Menu Zavřít

Němci a Francouzi zavírají dveře

4. 3. 2004
Autor: Euro.cz

Evropští topmanažeři si nepřejí další rozšiřování

Domnívají se šéfové evropských firem, že jim rozšíření EU vůbec něco přinese? Na seriál takových otázek odpovídalo 1453 manažerů špičkových společností sedmi nejvyspělejších zemí unie v průzkumu organizovaném logistickou společností UPS. Dotazováni byli manažeři na ředitelské úrovni, průměrný roční výnos firem, jež reprezentují, je 1,45 miliardy eur. Výsledek? Tristní pro přistupující státy, Česko nevyjímaje.

Klady.

Belgičané a Němci soudí, že největším přínosem bude rozšíření trhu. Tradičně byrokratická Francie stejně jako Itálie zase spatřují největší výhodu v tom, že se zjednoduší administrativní procedury a propojí standardy. Z toho podle respondentů vyplývá snazší nalézání nových kompatibilních obchodních partnerů. V tomto směru jsou největšími optimisty románské státy Španělsko, Francie, Itálie a Belgie, kde je o těchto pozitivech přesvědčena třetina manažerů. Manažeři zmiňují také odstranění celních bariér a levnější materiálové zdroje, zatímco benefit z rozšíření pracovního trhu je na posledním místě.

Zápory.

Třetina byznysmenů se obává levné východní pracovní síly a konkurenčního tlaku v nižších cenách práce. Čtvrtina si myslí, že přistoupení deseti zemí může oslabit národní ekonomiku, každému pátému vadí jazyková bariéra a očekává se i nárůst zločinnosti, z čehož mají největší strach Němci. Na otázku, v jakém časovém horizontu lze očekávat výhody pramenící z rozšíření unie, odpovědělo čtrnáct procent Angličanů a Francouzů, že nikdy. Čtvrtina Francouzů a Belgičanů se domnívá, že to již výhody přineslo, většinovým názorem však je, že to bude v horizontu pěti až deseti let.

Skepse a zase skepse.

Měla by se EU dál rozšiřovat? A pokud ano, o které země? Valná většina výkonných manažerů, celých 57 procent, je rozhodně proti dalšímu rozšíření unie. Nejradikálněji se staví Němci (78 procent) a Francouzi (69 procent). Nadpoloviční většinou se proti dalšímu rozšíření vyslovili Britové a Italové. Naopak nejvstřícnější jsou Nizozemci, kde by pootevřené dveře ponechala více než čtvrtina matadorů byznysu. Pokud by k rozšíření mělo dojít, pak první na řadě je Rusko, které se umístilo nejen před Norskem nebo Tureckem, ale i před Švýcarskem. Rusy v unii si nejvíc přejí Španělé a Italové. Vůbec nejmenší zájem projevili respondenti o Moldávii a nově vzniklé balkánské státy s výjimkou Chorvatska. O ty stojí méně než tři procenta dotázaných.

Perspektivy?

Už žádné rozšiřování, nýbrž společná zahraniční a obranná politika je strategickým cílem číslo jedna. Britové si však jako nejbližší cíl staví reformu agrární politiky. Němci, Francouzi a Italové dávají přednost evropskému sjednocování daní a vnitřního trhu unie. Belgičané jsou pro zachování stávajících pravidel EU. Daně jsou ovšem prioritou pro 59 procent všech manažerů silné sedmičky. Nejvýznamnějším obchodním partnerem v příštích pěti letech mají být pro více než třetinu z nich tradiční západoevropské země. Jen každý pátý počítá s východní Evropou, kterou řadí na stejnou úroveň jako Čínu, ale mimochodem ve Spojených státech spatřuje perspektivu jen osm procent dotázaných. Motorem ekonomiky mají být v nejbližších letech informační technologie, telekomunikace, bankovnictví a pojišťovnictví.

Zájem jen o Polsko.

Největší potenciál pro byznys slibuje jednoznačně Polsko, pro které se vyjádřilo 44 procent dotázaných. Zbývající země mají podle odpovědí Evropě jen málo co nabídnout. Česko je zajímavé jen pro devět procent manažerů, Maďarsko pro pět procent, Slovensko, Litva a Slovinsko lákají jen jednoho ze sta výkonných ředitelů společností. A Estonsko, Malta a Kypr nezajímají vůbec nikoho.

Sloupcové (či podobné) diagramy:

Perspektivy evropského obchodu

Která z deseti přistupujících zemí představuje největší potenciál pro vaše podnikání?

Polsko

44 %

žádná

27 %

ČR

9 %

Maďarsko

5 %

Slovensko, Slovinsko, Litva

1 %

Kypr, Malta, Estonsko, Lotyšsko

0%

Co představuje největší překážku pro vaši společnost po rozšíření EU?

Procent

Nedostatečná harmonizace standardů a regulací v nových členských státech

40

Konkurence levné pracovní síly z nových členských států

33

Hledání blízkých obchodních partnerů

32

Oslabení domácí ekonomiky

25

Jazyková bariera

20

Zakládání obchodů

16

Zvýšená kriminalita

14

Získávání kvalifikovaných pracovních sil

14

Kdy myslíte, že vaše společnost pocítí výhody z rozšíření EU

Procent

Již nastaly

17

Do připojení

3

Do jednoho roku od připojení

11

1- 5 let po připojení

38

6-10 let po připojení

12

Ne dříve než za 10 let

6

Nikdy

10

Jaké mají být priority EU po jejím rozšíření

Procent

Harmonizace daňového systému

59

Sjednocení vnitřního obchodu

46

Úplné sladění regulací EU s novými členskými státy

45

Vytvoření společné zahraniční a obranné politiky

39

Reforma společné zemědělské politiky

39

Rozšíření EU o dalších 10 členů

10

Měla by se EU dále rozšiřovat? Pokud ano, které země by měly být připojeny?

Procent

Už žádní noví členové

57

Rusko

12

Turecko

11

Rumunsko, Švýcarsko, Bulharsko

6

Chorvatsko

5

MM25_AI

Norsko, Ukrajina, Bělorusko

4

  • Našli jste v článku chybu?