O tom, že jsou Spojené arabské emiráty zemí zaslíbenou pro ambiciózní megalomanské projekty, asi netřeba pochybovat. Stačí vzpomenout například slavný mrakodrap Burdž Chalífa či umělé Palmové ostrovy. Nyní ovšem tato malá pouštní monarchie usiluje o další stavební unikát. Poblíž Dubaje totiž buduje gigantický solární park, pomocí něhož bude elektřinou napájeno na 1,3 milionu domácností. Informoval o tom server CNN.
Komplex dostal jméno po Mohammedu bin Rashidovi Al Maktoumovi a poprvé se o jeho plánovaném vybudování veřejnost dozvěděla již v roce 2012.
Vzhledem k její náročnosti byla samotná výstavba rozdělena do několika fází, přičemž dvě z nich jsou již dokončené a třetí by měla být hotova v roce 2020. Až bude poté za dalších deset let solární park dostavěn definitivně, měl by přispět k celkovému snížení emisí o 6,5 milionu tun ročně.
Není energie jako energie
Jak už to ale tak bývá, to nejtěžší přijde až na konec. V rámci fáze číslo čtyři má totiž vzniknout i 260 metrů vysoká věž, která bude sloužit coby obří energetické uložiště. Nebude se však jednat o energii elektrickou, nýbrž tepelnou, což má pochopitelně svůj opodstatněný důvod.
Čtěte také:
Na nákup do přírody. V Dubaji roste jedinečný obchodní dům
„Uložiště tepelné energie je asi tak desetkrát levnější než uložiště elektrické energie, a díky tomu má tato konkrétní technologie výhodu,“ objasňuje pro CNN profesor Christos Markides z Královské univerzity v Londýně.
Zmíněná věž bude schopna ukládat naakumulovanou energii po dobu dlouhých 15 hodin, takže dokáže vytvářet elektřinu i tehdy, když zrovna bude zataženo nebo nastane noc. Dodávat ji do rozvodových sítí pak bude smět celých čtyřiadvacet hodin. O to, aby bylo sluneční energie vždy dostatek, se bude starat na 70 tisíc nikoliv fotovoltaických, ale heliostatických panelů rozprostřených kolem.
Přes den skoro 50 stupňů ve stínu, v noci sotva 10
Jedním z hlavních důvodů, proč byly v případě dubajského solárního parku upřednostněny právě heliostatické panely, je podle Markidese skutečnost, že ty fotovoltaické se rychleji opotřebují: „Pokud se prudce změní teplota z velmi nízké na velmi vysokou. Také se opotřebovávají, když je velmi horko.“ A přesně takové podmínky v Dubaji tradičně panují. V létě přes den nezřídka kdy atakují hranici 50° Celsia, zatímco v noci klesnou klidně i k deseti. Kromě vysokých teplotních výkyvů ale musel být zvážen ještě další problematičtější faktor, který je s místním prostředím neodmyslitelně spjat. Tím je bezpochyby všudypřítomný písek, jehož miniaturní zrnka se dokážou dostat téměř kamkoliv.
„Nejvýznamnější výzvou zůstává prach, jehož hromadění může značně snížit schopnost modulů (panelů – pozn. red) generovat energii,“ cituje CNN představitele z tamního energetického regulačního úřadu (DEWA). V souvislosti s tím hodlají jeho inženýři navrhnout systém suchého robotického čistění, jenž bude schopen vyčistit celou elektrárnu za velmi krátký čas.
A na kolik že tato obří investice vlastně vyjde? Podle informací DEWA by se mělo jednat o sumu 13,6 miliardy dolarů, tedy v přepočtu přibližně 315 miliard korun. Celková výkonnost této gigantické solární elektrárny by pak po dokončení měla činit neuvěřitelných pět tisíc megawattů.
