Jaké máte pocity, když se dnes
procházíte centrem Mostu?
V Mostě se
pohybuji už několik let, a tak nevím, jestli mohu odpovědět nezaujatě. Nejvíc
ale asi vnímám tu vyprázdněnost. Ve středu města není živý ruch, jak by člověk
ve městě s 60 tisíci obyvateli očekával. A taky samotu. Díky velkým
vzdálenostem jsou tu lidé sice spolu, ale přitom sami.
Vidíte v rozvoji Mostu v posledních
letech nějakou koncepci?
Vzhledem k
situaci, v jaké se Most nachází, je jeho rozvojová strategie rozhodně
nedostatečná. To ostatně platí i pro většinu sídel v podkrušnohorském pásu,
která se spoléhají jen na územní a strategické plány vysoutěžené na cenu. Město
nemá představu, jakým způsobem se bude rozvíjet v rozsáhlé oblasti u nově
napuštěného jezera.
Stejně tak
by mělo mít strategii, jakým způsobem bude reagovat na proměňující se poptávku
po bydlení. Skutečnost, že 65 procent obyvatel města žije na sídlištích, se
totiž výrazně podílí na odlivu obyvatel a celkové ekonomické kondici.
Je normální, aby se centrem města
stal obchodní dům, jak k tomu došlo v Mostě?
Mostecká
situace není v tomto ohledu ojedinělá, stalo se to i v mnoha dalších městech.
Velkokapacitní obchodní centrum vysává život z ulice a degraduje tak základní
kvalitu veřejného prostoru. Tržby z prodeje navíc nevedou k menším místním
prodejcům, kteří by měli k městu vztah a peníze zde opět investovali.
V sekci Premium čtěte více: Druhá smrt Mostu. Panelové město došlo na konec své cesty
Jak hodnotíte architekturu, která v
70. a 80. letech vznikala v novém Mostě?
Co se týče
solitérních staveb, vznikla zde díla nadstandardní kvality. Skvělé je divadlo
od Ivo Klimeše, velmi hodnotné jsou i stavby magistrátu nebo kulturního domu
Repre. Výrazově velmi svébytná architektura má potenciál stát se nositelem
budoucí identity Mostu, důležité ale je, aby si město bylo těchto hodnot vědomé
a dokázalo s nimi pracovat.
Jiná je
situace u panelových sídlišť, která s pozdější dobou realizace ztrácela na
kvalitě. Ta dnes potřebují razantnější revitalizaci, aby se stala
konkurenceschopnými a atraktivními lokalitami pro život.
Vidíte na obyvatelích města zájem o
architekturu a vůbec o to, co se s existujícími stavbami děje?
Na jedné
straně ve městě vnímám velmi silnou letargii k jeho osudu, kterou ostatně
reprezentuje i tradičně nízká volební účast. Na druhé straně zde ale také
vzniká několik skupin aktivních obyvatel, kteří za Most bojují a jsou si vědomi
významu architektury ve vztahu k budoucímu vývoji města. Mám pocit, že se tu
objevuje něco jako autentický kulturní underground. Roste i počet mladých lidí,
kteří se angažují jak kulturně, tak politicky – a to je pro Most skvělá zpráva.
Mrtvo pod koněm. Revitalizace Václavského náměstí se významně komplikuje
Je nutné, aby Repre prošlo
rekonstrukcí za stovky milionů korun?
Stavba je
reprezentačním kulturním domem města, navíc umístěná v jeho úplném středu.
Takže ano, Repre si zaslouží maximální péči a rekonstrukce budov takového
rozsahu jsou prostě investičně náročné. Dostáváme se ale k tomu, že i vzhledem
k finanční náročnosti měl výběr projektu proběhnout na základě transparentního
procesu architektonické soutěže.
Jak zabránit tomu, aby nedocházelo
kvůli nekvalitním modernizacím k ničení hodnotné architektury z druhé poloviny
20. století?
Tím
stěžejním faktorem je vůle politického vedení a vědomí, že fyzické a sociální
prostředí jsou spojité nádoby. Město může mít sebelepšího městského architekta,
ale v první řadě je třeba, aby mu někdo naslouchal a nestavěl jej pouze do
pozice okrašlovače.
U měst a
obcí, která jsou ochotná spolupracovat s odborníky, by významnou roli mohla
sehrát institucionální podpora. U větších sídel se osvědčují kanceláře
architektury města, které jsou zřizovány jako příspěvkové organizace a jsou
personálně početněji obsazené, v případě Ústeckého kraje má svůj potenciál také
rozvoj institutu krajského architekta.
