. V Champagni však stále platí zákon, že se hrozny sbírají pouze ručně. Pořád se také dodržuje poměr mezi množstvím lisované suroviny a vylisované šťávy, konkrétně čtyři tuny hroznů a 25 hektolitrů šťávy. Používají se nicméně moderní pneumatické lisy, v nichž se hrozny lisují tlakem rozpínajícího se vzduchu ve vzduchovém balonu. Presování je pak daleko jemnější a finální produkt kvalitnější. Prvotní fermentace se dnes dělá v moderních nerezových tancích, historicky se používaly dubové sudy. Druhotná fermentace a dlouhé zrání probíhají klasicky v láhvích. Setřásání a odstřelování kalů se v minulosti dělalo ručně, dnes se až na výjimky používají moderní technologie. l
O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz
