PŘEKÁŽKY PODNIKÁNÍ Česko a Slovensko mají nejvyšší sociální pojištění ze všech zemí, které v květnu vstoupily do EU. Naopak nejnižší mají Kypr a Malta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG. Vysoké daňové zatížení práce brzdí ekonomický růst a vede k růstu nezaměstnanosti.
PŘEKÁŽKY PODNIKÁNÍ Česko a Slovensko mají nejvyšší sociální pojištění ze všech zemí, které v květnu vstoupily do EU. Naopak nejnižší mají Kypr a Malta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG. Vysoké daňové zatížení práce brzdí ekonomický růst a vede k růstu nezaměstnanosti. Výlohy spojené se sociálním pojištěním jsou důležitou součástí nákladů na pracovní sílu v celé Unii a jsou jedním z faktorů, který potlačuje ekonomický růst v Evropě, míní KPMG. „A právě v této oblasti drží ČR spolu se Slovenskem primát - jejich sazby, tedy procento, které ze mzdy odvádějí zaměstnanec a zaměstnavatel společně do státní pokladny, jsou nejvyšší mezi všemi nově přistoupivšími zeměmi EU,“ uvádí studie. Zatímco v Česku zaměstnanec a zaměstnavatel společně státu odvedou na sociálním pojištění 47,5 procenta ze mzdy, na Kypru je to pouze 12,6 procenta. Velké rozdíly ale existují i mezi státy bývalé evropské patnáctky. Rekord drží Francie se 63 procenty, naopak v Irsku činí sazba sociálního pojištění 16,75 procenta. Vysoké sociální pojištění ale není to jediné, co české podniky trápí. „Firmy platí i vysoké zdravotní pojištění a ve srovnání s ostatními nováčky státu odvádějí i vysokou daň z příjmu. Velké daňové zatížení práce podniky nutí propouštět a vede tak k růstu nezaměstnanosti,“ řekl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Míra nezaměstnanosti v Česku přesahuje deset procent. Kvůli vysokému daňovému zatížení práce také mohou mít české firmy potíže s konkurencí, shodují se ekonomové. Vysoké náklady zemi znevýhodňují v očích zahraničních investorů. Ve většině členských států EU hradí sociální pojištění společně zaměstnavatel i zaměstnanec. Větší díl však obvykle leží na bedrech zaměstnavatele, i když výjimkou je například Slovinsko, kde je situace opačná. Sazby daně z příjmu fyzických osob se v nových členských zemích EU také výrazně liší. Začínají na 19 procentech u Slovenska a stoupají až na 50procentní hranici u Slovinska. Česká republika se s horní 32procentní sazbou pohybuje ve středu. Sazby daně z příjmu občanů v nových členských zemích se v porovnání s ostatními členskými státy příliš neliší, uvádí KPMG. SAZBY POJISTNÉHO V NOVÝCH ZEMÍCH EU**
(v procentech)
Stát Zaměstnavatel Zaměstnanec Celkem
Slovensko 35,20 13,40 48,60
Česko 35,00 12,50 47,50
Maďarsko 29,00 12,50 41,50
Polsko 22,72 18,71 41,43
Slovinsko 16,10 22,10 38,20
Estonsko 33,00 3,50 36,50
Litva 31,00 3,00 34,00
Lotyšsko 24,09 9,00 33,09
Malta 10,00 10,00 20,00
Kypr 6,30 6,30 12,60
Zdroj: KPMG
