„Braniborská AfD je částečně úzce provázána s pravicově extremistickými strukturami,“ řekl braniborský ministr vnitra Michael Stübgen (CDU). Opoziční strana se podle něj snaží podkopávat demokracii.
Také šéf braniborské kontrarozvědky Jörg Müller na společné tiskové konferenci v Postupimi poznamenal, že jeho úřad má dostatek indicií o tom, že ze zdejší AfD vychází aktivity směřující proti svobodnému a demokratickému uspořádání.
Braniborská AfD, jejíž součástí byl donedávna i tamní radikální stranický šéf Andreas Kalbitz, je podle veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RBB první ze všech 16 zemských poboček opoziční strany, kterou bude kontrarozvědka sledovat jako celek. Dosud v jednotlivých spolkových zemích sledovala převážně vybrané politiky.
Na celostátní úrovni pak kontrarozvědka v březnu rozhodla o sledování národoveckého Křídla (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že jde o uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.
Za vůdce Křídla byli považováni právě Kalbitz a také durynský šéf AfD Björn Höcke, které má kontrarozvědka za pravicové extremisty. Působení Kalbitze bylo moc i na vedení AfD, které v květnu překvapivě rozhodlo o jeho vyloučení ze strany kvůli jeho dřívějším kontaktům s pravicovými extremisty.
Problémy s pravicovými radikály ve svých řadách nebo s kontroverzními výroky svých členů nemá AfD zdaleka poprvé. V dubnu se například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, když se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“. Šéf poslanců AfD Alexander Gauland zase třeba v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, Höcke pak kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.