Proč by nemohla vzniknout Středoevropská pošta, ptá se šéf České pošty
Karel Kratina (56) Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1973 až 1985 působil v oddělení financí Chemapol, poté do roku 1991 v Deutsche Chemapol ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1992 pracoval ve Vereinsbank CZ, kde byl zodpovědný za firemní obchod. V období 1996 až 1998 byl členem představenstva Vereinsbank CZ a od roku 1999 HypoVereinsbank CZ. Po fúzi s Bank Austria se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva HVB Bank Czech Republic. Od června 2004 je generálním ředitelem České pošty, přičemž předtím šéfoval její dozorčí radě.
EURO: K 1. lednu 2009 by měl být evropský poštovní trh zcela liberalizovaný. Skončí monopol národních operátorů v doručování listovních zásilek s hmotností do 50 gramů. Zdá se však, že hrozí krach celého projektu. Stále věříte tomu, že se k uvedenému datu členské státy Evropské unie na deregulaci skutečně dohodnou? KRATINA: Přicházejí k nám protichůdné zprávy. Stanoviska ze zemí, které už liberalizovaly nebo tak chtějí učinit už k 1. lednu příštího roku - to se týká třeba Německa a tamní Deutsche Post -, jsou ve shodě s postoji Evropské komise. V zahraničním tisku se však nyní stále častěji objevují i názory zhruba deseti národních operátorů v čele s francouzskou státní poštou (La Poste - pozn. red.), kteří usilují o odsunutí liberalizace. Hovoří se o letech 2010, 2011, či dokonce 2012.
EURO: Jakou pozici by v těch rozhovorech měli hájit čeští zástupci? Co je podle vás v našem národním zájmu? KRATINA: Naše stanovisko by mělo být toto: jsme pro rychlou liberalizaci, ale musejí liberalizovat najednou všechny členské státy. Nedoporučoval bych, abychom se otevírali, pokud tak ostatní neučiní. Chtějme stejné podmínky pro všechny.
EURO: Co se pro Českou poštu změní, pokud se liberalizace odsune? KRATINA: Neustále říkám, že Česká pošta se musí připravovat tak, jako by otevření trhu skutečně mělo nastat v lednu 2009. Přípravy rozhodně brzdit nebudeme. Změnilo by se pro nás pouze to, že bychom získali trochu více času, abychom procesy, které jsme nastartovali, mohli lépe vycizelovat, měli s nimi více zkušeností. A to, co se nám nepovede, bychom ještě mohli zavčas korigovat.
EURO: Loni jste započali s vnitřní transformací podniku. Říkáte, že se chcete změnit z provozní firmy na obchodní a zákaznicky orientovanou společnost. Co to však konkrétně obnáší? KRATINA: Je toho strašně moc. Zásadní věcí je změnit myšlení lidí, našich zaměstnanců. Dále rozčlenit poštu na „front office“ a „back office“. Musíme si též uvědomit, jak se nám rozvrstvily jednotlivé zákaznické skupiny. Je zcela nepochybné, že klíčoví zákazníci, obchodní partneři například z oblasti veřejně prospěšných služeb, utilities, po nás chtějí jiný způsob obsluhy, žádají služby na míru a my jim je musíme poskytnout. Druhá rozsáhlá skupina je retailový obchod, malé a střední firmy, živnostníci, kde se též musíme snažit o co největší penetraci trhu. Nebudeme jenom vyčkávat, až za námi přijdou, ale musíme změnit gard, jít za nimi, zkoumat jejich potřeby, ty pak zobecňovat a na základě toho standardizovat produktové portfolio. A v neposlední řadě jsou tu domácnosti. Chceme zvýšit jejich komfort, v maximální možné míře využít moderních komunikačních prostředků, aby na poštu, pokud to není nezbytně nutné, chodit vůbec