Novátoři a lídři, kteří formují současnou ekonomiku
NEWS CORP.
Sídlo: New York
Obor: Sdělovací prostředky
Roční obrat: 33 miliard dolarů
Mediální odvětví slábne, pokud ovšem nejste Rupert Murdoch. Nehledě na to, že aktiva News Corp. poškozuje celosvětová recese, Murdoch stále pokračuje ve velkých investicích, kupuje televizní stanice ve východní Evropě a Wall Street Journal přetváří v ještě významnější obchodní značku. Jeho kritici mohou být neúprosní, ale konkurence ho vždy pozorně sleduje. „Je to společnost, která vidí i za roh,“ říká Jessica Reif Cohen, analytička společnosti Merrill Lynch. „A všichni sledují, co dělá.“
Murdoch neohroženě, a někdy dokonce bezohledně měnil pravidla hry. Objektivita byla pro americkou novinařinu jednoznačným cílem, dokud neohrožený bojovník Fox News Channelu neukradl podíl CNN. Sociální sítě se jevily jako módní výstřelek, dokud News Corp. nezaplatila 580 milionů dolarů za MySpace.com. Čína byla neproniknutelná, dokud do ní nepronikl Murdoch. Konkurenci nezbývá než se závistí sledovat, jak News Corp. získává dominantní postavení na televizním trhu od Indie až po Velkou Británii.
Vysoké sázky
Dlouho předtím, než se „multiplatforma“ stala zaklínadlem každého mediálního magnáta a byla ceněna stejně jako jeho soukromý tryskáč, předvedl Murdoch, jak se to dělá. News Corp. je nejen výrobcem obsahu – filmů, knih, televizních soutěží a novin, ale také jejich distributorem. Murdoch dokázal, že silné značky jako britská BBC mohou být otřeseny, když se odvážíte nabídnout lidem to, co chtějí, jako to například dokázala satelitní služba BSkyB. Chystá se utratit enormní částky, aby z novin jako New York Post a nyní i Wall Street Journal vytvořil ještě větší podniky. Oponenti to nazývají pýchou. Murdoch říká, že se rozhlíží po další velké věci. Jen si to zkuste představit: chce vytvořit další velkou věc.
Pokaždé je otázkou, zda si Murdoch nenatluče. Jeho zvyk vsadit všechno na nové riskantní podniky v minulosti nejednou přivedl News Corp. na okraj propasti. Sedmasedmdesátiletý Murdoch nicméně stále zůstává průkopníkem, kvůli němuž všichni ostatní tají dech. „Jsme téměř paranoidní, co se týče plíživého ustrnutí,“ říká James Murdoch, Rupertův syn a výkonný šéf evropských a asijských operací News Corp. „Ne vždy jsme úspěšní. Ale jakmile si všimneme nějaké perspektivní příležitosti, uháníme za ní co možná nejrychleji.“ Takovou příležitostí by mohl být nový Journal nebo nová on-line služba pro předplatitele BskyB, které se ostatní televizní společnosti brání z obavy, že by se jim rozpadly základy obchodní činnosti. Jedno je však jisté: News Corp. je tady, aby dělala dojem.
TOYOTA
Sídlo: Aichi, Japonsko
Obor: Automobilový průmysl
Roční obrat: 283 miliard dolarů
Na chvíli zapomeňte, že Toyota brzy předčí General Motors v prodeji automobilů a stane se světovou jedničkou na automobilovém trhu. Velká trojka se obrací do Washingtonu s žádostí o záchranu života v době, kdy vlastní tržby Toyoty klesají.
Místo toho by se Velká trojka měla obrátit na šéfa georgetownské obecní nemocnice v Georgetownu v Kentucky a zeptat se, jak dokázali zkrátit dobu léčení pacientů na úrazové ambulanci o 30 minut. Odpověď zní: v těsné spolupráci s Toyotou se nemocnici podařilo převzít legendární systém řízení. Není divu, že profesor Jeffrey Liker z Michiganské univerzity hovoří o Toyotě jako „o nejvlivnější (a) pravděpodobně nejčastěji napodobované společnosti na světě“.
Jen málo společností prokázalo takový vliv ve svém oboru jako Toyota. Tisíce firem zkoumaly její všestranně racionalizovanou výrobu, aby se poučily, jak snižovat zbytečné náklady a zvyšovat efektivitu. Pozitivní dopad je hmatatelný v mnoha oborech, od těžebního průmyslu po maloobchod. George David, zkušený předseda United Technologies, patří mezi fanoušky Toyoty.
Od roku 1992 konzultuje Toyota své obchodní praktiky s Centrem pro podporu zákazníků Toyoty. Cílem není a priori vytvářet zisk, ale pěstovat dobrou pověst podniku. Toyota často prodává služby pouze za náklady, nebo se zbavuje materiálu zdarma. Je to asi rozumné vzhledem ke stále citelnějšímu vlivu, který má na americkou průmyslovou výrobu.
Ještě před zatáčkou
Toyota i nadále mění pravidla hry v automobilovém průmyslu, přestože ani ona není imunní vůči světové recesi. Když před sedmi lety uvedla v Americe hybridní Prius, tvrdila konkurence, že tato technologie nikdy nebude mít úspěch. Dnes však Ford i GM vyrábějí vlastní auta kombinující elektrický motor s benzinovým. Toyota, jež drží více než tisíc patentů týkajících se hybridních pohonů, odhaduje, že prodá milion hybridních aut ročně během následujících pěti let. Stává se tak synonymem pro ekologičtější automobilovou dopravu. „Mohou se vyskytnout občasná překvapení“ ze strany konkurence, tvrdí analytik UBS Tatsuo Yoshida, „ale Toyota bude nadále v čele.“
Společnost má potíže, přestože její vliv v době finanční krize očividně vzrostl. Prodeje klesají a firma musela přistoupit k takovým nejistým krokům, jakým je například nulové financování, které má zajistit vyprázdnění přeplněných skladů. Prodej lehkých dodávkových aut se v poslední době tak zpomalil, že Toyota musela zastavit výrobu v texaské montážní hale.
Detroitská trojka se kymácí, Toyota má však po ruce přibližně 40 miliard dolarů v hotovosti a cenných papírech, které může investovat do nových automobilů a výrobních hal. Letošní očekávaný zisk 5,9 miliardy dolarů zajistí Toyotě výhodnou pozici, aby mohla ještě výrazněji posílit, jakmile se hospodářství vzpamatuje.
SAUDI ARAMCO
Sídlo: Dhahran, Saúdská Arábie
Obor: Energetika, ropný průmysl
Roční obrat: 210 miliard dolarů
Saúdskoarabský král Abdulláh oznámil 22. června 2008, že otevře kohoutky, aby došlo ke zklidnění stoupajících cen ropy. Postup Saúdské Arábie, který znepokojil některé členy OPEC, pomohl zabránit následnému zhroucení cen. J. Robinson West, šéf washingtonské konzultační firmy PFC Energy, o reakci trhu říká, že „rozhodujícím způsobem prokázala, jakou má Saúdská Arábie převahu a autoritu v celém oboru“.
Většina vlivu spočívá v jediné společnosti, Saudi Aramco. Saúdská Arábie má proto možnost vystupovat v roli jakéhosi centrálního ropného bankéře. Každý den posílá společnost se sídlem v Dhahranu přibližně osm milionů barelů do průmyslových velmocí. Jedná se o největší ropnou těžařskou společnost světa, která uskutečňuje takřka deset procent světových dodávek. Důležitější je, že se jedná o jedinou ropnou společnost, která nejen chce, ale také může významněji regulovat objem své produkce, čímž hraje rozhodující roli ve zdárném rozvoji světových ekonomik. Pokud nechá ceny přehnaně stoupat nahoru, pocítí to miliony lidí po celém světě. Příliš nízké ceny by poškodily naopak saúdské hospodářství.
Technologické prvenství
Nastupující výkonný ředitel Khalid al Falih si uvědomuje význam, jež má jeho společnost v celosvětovém objemu dodávek. Saudi Aramco investovala desítky miliard dolarů do zvýšení těžebních kapacit a intenzivnějšího využívání ropných polí. Aramco využila svého bohatství, aby se stala vzorem v uplatňování nových technologií, mezi něž patří podzemní detektory a horizontální sondy, díky nimž se daří vytěžit více ropy z každého naleziště. Andrew Gould, výkonný ředitel firmy Schlumberger, největšího poskytovatele služeb pro ropná pole, dodává, že úspěch Saudi Aramco „v osvojování mnoha nejobtížnějších technologií v tomto průmyslovém odvětví roste“.
Saúdská Arábie se rozhodla, že nevyhoví některým radikálním členům OPEC a nesníží své dodávky. Hospodářská situace království závisí na schopnosti úspěšně ovlivňovat ceny ropy prostřednictvím Saudi Aramco. To se ovšem nedaří vždy. Trhy však pozorně naslouchají všemu, co Saúdové říkají.
MONSANTO
Sídlo: St. Louis
Obor: Potravinářské výrobky
Roční obrat: 8,6 miliardy dolarů
Frankensteinovy zrůdné potraviny. Geneticky modifikované organismy. Synteticky vyrobené hormony zvyšující produkci kravského mléka. Někteří lidé při pouhé zmínce o Monsantu odstrčí talíř s nedojedeným obědem. Přestože tato obří biotechnologická a potravinářská firma a největší světový prodejce osiva má celé zástupy kritiků, nikdo z nich nemůže popřít obří vliv Monsanta na světový potravní řetězec. Asi 97 procent sóji v USA se v dnešní době pěstuje s použitím technologií Monsanta, stejně tak kukuřice a bavlna odolné vůči hmyzu a herbicidům se staly běžným standardem pro americké farmáře. Profesor Clayton Christensen z Harvardovy ekonomické fakulty tvrdí, že je „o světelné roky“ před konkurencí, a dodává, že „pokud nemáte sadbu sójových zrn od Monsanta, nemůžete obstát, (protože) výnosnost na jeden akr je s Monsantem řádově vyšší“.
Bojovník s chudobou
Kritici sice pochybují o vlivu výrobků firmy Monsanto na zdraví a životní prostředí, souhlasí však s tím, že společnost způsobila převrat v zemědělství, když od roku 1996 dodává geneticky modifikované osivo. Na přibližně 282 milionech akrů na celém světě se pěstují biotechnologické zemědělské plodiny, největší nárůst přitom zaznamenávají rozvojové země. V Indii se zvýšila výnosnost o 50 procent, zemědělcům se tak vloni více než zdvojnásobil příjem. Průzkum organizovaný jistou neziskovou organizací zjistil, že díky kukuřici Monsanto odolné vůči hmyzu se na Filipínách podařilo domácnostem orientovaným na zemědělství dostat nad hranici chudoby.
Další firmy se snaží následovat příklad Monsanta a vstoupit do hry s rostlinnou a živočišnou DNA a vytvořit nové potraviny, počínaje fialovými rajčaty působícími proti rakovině a konče pomerančovým džusem obohaceným o mastné kyseliny omega-3. Dalším úkolem pro Monsanto je vytvoření takových zemědělských plodin, které by vyžadovaly menší zálivku sladkou vodou a méně zeminy. Společnost mimo jiné slíbila, že poskytne africkým zemědělcům zcela zdarma osivo, které odolá obdobím sucha. Hugh Grant, výkonný ředitel Monsanta, BusinessWeeku řekl: „Neděláme to pro svůj dobrý pocit. Uspokojení poptávkové křivky je pro nás obrovskou obchodní příležitostí.“
HUAWEI
Sídlo: Šen-čen, Čína
Obor: Informační technologie
Roční obrat: 12,6 miliardy dolarů
Většina lidí za hranicemi Číny o společnosti Huawei nikdy neslyšela. Tento výrobce zařízení pro informační sítě a mobilní operátory a dalšího telekomunikačního příslušenství se sídlem v Šen-čenu nutí svět, aby věnoval Číně zcela jiný druh pozornosti. Ačkoli je společnost kontroverzní a obtížně uchopitelná v oblasti financování, stala se příkladem hodným následování s ohledem na to, jak se celosvětově prosadila. Společnost Huawei se rozhodla již v počáteční fázi, že nebude konkurovat pouze cenou, a investovala do vývoje naprosto dokonalých výrobků. Podle konkurence prokázala mimořádné schopnosti také tím, jak využila styky v Pekingu pro rozšíření na světové trhy.
Úspěch firmy z větší části souvisí s prvotřídními výrobky, které nabízí svým zákazníkům za nejnižší možné ceny. To přinutilo nadnárodní společnosti jako Nortel, Alcatel-Lucent a Cisco, aby přistoupily na její podmínky s maržemi útlými jako břitva a neustále se zlepšující skladbou sortimentu. Carl-Henric Svanberg, výkonný ředitel firmy Ericsson, popisuje svého konkurenta z kontinentální Číny jako „pořádně brutálního“ v oblasti cenové politiky a inovací. Výkonný viceprezident společnosti Cisco, Wim Elfrink, dodává: „Když konkurujeme Huawei, je to, jako bychom soutěžili s celou Čínou.“
Huawei založil před dvaceti lety bývalý armádní důstojník a současný výkonný ředitel společnosti Žen Čeng-fej, aby dovážel telekomunikační zařízení. Společnost však brzy začala vyrábět vlastní výrobky. Stala se jedničkou mezi dodavateli pro čínské firmy a pozorně zkoumala možnosti obchodování s Irákem. Před pěti lety ji Cisco zažalovalo kvůli krádeži duševního vlastnictví. Cisco soudní spor prohrálo a výkonný ředitel John T. Chambers později řekl, že by měl Huawei rád za obchodního partnera. Není sám. Huawei letos 10. prosince oznámila, že bude společně s Open Handset Alliance, za níž stojí Google, pracovat na spuštění androidního telefonu v roce 2009.
Zaměřeno na Ameriku
Financování této soukromé společnosti zůstává neprůhledné, ačkoli Huawei tvrdí, že 70 procent tržeb pochází ze zahraničí. Firma v současné době obsluhuje více než miliardu uživatelů prostřednictvím 35 z celkových 50 nejsilnějších telefonních operátorů světa, včetně Vodafonu, BT či France Telecomu. V další fázi usiluje o zvýšení obratu v USA, když zde celkové prodeje technických zařízení za loňský rok činily 100 milionů dolarů. „Jsme teprve v počáteční etapě,“ říká Charles Chuang, prezident Huawei pro mezinárodní marketing.
Siang Ping, děkan Cheung Kong Graduate School of Business v Pekingu, uvádí, že úspěch společnosti Huawei dokazuje ostatním čínským firmám, že „můžete udělat velký skok a stát se významným hráčem“. O síle Huawei také vypovídá, že nedávno usilovala spolu s Bain Capital of Marlborough o převzetí 3Com, ale byla nucena ustoupit z nabídky kvůli obavě z přístupu Huawei k citlivým americkým technologiím. Možná jde o neúspěch, ten však pravděpodobně nezanechá jedinou stopu na rostoucí síle Huawei.
GOOGLE
Sídlo: Mountain View, Kalifornie
Obor: Informační technologie
Roční obrat: 16,6 miliardy dolarů
Google si v pravém smyslu nevytvořil zástupy epigonů. S ohledem na drtivé vedení Googlu mezi internetovými vyhledávači, kdy jen v USA vygeneruje 3000 dotazů za vteřinu, se ostatní konkurenti jeví poněkud churavě. Uživatelé mohou pro vyhledávání používat 119 národních jazyků, včetně jazyka Klingonů (ze seriálu Star Trek). Snaha Googlu zpřístupnit veřejnosti veškeré informace se nyní jeví až znepokojivě vzhledem k tomu, že indické úřady oznámily, že teroristé použili Google Earth pro naplánování nedávných útoků v Bombaji. Vliv Googlu je nejvýrazněji patrný ve způsobu, jakým lidé přemýšlejí a jak společnosti reagují. Sdělovací prostředky a reklamní giganti se snaží přizpůsobit světu ovládanému Googlem. Proč vyhazovat obří sumy na tradiční reklamu, když Google umožňuje za pár centů oslovit toho správného člověka jediným kliknutím?
