Zpožděné dodávky, průtahy v servisu a snaha dostat lidi za hranice alespoň na některé zakázky. I drážní průmysl, který se na ekonomice země podílí 76 miliardami ročního obratu, zasáhla virová nákaza.
Problémy bude přitom mít především s exportem.
Například výrobce zabezpečovacích zařízení pro železnici AŽD Praha částečně omezuje výrobu a zvažuje i první výpovědi. „Vypadá to, že nás propouštění nemine. Záležet bude na tom, kdy vláda a okolní země rozhodnou o uvolnění opatření. V tuto chvíli musíme snižovat náklady, utlumujeme rozvojové programy a zastavujeme nákupy,“ shrnul pro týdeník Euro generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.
Ostatní hráči na trhu jsou zatím opatrnější a snaží se výrobu udržet na současné úrovni. „Najeli jsme na krizový režim, ale výroba zatím funguje bez zásadních omezení,“ řekl týdeníku Euro Josef Bárta, spolumajitel tradičního výrobce lokomotiv CZ Loko z České Třebové.
A podobná je situace i v plzeňské Škodě Transportation z firemní flotily nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. „I přes určitá omezení dokážeme nadále vyrábět moderní vozidla, pracovat na údržbě souprav metra v Praze nebo navrhovat nová technická řešení do nadcházejících tendrů,“ uvedl předseda představenstva Petr Brzezina. Škodovka nedávno rozjela modernizaci závodu v Ostravě za miliardu korun a navzdory současné krizi hledá i nadále stovky zaměstnanců. „Máme zakázky na minimálně tři roky dopředu zajištěné.
Jsem si tedy jistý, že přes těžkosti, kterým čelíme, složitou dobu zvládneme,“ dodal Brzezina. Kellnerova vlajková loď v průmyslu má dodat například trolejbusy do Prešova, norského Bergenu a francouzského St. Etienne nebo tramvaje pro německý Bonn.
A bez omezení zatím fungují i Třinecké železárny, jejichž provoz zajišťující výrobu kolejnic pro železniční tratě tvoří asi pětinu sortimentu místního „Werku“. „Koncentrujeme se na výrobu pro Českou republiku a Slovensko a sortiment měníme podle aktuální situace,“ popsala mluvčí železáren Petra Macková. Ten železniční je podle ní zatím zasažený nejméně. I proto není ve fabrice propouštění zaměstnanců na pořadu dne. „Zatím vše probíhá podle plánu.“
Slova kapitánů průmyslu potvrzuje i rychlý průzkum, který mezi svými členy provedla Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Vyplývá z něj, že firmy chtějí maximálně udržet výrobu, a tím i plnou zaměstnanost.
Avšak potýkají se s velkými výpadky subdodávek i nedostatkem klíčových zaměstnanců. „K většímu uklidnění situace v těchto firmách by pomohlo, kdyby vláda jasně potvrdila, že pandemie nemoci covid-19 a příslušná krizová opatření představují zásah vyšší moci,“ uvedla asociace ve zprávě.
Přes hranice ani noha
Otázkou zůstává, jak dlouho dokážou firmy v nouzovém režimu fungovat. Řada z nich má dlouhodobé exportní zakázky, a pokud nemají výrobu a servisní střediska venku, nejsou schopny na ně dostat klíčové lidi. „Zahraniční zakázky teď realizujeme jen obtížně. Přes hranice nejsme schopni dostat na místo ani minimální počet techniků,“ vylíčil Chrdle, s čím se potýká AŽD Praha. Výrobce zabezpečovací techniky a špičkové technologie ETCS aktuálně působí třeba v Polsku, ale ani tam není schopen dostat jediného pracovníka. „Žádali jsme o pomoc ministerstva dopravy i vnitra, ale zatím bez výsledku. Vystavujeme se tak riziku velkých zahraničních penále,“ dodal Chrdle.
A problémy na hranicích řeší i v Třinci.
„Opatření vlád stěžuje expedici výrobků, řešíme to operativně prakticky na denní bázi,“ uvedla Macková.
Není přitom vůbec jasné, jak se zahraniční partneři v době krize zachovají. Pokud se nepodaří najít rozumná řešení, řada původně lukrativních kontraktů se může stát noční můrou, která stáhne firmy pod čáru ponoru.
A totéž se týká i domácího trhu, kde je klíčovým objednatelem stát v čele s Českými drahami. „Chtěli bychom proto od vlády slyšet jednoznačné ujištění, že státní organizace a právnické osoby vlastněné státem budou vstřícní při řešení případných překročení smluvních termínů,“ vzkázala vládě generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.
Turbulentní České dráhy
Národního dopravce vůbec čeká divoké období. Výkony na dálkových a regionálních tratích se propadly o 10 až 30 procent a potíže může v budoucnu mít i zlaté vejce Českých drah, Výzkumný ústav železniční (VUZ). Ten provozuje ve středočeské Velimi zkušební okruh, na němž se testují vlaky pro celou Evropu, a jen v roce 2018 vydělal matce přes 150 milionů korun. „Tři čtvrtiny tržeb nám tvoří zahraniční zákazníci, většina z nich se logicky vrátila zpět domů,“ popsal situa ci generální ředitel a předseda představenstva VUZ Martin Bělčík. Na okruhu se tak zaměřují na domácí klientelu a výpadek zakázek vyplňují údržbou, na kterou není v plném provozu čas. Podle Bělčíka může výzkumák pocítit výrazný úbytek zakázek až v dalším kvartále nebo na konci roku. „Výhled na další týdny a měsíce není pozitivní. Prvořadým cílem v této situaci je snížit naše náklady a současně v maximální míře udržet odborníky, kteří tvoří drtivou většinu našich zaměstnanců,“ dodal Bělčík.
Soutěska smrti
Částečnou výhodou současné situace je, že krize přišla v relativní konjunktuře.
Část firem má za sebou silného vlastníka, což je případ Škody Transportation. Další společnosti sahají do rezerv, díky nimž mohou po omezený čas přežít. To je případ VUZ i AŽD Praha. „Odhaduji, že naše společnost vydrží ještě zhruba dva měsíce. Otázkou u ostatních je, nakolik je vysály například jejich zahraniční mateřské společnosti,“ uvedl Chrdle. I Bělčík potvrzuje, že díky velmi dobrým výsledkům v loňském roce je VUZ finančně stabilní.
Možností jsou i úvěry od bank, které zatím přistupují ke krizi opatrně. „Všichni se snaží být v mezích možností vstřícní,“ potvrdil Bárta. Vše ale bude fungovat jen tehdy, pokud se byznys dostane do normálu v řádech týdnů. Když se tak nestane, čekají firmy těžká rozhodnutí, jak fungovat dále. „Buďto budeme bez rozmyslu škrtat, nebo se naopak pokusíme projít soutěskou smrti a současně budeme identifi kovat příležitosti, které nás mohou posunout dopředu,“ uzavřel Bělčík.
Pokud se nepodaří najít rozumná řešení, řada původně lukrativních kontraktů se může stát noční můrou, která stáhne firmy pod čáru ponoru.
Jak si stojí český železniční průmysl
obrat (v mil. korun)
export (v mil. korun)
Počet zaměstnanců
2012
78 000
36 000
20 400
79 000
2013
38 000
19 300
83 000
2014
45 000
20 100
91 000
2015
50 000
21 100
78 000
2016
39 000
20 200
72 000
2017
39 000
19 700
78 000
2018
42 000
19 100
76 000
2019
41 000
19 726
Zdroj: acri
O autorovi| Petr Svoboda, spolupracovník redakce
ČLÁNKY DO MAILU