nemusely. A pokud ano, aby šly tam, kde je jim to příjemné. Stále více pošt přesunujeme do obchodních center. Chceme jít s dobou. Stejně jako dříve bylo přirozeným kontaktním centrem náměstí, kde se lidé potkávali a vyhledávali služby, dnes se tímto místem stávají právě obchodní centra. Říkali jsme si, ježišmarjá, jedou-li tam nakoupit, proč by si nemohli vyřídit i poštu. A osvědčilo se nám to. Že jde o správný trend, jsem si teď potvrdil i o dovolené, kdy jsem byl ve Frankfurtu nad Mohanem. Poštu jsem tam našel v centru města, v obchodním domě jako jedno z jeho oddělení. Vypadalo to tam jako v některé z bank, které praktikují otevřenou komunikaci se zákazníky. Žádné sklo, žádné přepážky. Pro zákazníky je to velmi pohodlné. Jedou-li do onoho obchodního domu, naloží si do auta i balík, který chtějí zrovna poslat, a před vlastním nákupem ho šoupnou na poštu…
EURO: Pošta se stěhuje nejen do obchodních, ale i do administrativních center, do kancelářských budov. Kolik pošt jste již takto přestěhovali? KRATINA: Na konci roku 2006 jich bylo čtrnáct, na konci letošního by jich mělo být dvacet. Další projekty se připravují. Musíme ještě upřesnit strategii, s kým do těch obchodních center půjdeme, se kterými obchodními řetězci. Každopádně se budeme rozhodovat podle nabídnutých podmínek a samozřejmě také podle toho, o jaké lokality se bude jednat. Jsou-li tam parkoviště, zda je zajištěna dopravní obslužnost. Půjdeme vždy s těmi, kdo pochopí, že s příchodem pošty mohou rozšířit svůj zákaznický servis, a získat tak konkurenční výhodu. Teď se nám zrovna jeden řetězec ozval, že by s námi velice rád úzce spolupracoval. Tak uvidíme.
EURO: Pošta má dnes 3400 poboček, dá se říct, že je v každé druhé obci. Jak jsme ale nedávno uvedli v našem týdeníku (EURO 18/2007), v rámci transformace uvažujte o rušení mnohých ztrátových filiálek. Říká se, že pokud byste postupovali čistě ekonomicky, muselo by jich být uzavřeno několik set. Víte už, kolik pošt budete mít na konci tohoto procesu? KRATINA: Tato otázka se lehce vysloví, ale hůře se na ni odpovídá. Jedno vám mohu říct bezpečně, pošt už nebude přibývat, a určitě jich bude ubývat. Nemůžeme ovšem postupovat šmahem podle nějakých předem nalajnovaných čar. Říct závazně dopředu, že při takovéto ekonomické výnosnosti poštu nezavřeme, nelze. Znamená to vzít každou jednotlivou poštu a klást si opakovaně otázku, co se stane, bude-li zlikvidována. Jak na tom území zajistíme obslužnost. Ano, osobně bych nejraději vyslovil premisu, udělejme to čistě na ekonomické bázi. Ale tak to nejde, protože zajišťujeme také univerzální poštovní službu, která musí být dostupná na celém území republiky, všem občanům. Musíme se pokusit nalézt kompromisní rozmístění, aby byla pro občany zajištěna ještě rozumná dopravní obslužnost a pro nás ekonomická návratnost. Klíčovou roli bude hrát spolupráce s obcemi. Bude to podobné jako u těch řetězců. I tady nás bude zajímat, jaké nám kde nabídnou podmínky. Řekneme starostovi, podívej se, chceš tu poštu zachovat? Pokud ano, řekni, co nám nabízíš. Je tu velký prostor pro vyjednávání. Viděl jsem kdysi v geomarketingu, jak se měnila pobočková síť České spořitelny. Říkám, před tím klobouk dolů. Vím, jaké za tím bylo obrovské úsilí, než našli optimální strukturu. A přitom to mohli řešit především z ekonomického hlediska, musíme brát v úvahu i další parametry.
EURO: Dokdy by v této věci mělo být zcela jasno? KRATINA: Počítám, že do konce letošního roku. Už máme zpracovány dílčí studie a víme, jak to s ekonomikou jednotlivých pošt vypadá. Teď můžeme vytvořit určitou zastřešující studii, stanovit kritéria, podle kterých budeme postupovat. V neposlední řadě bude samozřejmě třeba promluvit i s naším zakladatelským ministerstvem vnitra, protože to má souvztažnost i s budovanou sítí kontaktních míst veřejné správy „Czech POINT“.
EURO: Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček uvedl, že by bylo možné některé poštovní budovy převést na obce a Česká pošta by v nich byla jen v nájmu. Počítáte i s tímto modelem? KRATINA: Jsem dalek zpochybňovat něco, co říká pan náměstek Zajíček. V každém případě budeme s obcemi jednat. V ekonomii existuje teorie Sale and Lease Back, prodej nemovitost a pronajmi si ji zpátky. Ano, můžeme uvažovat i o tom, že budovu převedeme na obec, a tím si předplatíme nájemné na několik let dopředu. Je to jen otázka ekonomické kalkulace. Než se takovou variantou začneme seriózně zabývat, musíme to prokonzultovat i s některými orgány, zda lze takto s majetkem státu nakládat. Dám i jiný příklad: může existovat obec, která řekne, máme tady náš barák a je nevytížený. Máme v něm volné prostory, pošto, nechceš do něj jít? Pokud si to vezmeš a budeš v naší obci, chceme po tobě jen takové a takové nájemné. Proč to neudělat, jestliže to odpovídá požadavkům na dopravní obslužnost? Čeká nás velmi senzitivní vyjednávání. Vycházíme však z toho, že spojení obecního úřadu s poštou může být pro občany velmi výhodné, pokud se dotáhne do konce projekt elektronizace veřejné správy. Lidé si na poště budou moci obstarat i potřebné výpisy, které po nich na úřadě vyžadují.
EURO: Bude-li pošt ubývat, měli byste asi plánovat i propouštění lidí. Teď jich máte asi 37 tisíc. KRATINA: To je stejné jako s tím počtem pošt. Teď nejsem schopen říct jakékoli číslo. Každopádně neočekávám, že by počet zaměstnanců rostl, a předpokládám, že budeme muset měnit zaměstnaneckou strukturu. Samozřejmě že přednostně využijeme lidské zdroje, které máme nyní k dispozici, a jsme ochotni investovat i do určitých přeškolovacích programů. Tam, kde nám ona struktura vyhovovat nebude, budeme se zkrátka muset s pracovníky rozloučit, přičemž se budeme řídit podmínkami kolektivní smlouvy. Obecně lze říct, že odstupné by se pohybovalo ve výši zhruba pěti průměrných měsíčních platů, a u pracovníků, kteří jsou u pošty přes dvacet let, sedmi. Je to podobné, jako to dělaly jiné firmy, třeba ostravský Mittal Steel.
EURO: V materiálu, který jste připravili pro vládu, se hovoří i o efektivnějším využití logistického parku. Co jiného než dopisy a balíky byste chtěli ve svých autech vozit? KRATINA: Efektivita vozového parku je jednou z klíčových otázek. Zvlášť dnes po zavedení mýtného a při nedostatku řidičů s oprávněním pro skupinu C to pro nás je zásadní téma. Proto musíme porovnávat, kolik auta a řidičů máme k dispozici a ve kterých hodinách. V době, kdy naše auta stojí, mohou vykonávat i nějakou alternativní přepravní činnost.
EURO: Předpokládáme, že pečivo rozvážet nebudete… KRATINA: To ne, protože ráno a večer jsou naše vozidla nejvíce v pohybu. Dovedu si ale představit nejrůznější činnosti - třeba rozvoz knih, distribuci farmaceutických produktů. Chceme, aby auta rotovala. Naším cílem je jejich vyšší vytíženost, abychom například mohli lépe odměňovat řidiče. Celá tato oblast souvisí i s připravovaným portálem adresáta, který má být orientován na to, aby zákazník mohl svou zásilku kamkoli přesměrovat.