Považte, že před deseti lety Google tvořil Larry Page, Sergey Brin a jeden nápad. Dnes zaměstnává více než 20 tisíc nejbystřejších mozků světa, jejichž cílem je přetvářet svět. Zasahuje všechny obory, od televize po design mobilních telefonů. Úspěch nepřichází díky marketingu, ale díky jednoduchosti a spolehlivosti. Google je jednoduchý a funguje.
Washingtonské páky
Obrovský vliv Googlu má dopad i na jedinečnost stylu firemního řízení, jehož součástí mimo jiné je, že techničtí zaměstnanci mohou trávit 20 procent pracovní doby na projektu vlastního výběru. Přestože se Google začíná zbavovat některých rizikovějších projektů, má stále určující postavení v inovačním přístupu k pracovním vztahům, financování a samozřejmě technologiím.
Google má také významný hlas ve Washingtonu. S úspěchem prosadil u Federálního komunikačního úřadu (FCC) uvolnění pásma pro nové mobilní a internetové služby. Washington však přišel s protiúderem, když pohrozil zahájením soudního řízení kvůli porušení antimonopolního zákona a přinutil tak Google zrušit plánovaný obchod s Yahoo. To však Google nezastaví. „Chtějí, aby se jejich značka stala součástí našeho každodenního života,“ říká Danny Sullivan, hlavní redaktor blogu Search Engine Land. Mnozí jistě řeknou, že se jim to už podařilo.
Obrázek (s.046):
V červnu Apple otevřel v Sydney svůj druhý největší obchod
Obrázek (s.048):
James Murdoch: „Uháníme (za perspektivní příležitostí) tak rychle, jak je to jen možné.“
Obrázek (s.051):
Styky Žena Čeng-feje v Pekingu umožnily společnosti Huawei získat prominentní postavení
Tabule s.045:
ESA MINULÝCH LET
Vliv měl různé podoby. Společnosti, které měly kdysi dominantní postavení v zemi, nedokázaly udržet krok s měnícím se vkusem, jiné se staly oběťmi pohotovějších konkurentů nebo vlastní arogance. Zde uvádíme přehled nejsilnějších hráčů posledních desetiletí.
50. léta
V roce 1950 Diners Club vydal první kreditní kartu. V roce 1955 měla automobilka General Motors 624 tisíc zaměstnanců a ročně prodala více než pět milionů aut. Další vlivné firmy: Procter & Gamble, průkopník televizního vysílání RCA a reklamní agentura Doyle Dane Bernbach, která vymyslela kampaň Think Small pro Volkswagen.
60. léta
Vládne letecký dopravce Pan American World Airways, který pověřuje IBM vytvořením komplexního rezervačního systému. G. D. Searle odstartoval výrobu antikoncepce pod názvem Enovid neboli „té pilulky“. Britská návrhářka Mary Quant prosadila minisukni díky zakázce pro J. C. Penney a v téže době detroitský Motown Records způsobil převrat v populární hudbě.
70. léta
CBS zvedá náladu v zemi televizním komediálním seriálem All in the Family. Noviny The Washington Post se v základech mění v průběhu skandálu Watergate. McDonald’s a Coca-Cola stále významněji ovlivňují stravování po celém světě. Odstartoval letecký přepravce Southwest Airlines. Nike předvádí své výrobky a mění představu o sportovní obuvi.
80. léta
Japonská společnost Sony si připisuje přímý zásah díky uvedení walkmanu a výrobní procesy Toyoty jsou zevrubně zkoumány konkurencí. V roce 1981 se zrodila MTV. Investiční banka Drexel Burnham Lambert, specialista na rizikové obligace, způsobila závratný vzestup a pád Wall Streetu. Apple spouští počítač Macintosh a Nintendo vytváří svět domácí zábavy.
90. léta
Starbucks rozjíždí kavárenskou kulturu. Internet Explorer firmy Microsoft umožňuje milionům uživatelů přístup do světové sítě a America Online popularizuje pomyslný svět počítačových sítí. Pokud spotřebitelé nenakupují ve Wal-Martu, nakupují on.line prostřednictvím Amazon.com. Firma General Motors, v čele s Jackem Welchem, se stává ikonou managementu.
