Nová legislativa platící v Německu od začátku tohoto roku měla zajistit podporu občanským větrným parkům. Spíše nahrává velkým firmám, které si založí „falešné“ občanské sdružení a po vyhraném výběrovém řízení na výstavbu větrných turbín mohou projekt odložit o několik let.
Vítr mu zajišťuje živobytí. Už dvacet let Klaus Schulze Langenhorst pomáhá zemědělcům stavět vlastní větrné turbíny. První postavil u rodinného statku v Gladbecku na severu Porúří v polovině devadesátých let. Pak začal organizovat další výstavbu takzvaných občanských větrných parků, kdy projekt organizují místní lidé, často farmáři za pomoci bank.
Na motorce objížděl okolí a přesvědčoval místní, že stavba vlastních větrníků má smysl. Jeho firma SL Windenergie měla úspěch a je zosobněním německého přechodu k obnovitelným zdrojům zezdola.
Nyní je ale takové podnikání ohroženo. Podle nové německé legislativy, která platí od začátku tohoto roku, musí nové projekty s větrnými turbínami projít výběrovým řízením.
Zákon měl pomoci občanským projektům, ukazuje se ale, že je tomu naopak. Kdo chce dosáhnout na podporu, musí ve výběrovém řízení vyhrát. Často ale prohraje s konkurencí, která je organizovaná profesionální firmou a schová se za několik jmen občanů. Dokáže nabídnout lepší cenu. Na výstavbu má čtyři roky a může spoléhat na další pokles cen technologií, uvedl deník Süddeutsche Zeitung.
Jak si ekonomicky vede největší český solární park? Čtěte více:
Největší a nejziskovější. Obří solární park na Mělnicku vydělává 150 milionů ročně
Z 59 nových projektů, které dostaly od ledna do srpna podporu, se 35 z nich „schovalo“ za firmu UKA ze saské Míšně. Ta je druhým největším provozovatelem onshore větrných parků v Německu.
Firma svou úspěšnost vysvětluje dobrými kontakty v německých regionech, které pomáhají participovat na občanských elektrárnách. Schulze Lagenhorst nesouhlasí, takový postup jej rozčiluje. „Tyto malé pseudo-občanské projekty jsou ve skutečnosti od stejného poskytovatele,“ tvrdí s tím, že jde o porušení zákona, respektive jeho obejití. „Najdou si šest lidí v dané oblasti a další čtyři přidají, často jejich zaměstnance,“ dodal.
S kritikou souhlasí i Jens Mühlhaus, šéf mnichovského poskytovatele zelené energie Green City: „Odporuje to filozofii občanských projektů.“ Velká firma může podle Mühlhause spekulovat na to, že cena technologií větrných turbín do několika let dále klesne, proto nabízí lepší cenu než skutečný občanský projekt. Stavět začne až za čtyři roky. Bez zapojení občanů by musela firma začít stavět ihned.
Stavba větrných turbín: milionový byznys pro techniky bez závratí
Schulze Langenhorst tvrdí, že takové jednání na tisíc procent porušuje smysl zákona. Přitom ani firma UKA není spokojena. Podpora občanských projektů naopak znevýhodňuje velké firmy a narušuje konkurenční prostředí.
Poslední vývoj ohrožuje celý větrný sektor v v Německu. Loni bylo postaveno v Německu 1600 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 4300 megawattů, což odpovídá pěti velkým elektrárnám.
Panika v sektoru
Pro tento rok je podpora limitována větrným parkům do celkového výkonu 2800 megawattů. Převážně to jsou občanské projekty, které mohou dodávat elektřinu do sítě až v roce 2022. Ve výstavbě vnitrozemských větrných parků tak může vzniknout „díra“, obávají se zainteresované firmy.
„U mnoha výrobců vypukla panika. V roce 2012 jsme zažili zhroucení solárního byznysu. Nyní vidíme něco podobného u větrných parků,“ varuje Mühlhaus. Zastánci obnovitelných zdrojů navrhují další kolo expresních výběrových řízení, které by mohlo dát šanci dalším zájemcům o výstavbu větrných turbín.
„Našich klimatických cílů do roku 2020 nedosáhneme, pokud nebude rychle růst výstavba zařízení využívajících obnovitelné zdroje,“ míní Patrick Graichen, šéf berlínského think-tanku Agora Energiewende. Jedinou podmínkou pro výstavbu větrných parků by podle něj mělo být to, že do dvou let začnou do sítě dodávat elektřinu.
Dále čtěte:
Vláda končí s perzekucí solárníků, teď už chce s nimi spolupracovat
Poskládané elektrárny. Energetici začínají spojovat zdroje do větších celků
Firmy stále více chtějí zelenou elektřinu. Jen za poslední rok zájem vzrostl dvojnásobně