EURO: Jak přesně bude tento portál fungovat? KRATINA: Buď na základě e-mailu nebo esemesky. S tím, že sám zákazník si řekne, kam chce zásilku doručit, zda na pracoviště, nebo domů. Teď vám odhalím Kratinův sen: je jím existence zákaznické karty České pošty, která by měla určité funkce a kromě jiného by zahrnovala i kontaktní spojení na zákazníky. Přijdeme k vám domů a řekneme, stojíme tady před barákem, ale vy nejste doma. Máme pro vás balík, co s ním máme udělat? Vy řeknete, bohužel budu muset celý dnešní večer přepisovat rozhovor s tím vaším bláznivým ředitel Kratinou, můžete mi ho dovézt do redakce? A oni, aby to verifikovali, řeknou, pošlete nám PIN kód, a vy odvětíte o. k., přesměrujte mi to do naší redakce v Holečkově ulici. Nebo řeknete, dneska mi s tím balíkem dejte pokoj, zavezte mi ho domů ráno… Nejde o nic víc než o aktivnější zákaznickou politiku.
EURO: V materiálu pro vládu jste také naznačili, že uvažuje i o nových obchodních aliancích či akvizicích. Už můžete být konkrétnější? KRATINA: Budu upřímný, i kdyby to už bylo definitivně projednané, neřekl bych o tom jako obchodník ani slovo. Sledujeme, jak se konkurence aktivizuje a vývoj v České poště bedlivě sleduje. Musíme se chovat jako obchodníci. Příliš nekvokat, ale snášet vejce.
EURO: Slyšeli jsme také o možnosti, že by Česká pošta mohla převzít správu internetového Portálu veřejné správy ČR. Je to pravda? KRATINA: To není otázka pro mne, ale pro našeho zakladatele. V případě, že by zakladatel s tímto požadavkem přišel, Česká pošta bude hledat možnosti, jak se s touto problematikou vypořádat.
EURO: Liberalizace umožní nejen to, aby na český trh vstoupila zahraniční konkurence, ale i opačně, aby Česká pošta šla na jiné trhy. Využijete této šance? KRATINA: Jedním z úkolů v rámci připravované strategie je i možná expanze České pošty do zahraničí. Je to téma, o kterém uvažujeme. Chceme se o něm radit s odborníky, kteří mají přehled o evropském poštovní trhu. Otázkou také je, co si kdo pod tím představuje. Může to být i velmi úzká spolupráce s některým ze zahraničních operátorů.
EURO: Většina domácích firem obvykle vidí největší obchodní příležitosti na východě. Je to směr, kterým byste chtěli jít? KRATINA: Dovolím si jednu hypotetickou představu: Proč by někdy v budoucnu v rámci globalizace nemohla vzniknout třeba Středoevropská pošta? Jenom musíme zjistit, zda na té druhé straně je o ni zájem. Některé věci byly uměle přerušeny, to se týká především Slovenska. Dovedu si představit, že v globalizujícím se světě může něco takového nastat, jenom se musíme hodně národně „odemocnit“. Proto záměrně hovořím o poště středoevropské, nikoli o české, protože by se někdo mohl ptát: A proč ne slovenské nebo polské? Proč by však Středoevropská pošta nemohla být protipólem určité pangermánské tendence? Proč bychom nemohli hledat optimální varianty přepravy právě se Slovenskou poštou? Proč by se mělo na hranicích překládat? Předpokládáme, že když takové úvahy máme my, pak je pravděpodobně má i druhá strana. Abychom však mohli s konkrétními návrhy za oním partnerem přijít, musíme být nejdříve vnitřně zkonsolidovaní. I Slováci budou jednou stát před otázkou: Má nás spolknout Deutsche Post, nebo sem snad přijde Magyar Posta? To spojování bude nezbytné. Je jenom otázkou, zda v této globální hře budeme subjektem vývoje, nebo jeho objektem. Raději bych byl subjektem.
