Ekonomika Spolkové republiky stále roste velmi pomalu, a to není pro Česko dobrá zpráva. Podle posledních údajů se německý hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v prvním čtvrtletí toho roku oproti poslednímu čtvrtletí loňského asi o 0,25 %. To znamená, že v meziročním srovnání vzrostlo hospodářství SRN o 1,25 %.
Ovšem pouze za předpokladu, že číslo „vylepšíme“ zahrnutím sezonních a kalendářních efektů. Bez nich totiž meziroční růst dosahuje jen půl procenta. Malý růst je sice lepší než žádný růst, ve srovnání s dalšími zeměmi ale vynikne, jak nízkého výkonu německá ekonomika dosahuje. Například česká ekonomika rostla v závěru loňského roku tempem 3,1 % (novější čísla zatím nemáme k dispozici). Maďarsko dosáhlo ve stejném období růstu 3,5 % a Polsko stejně jako Slovensko dokonce 4,7 %. Toto srovnání vzbuzuje určité obavy. Množí se totiž známky, že by se německé hospodářské oživení mohlo zadrhnout. Tím hlavním signálem je index Ifo, který měří podnikatelskou náladu v Německu a obvykle velmi dobře prognózuje hospodářský růst. Index přitom letos poklesl již podruhé v řadě. Zdá se, že hlavním německým problémem je nezaměstnanost. Ti lidé, kteří práci nemají, utrácet nemohou a ti, kteří ji mají, se zase utrácet bojí pro případ, že by o ni přišli. Vzhledem k tomu, že do Německa vyvážíme o něco více než třetinu našeho exportu, nejsou tyto úvahy pro nás příznivé. Že se zmrazení křehkého ekonomického oživení bojí i nadnárodní instituce, o tom svědčí fakt, že OECD spolu s měnovým fondem (MMF) vyzvaly Evropskou centrální banku (ECB) k uvolnění její měnové politiky a snížení úrokových sazeb. Minulý týden byl v Německu zveřejněn také index ZEW, který je sestavován na základě průzkumu mezi 306 ekonomickými analytiky a velkými institucionálními investory. V březnu dosahoval hodnoty 57,6 bodu. V dubnu se všeobecně očekávalo jeho zvýšení na 58 bodů, které by zároveň naznačovalo hospodářské oživení. Ve skutečnosti index naopak prudce poklesl, a to na 49,7 bodu. Očekávání finančníků, kteří by teoreticky měli mít poměrně dobré předvídací schopnosti, jsou tedy také dost pesimistická. Žádného zázraku v podobě výrazného zlepšení evropské ekonomiky se tedy letos zřejmě nedočkáme. Politický tlak na ECB, aby snížila úrokové sazby a ekonomice tak pomohla, nejspíš zesílí. I kdyby ale banka tomuto přání vyhověla, snížení sazeb by bylo příliš malé a jeho účinek příliš dlouhodobý na to, aby bylo možné ještě v tomto roce pozorovat nějaké výsledky.
