Největší část výdajů ministerstev a dalších vládních institucí šla v Česku v roce 2015 na sociální dávky, a to v rozsahu 12,5 procenta hrubého domácího produktu. Mzdy a platy zaměstnancům představovaly 8,7 procenta HDP. Celkové výdaje vládního sektoru dosáhly 42 procent hrubého domácího produktu.
Ministerstva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako školy, nemocnice či dětské domovy celkem vydaly 1,9 bilionu korun, o 0,6 procentního bodu méně než v předchozím roce.
Nejvíce peněz vydaly vládní instituce na sociální ochranu (12,6 procenta HDP), zdravotnictví (7,6 procenta) a ekonomické záležitosti jako třeba investiční dotace (6,6 procenta). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (0,7 procenta), obranu (0,9 procenta) a ochranu životního prostředí (1,1 procenta).
„Díky této analýze struktury výdajů také víme, kolik vynaložil sektor vládních institucí i na další služby. Třeba na vzdělávání to bylo 4,9 procenta HDP, tedy 225 miliard korun. A na veřejný pořádek a bezpečnost 1,8 procenta HDP, to je 84 miliard korun,“ uvedla předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.
Komentář Petra Holce: Země feťáků. Sobotka nás vyléčí svými dávkami
Nejvíce předloni narostly ve srovnání s rokem 2014 výdaje v dopravě. „Bylo to dáno meziročně vyššími investičními výdaji. V Česku se masivně dočerpávaly prostředky z evropských fondů,“ dodal ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Václav Rybáček.
Ve srovnání s zeměmi EU byly v roce 2014 v Česku nižší výdaje na sociální věci (13,2 procenta vs. 19,4 procenta HDP). Například na obranu šlo v EU 1,3 procenta HDP, v ČR pak 0,7. Naopak na zdraví či vzdělávání šlo v ČR více peněz než v Unii.
V ČR je 18 tisíc vládních institucí, jejich výdaje se děli mj. na sociální dávky, mezispotřebu, daně, důchody z vlastnictví či kapitálové transfery.
Čtěte dále: