Vláda Angely Merkelová navrhla ostatním státům EU, aby došlo k uvalení sankcí na ruské občany, kteří byli zapleteni do kybernetického útoku. Podle prohlášení německé vlády do hackerských útoků měla být zapojena přímo i ruská tajná služba známá pod zkratkou GRU. Mimo ostatní aktéry se konkrétně útoku měl dopustit Rus Dimitrij Badin na něhož podal německý státní prokurátor zatykač za spáchání trestného činu kyberútoku.
Pokud by ostatní členské státy souhlasily s uvalením sankcí, došlo by tak k jejich prvnímu využití od jejich schválení v Evropskou radou v roce 2019. Možnost zavedení sankcí byla navržena kvůli stále četnějším útokům na státní instituce ze strany zahraničních hackerů. Sankcemi mohou být postihnuty osoby a subjekty podílející se na kybernetickém útoku nebo jeho podpoře. Případný postih by mohl znamenat zmražení majetku či zákaz cestování po unijních zemích.
Angela Merkelová tvrdí, že nyní, pět let po kybernetickém útoku, má v rukou důkazy hovořící o tom, že útok přišel z Ruska a upozornila, že Kreml porušuje mezinárodní právo a provádí hybridní útoky na západní demokracie a to včetně Německa. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinění odmítá a existenci důkazů popřel.
S návrhem německé vlády nesouhlasí ani postkomunistická parlamentní strana Levice. „Je možné, že za hacknutím německé parlamentu jsou ruští občané, ale také to může být falešná stopa, která nás má zmást. V každém případě dodnes neexistují důkazy o tom, že by do útoku byla zapletena ruská vláda,“ odmítá stranický expert Levice na evropskou politiku Andrej Hunko.
Vztahy evropských států s Ruskem se v poslední době vyostřují. Již od anexe ukrajinského Krymu platí pro Rusko sankce ze strany EU, v nedávné době uvalila na ruské občany porušující lidská práva vláda Velké Británie a v neposlední řadě během letošního července Litva a Lotyšsko zakázali na svém území vysílání ruské televize RT.