Jana Černochová
Zákon o jednostranném zvyšování nájemného netrápí jen nájemníky či soukromé majitele domů. Na paragrafy a jejich nelogičnost si stěžují i komunální politici. Například místostarostka Prahy 2 Jana Černochová říká, že uvedená norma pouze ještě víc zakonzervuje daný stav, místo aby se ceny nájemního bydlení konečně liberalizovaly.
EURO: Co vám nejvíce na zákonu o zvyšování nájemného vadí? ČERNOCHOVÁ: Především je velkou chybou, že se k liberalizaci nájemného nepřistoupilo na počátku transformačního období. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného, na který čekali nájemníci bytů i majitelé domů dlouhých 16 let, povede i nadále k prohlubování deformace trhu v oblasti nájemního bydlení. Cílová hodnota měsíčního nájemného se vypočítává z cen bytů, které jsou proti skutečným tržním cenám podhodnoceny. Zákon dále nezohledňuje atraktivitu jednotlivých lokalit a například na Praze 2 dochází k paradoxní situaci, kdy nájemné na frekventované Legerově ulici je vyšší než v rezidenční části Vinohrad. Trh s nájemním bydlením nemůže vymizet, ale měl by být založen na volnějších principech. V České republice není nedostatek bytů. Na 1000 obyvatel připadá 424 bytů, stejně jako v USA. Jakákoli regulace vede k deformaci trhu.
EURO: Existují i další rozhodnutí centrálních politiků, která se v komunální sféře nesetkávají s přílišným nadšením? ČERNOCHOVÁ: Je toho více, ale již poměrně dlouho nás trápí stálé přesouvání agend jiných orgánů státní správy na úřady městských částí. Obce musejí přijmout nové zaměstnance a náklady na jejich mzdy a jiné režijní náklady jsou kompenzovány jen velmi zřídka. Nyní se náš úřad připravuje na vydávání výpisů z katastru nemovitostí či výpisů z obchodního rejstříku a pochybuji, že stát v napjatém rozpočtu najde dost finančních prostředků, aby nárůst nákladů spojených s touto novou službou obcím kompenzoval.
EURO: Nechtěla byste raději přejít do velké politiky a starat se tam třeba o nápravu těchto věcí? ČERNOCHOVÁ: Zatím o tom neuvažuji. Mám pocit, že angažovat se v komunální politice má větší smysl, protože v ní jde o konkrétní věci. V posledních letech jsem zaznamenala, že i veřejnost je všímavější a lidé se více zapojují do veřejného života a více se o dění na radnici zajímají. Vyplývá to aspoň z návštěvnosti webových stránek či schůzí zastupitelstva. V budoucnu plánujeme online přenosy ze zasedání zastupitelstva.
EURO: Proč jste do politiky vstoupila? ČERNOCHOVÁ: Členkou ODS jsem se stala na podzim roku 1997, krátce po „sarajevském puči“. Vstupovala jsem v době, kdy řada lidí ODS opouštěla. Osud naší země mi nebyl lhostejný a měla jsem pocit, že tímto gestem musím dát najevo nesouhlas s tím, co se na naší politické scéně odehrálo. Do té doby jsem pracovala v bankovnictví. V roce 1998 jsem za ODS poprvé kandidovala v komunálních volbách a lídr naší kandidátky a současný starosta MČ Praha 2 Michal Basch mi nabídl funkci zástupkyně starosty. Během osmačtyřiceti hodin jsem se musela rozhodnout, zda tuto nabídku přijmu, a odpoutat se od původního zaměstnání. Letos se starosta Basch rozhodl již nekandidovat a lídrem kandidátky ODS pro Prahu 2 v letošních komunálních volbách jsem byla zvolena já.
EURO: Zastupitelé Unie svobody-DEU vás v září vyzvali k odchodu z funkce. Tvrdili, že nesete morální a politickou odpovědnost za ztrátu při likvidaci místního Obvodního podniku bytového hospodářství (OPBH). ČERNOCHOVÁ: Bývalý likvidátor OPBH je podezřelý, že peníze ze zisků podniku bez svolení vkládal do cenných papírů s cílem zvýšit výnosy. Makléřská společnost však zkrachovala a likvidátora nyní vyšetřuje policie. Obvinění Unie svobody a především jejího zastupitele Jindřicha Bělovského je směšné, snaží se tím zřejmě zviditelnit před volbami. Já jsem totiž OPBH v kompetenci nikdy neměla. Naopak zastupitel Bělovský je dlouholetým členem finančního výboru zastupitelstva a v letech, kdy likvidátor prováděl své operace, výboru dokonce předsedal a byl informován o průběhu likvidace OPBH v Praze 2. Já jsem likvidátora sama odvolat nemohla, to smí ze zákona pouze zastupitelstvo. Takže podle mě se jen jedná o snahu, jak odvrátit pozornost od podílu na odpovědnosti za tuto kauzu. Celá věc má ještě jeden obecnější rozměr. Ačkoliv zřizovateli OPBH jsou městské části, podniky spravují státní domy a také výnosy z jejich likvidace připadnou státu.
EURO: Prahou 2 zmítal před časem také skandál týkající se pronájmu Gröbevy vily v Havlíčkových sadech. Lidé se obávali, že pronájemce, společnost Ceeli Institut, omezí přístup do parku. Jak to tedy je? ČERNOCHOVÁ: To byla trochu uměle vyvolaná kauza. Ceeli Institut si pronajal pouze vilu a Dolní Landhausku, park nikdy neměl být uzavřen. Tato společnost byla jediným uchazečem ve výběrovém řízení a zavázala se, že Gröbovu vilu, která byla v kritickém stavu, zrekonstruuje. Dnes už opravili přízemí, suterén a zasedací sály. Ty navíc slouží i pro potřeby městské části. Ceeli Institut také přispěla na rekonstrukci parku - městská část nedávno otevírala nové dětské hřiště a zrekonstruovala Viniční altán, takže myslím, že dnes už i veřejnost vidí, že se v Havlíčkových sadech nic špatného neděje.
