Plán ministerstva dopravy na výstavbu jezu na Labi u Děčína je od minulého týdne ohrožen. Německá strana, bez jejíž spolupráce by už tak kontroverzní stavba ztratila veškerý smysl, totiž váhá, zda svoji část Labe nepřesunout do kategorie doplňkových vodních cest. Kdyby tento návrh německého ministerstva dopravy prošel, bylo by Labe jako druhořadá vodní cesta udržováno jen v současném nedostatečném standardu. Český plán na otevření labské vodní cesty k moři je totiž závislý na tom, že Němci na svém úseku řeky vylepší plavební podmínky.
Českou stranu, která má na výstavbě jezu za pět a půl miliardy korun eminentní zájem, zpráva zneklidnila. „Premiér ČR psal spolkové kancléřce nesouhlasné stanovisko s uvažovaným návrhem kategorií,“ sdělil týdeníku EURO Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Obavy má také státní organizace Ředitelství vodních cest (ŘVC), která má investici na starost. V případě, že by Němci rekategorizaci vodních cest schválili, porušili by tím podle ředitelství dosavadní dohodu. „V roce 2006 Česká republika podepsala se SRN memorandum, ve kterém se obě strany zavázaly udržovat minimální výšku hladiny Labe na 150 centimetrech,“ říká mluvčí ŘVC Václav Straka.
Kromě tohoto právně nezávazného dokumentu je tu podle ŘVC ještě jiný německý závazek. „Labe je součástí celoevropsky významných dopravních cest TEN-T. Tato dohoda vznikla na úrovni Evropské unie a členské státy ji odsouhlasily. Tudíž i bez ohledu na dvoustrannou mezivládní dohodu mezi ČR a SRN z roku 2006 je německá strana vázána povinností udržovat dopravně významnou cestu v řádném stavu tak, aby mohla být využívána všemi státy v daných parametrech, tedy v parametrech, se kterými se při plánování plavebního stupně Děčín počítá,“ dodává Straka.
Německá rezignace na splavné Labe by znamenala ztrátu asi 300 milionů korun, které již byly ze Státního fondu dopravní infrastruktury na přípravu výstavby jezu vynaloženy. Odpůrci stavby by takový vývoj ovšem uvítali. Není totiž jasné, zda drahá stavba skutečně zajistí ekonomicky efektivní nákladní dopravu po vodě. Pochybnosti vzbuzuje například skutečnost, že s jezem by po dva až tři letní měsíce na Labi hrozil nedostatek vody mezi Děčínem a Ústím nad Labem. Náklad by se musel v takovém případě překládat na vlaky. Ochránci přírody zase namítají, že stavba poškodí unikátní ekosystémy, které se kolem neregulované části Labe nacházejí (EURO 45/2010).
