Evropští topmanažeři si nepřejí další rozšiřování
Domnívají se šéfové evropských firem, že jim rozšíření EU vůbec něco přinese? Na seriál takových otázek odpovídalo 1453 manažerů špičkových společností sedmi nejvyspělejších zemí unie v průzkumu organizovaném logistickou společností UPS. Dotazováni byli manažeři na ředitelské úrovni, průměrný roční výnos firem, jež reprezentují, je 1,45 miliardy eur. Výsledek? Tristní pro přistupující státy, Česko nevyjímaje.
Klady.
Belgičané a Němci soudí, že největším přínosem bude rozšíření trhu. Tradičně byrokratická Francie stejně jako Itálie zase spatřují největší výhodu v tom, že se zjednoduší administrativní procedury a propojí standardy. Z toho podle respondentů vyplývá snazší nalézání nových kompatibilních obchodních partnerů. V tomto směru jsou největšími optimisty románské státy Španělsko, Francie, Itálie a Belgie, kde je o těchto pozitivech přesvědčena třetina manažerů. Manažeři zmiňují také odstranění celních bariér a levnější materiálové zdroje, zatímco benefit z rozšíření pracovního trhu je na posledním místě.
Zápory.
Třetina byznysmenů se obává levné východní pracovní síly a konkurenčního tlaku v nižších cenách práce. Čtvrtina si myslí, že přistoupení deseti zemí může oslabit národní ekonomiku, každému pátému vadí jazyková bariéra a očekává se i nárůst zločinnosti, z čehož mají největší strach Němci. Na otázku, v jakém časovém horizontu lze očekávat výhody pramenící z rozšíření unie, odpovědělo čtrnáct procent Angličanů a Francouzů, že nikdy. Čtvrtina Francouzů a Belgičanů se domnívá, že to již výhody přineslo, většinovým názorem však je, že to bude v horizontu pěti až deseti let.
Skepse a zase skepse.
Měla by se EU dál rozšiřovat? A pokud ano, o které země? Valná většina výkonných manažerů, celých 57 procent, je rozhodně proti dalšímu rozšíření unie. Nejradikálněji se staví Němci (78 procent) a Francouzi (69 procent). Nadpoloviční většinou se proti dalšímu rozšíření vyslovili Britové a Italové. Naopak nejvstřícnější jsou Nizozemci, kde by pootevřené dveře ponechala více než čtvrtina matadorů byznysu. Pokud by k rozšíření mělo dojít, pak první na řadě je Rusko, které se umístilo nejen před Norskem nebo Tureckem, ale i před Švýcarskem. Rusy v unii si nejvíc přejí Španělé a Italové. Vůbec nejmenší zájem projevili respondenti o Moldávii a nově vzniklé balkánské státy s výjimkou Chorvatska. O ty stojí méně než tři procenta dotázaných.
Perspektivy?
Už žádné rozšiřování, nýbrž společná zahraniční a obranná politika je strategickým cílem číslo jedna. Britové si však jako nejbližší cíl staví reformu agrární politiky. Němci, Francouzi a Italové dávají přednost evropskému sjednocování daní a vnitřního trhu unie. Belgičané jsou pro zachování stávajících pravidel EU. Daně jsou ovšem prioritou pro 59 procent všech manažerů silné sedmičky. Nejvýznamnějším obchodním partnerem v příštích pěti letech mají být pro více než třetinu z nich tradiční západoevropské země. Jen každý pátý počítá s východní Evropou, kterou řadí na stejnou úroveň jako Čínu, ale mimochodem ve Spojených státech spatřuje perspektivu jen osm procent dotázaných. Motorem ekonomiky mají být v nejbližších letech informační technologie, telekomunikace, bankovnictví a pojišťovnictví.
Zájem jen o Polsko.
Největší potenciál pro byznys slibuje jednoznačně Polsko, pro které se vyjádřilo 44 procent dotázaných. Zbývající země mají podle odpovědí Evropě jen málo co nabídnout. Česko je zajímavé jen pro devět procent manažerů, Maďarsko pro pět procent, Slovensko, Litva a Slovinsko lákají jen jednoho ze sta výkonných ředitelů společností. A Estonsko, Malta a Kypr nezajímají vůbec nikoho.
Sloupcové (či podobné) diagramy:
Perspektivy evropského obchodu
Která z deseti přistupujících zemí představuje největší potenciál pro vaše podnikání?
Polsko
44 %
žádná
27 %
ČR
9 %
Maďarsko
5 %
Slovensko, Slovinsko, Litva
1 %
Kypr, Malta, Estonsko, Lotyšsko
0%
Co představuje největší překážku pro vaši společnost po rozšíření EU?
Procent
Nedostatečná harmonizace standardů a regulací v nových členských státech
40
Konkurence levné pracovní síly z nových členských států
33
Hledání blízkých obchodních partnerů
32
Oslabení domácí ekonomiky
25
Jazyková bariera
20
Zakládání obchodů
16
Zvýšená kriminalita
14
Získávání kvalifikovaných pracovních sil
14
Kdy myslíte, že vaše společnost pocítí výhody z rozšíření EU
Procent
Již nastaly
17
Do připojení
3
Do jednoho roku od připojení
11
1- 5 let po připojení
38
6-10 let po připojení
12
Ne dříve než za 10 let
6
Nikdy
10
Jaké mají být priority EU po jejím rozšíření
Procent
Harmonizace daňového systému
59
Sjednocení vnitřního obchodu
46
Úplné sladění regulací EU s novými členskými státy
45
Vytvoření společné zahraniční a obranné politiky
39
Reforma společné zemědělské politiky
39
Rozšíření EU o dalších 10 členů
10
Měla by se EU dále rozšiřovat? Pokud ano, které země by měly být připojeny?
Procent
Už žádní noví členové
57
Rusko
12
Turecko
11
Rumunsko, Švýcarsko, Bulharsko
6
Chorvatsko
5
Norsko, Ukrajina, Bělorusko
4