Menu Zavřít

Německá krajní pravice pod drobnohledem. Kontrarozvědka začala sledovat braniborskou AfD

15. 6. 2020
Autor: Shutterstock

Německá kontrarozvědka ve východní spolkové zemi Braniborsko začala sledovat tamní Alternativu pro Německo (AfD). Jde o první spolkovou zemi, kde se tak stalo. Není vyloučeno, že do budoucna bude Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, sledovat celou tuto pravicově populistickou až radikální stranu.

„Braniborská AfD je částečně úzce provázána s pravicově extremistickými strukturami,“ řekl braniborský ministr vnitra Michael Stübgen (CDU). Opoziční strana se podle něj snaží podkopávat demokracii.

Také šéf braniborské kontrarozvědky Jörg Müller na společné tiskové konferenci v Postupimi poznamenal, že jeho úřad má dostatek indicií o tom, že ze zdejší AfD vychází aktivity směřující proti svobodnému a demokratickému uspořádání.

Braniborská AfD, jejíž součástí byl donedávna i tamní radikální stranický šéf Andreas Kalbitz, je podle veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RBB první ze všech 16 zemských poboček opoziční strany, kterou bude kontrarozvědka sledovat jako celek. Dosud v jednotlivých spolkových zemích sledovala převážně vybrané politiky.

Na celostátní úrovni pak kontrarozvědka v březnu rozhodla o sledování národoveckého Křídla (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že jde o uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Za vůdce Křídla byli považováni právě Kalbitz a také durynský šéf AfD Björn Höcke, které má kontrarozvědka za pravicové extremisty. Působení Kalbitze bylo moc i na vedení AfD, které v květnu překvapivě rozhodlo o jeho vyloučení ze strany kvůli jeho dřívějším kontaktům s pravicovými extremisty.

bitcoin_skoleni

Problémy s pravicovými radikály ve svých řadách nebo s kontroverzními výroky svých členů nemá AfD zdaleka poprvé. V dubnu se například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, když se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“. Šéf poslanců AfD Alexander Gauland zase třeba v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, Höcke pak kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.

  • Našli jste v článku chybu?