Německý kancléř Gerhard Schröder odmítl finanční balík, navržený předsedajícím Dánskem jako poslední vylepšenou nabídku kandidátským zemím. Zmařil tak naději, že se podaří otázku financování uzavřít už na schůzi ministrů zahraničí 9. a 10. prosince.
Schröder kritizuje dánský návrh kvůli tomu, že chce vynaložit na rozšíření více, než se dohodlo na říjnovém summitu EU v Bruselu. Tam schválily hlavy států EU finanční rámec 39 miliard eur, které se mají vydat na rozšíření v letech 2004-2006. Dánsko navrhuje dodatečně vyčlenit 900 milionů eur, německé propočty ale hovoří o 2,5 miliardách. Rozdílná interpretace spočívá v započítání 1,6 mld. eur, které Unie ušetří protože se rozšíření posune z 1. ledna na 1. května 2004. Dánsko počítá s tím, že takto ušetřené peníze se rozdělí kandidátským zemím, Německo považuje za nutné o tom dále jednat. Navýšení by mělo podle dánských představ posloužit jako dodatečný příspěvek zemědělcům z kandidátských zemí, na bezpečnost jaderných zařízení nebo na ochranu EU proti nelegálním přistěhovalcům. Dánové a Evropská komise argumentují tím, že se jejich návrh stále pohybuje ve finančním rámci 42,5 mld. eur, který byl pro rozšíření schválen na berlínském summitu v březnu 1999. Německo je však největším přispěvatelem do evropského rozpočtu a kvůli vlastním ekonomickým potížím se už několik měsíců ústupkům brání. Dánsko vypracovalo svůj návrh samo pouze za pomoci Evropské komise, bez schválení ostatními členskými státy, a samo také vede jednání s členskými i kandidátskými zeměmi. Při schůzce ministrů zahraničí 9. a 10. prosince se tak může stát, že ostatní státy návrh zamítnou. Stačí hlas jediného z nich. K návrhu se vyjádřilo kladně pouze Finsko, Rakousko, Belgie, Lucembursko a částečně Španělsko, výhrady zazněly vedle Německa také z Británie, Itálie a Nizozemí. Kandidátské země přijaly návrh jako cestu správným směrem, dodaly však, že to nestačí. Námitky nevznesl pouze Kypr. Günter Verheugen varoval kandidáty, že kompromisu je třeba dosáhnout nyní, protože ochota současných členů financovat rozšíření bude klesat. Podobné varování se jim dostalo také ze strany dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena. Ten kandidáty upozornil, že pokud se nedohodnou s Unií na prosincovém summitu v Kodani, mohli by být do EU přijati až v roce 2007 spolu s Rumunskem a Bulharskem. Tato upozornění už zřejmě našla odezvu u největší kandidátské země - Polska. Podle posledních zpráv polští vyjednavači naznačili, že pokud dostane Polsko více peněz v hotovosti, jak s tím počítá dánský návrh, bylo by ochotno přistoupit na nabízenou výši zemědělských plateb, tedy 25% příjmů stávajících členů v roce 2004 a postupné navyšování až do roku 2013. Kvůli sporné otázce financování rozšíření se změnil postoj Bruselu v otázce data uzavření jednání. Na začátku prosince se vrcholní představitelé Unie včetně komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena přiklonili k variantě, že klíčové otázky bude třeba dojednat na nejvyšší úrovni v Kodani 12. a 13. prosince. Ještě v listopadu přitom Dánsko i Brusel prosazovali, aby jednání s kandidáty skončilo už na schůzce ministrů zahraničí, která bude summitu předcházet, a v Kodani se tím už nezatěžovali. Už dříve ale zazněly z řad pozorovatelů pochyby, že by se premiéři a prezidenti spokojili s úlohou oslavujících statistů a vavříny za uzavření rozhovorů ponechali šéfům diplomacií.
Návrh na financování rozšíření EU, schválený 25. října na bruselském summitu
Podle tohoto návrhu vynaloží EU v letech 2004-2006 celkem 39 miliard eur na podporu nových členských států. Vybere od nich ale 15 miliard eur, takže skutečné náklady se mají pohybovat kolem 24 miliard. Většina z těchto peněz by měla být použita pro budování infrastruktury, asi čtvrtina sumy připadne zemědělcům. Zemědělské podpory mají tvořit první rok po přijetí 25 % oproti stávajícím členům, do roku 2007 mají vzrůstat o 5 % ročně, poté o 10 % ročně až do roku 2013, kdy dosáhnou sta procent. Od roku 2007 má být zmrazeno navýšení zemědělských dotací pro stávající členy, oproti roku 2006 by nadále měly vzrůstat jen o inflaci.
Dánský finanční balíček
Dánský návrh počítá s rozpočtem pro rozšíření o 2,5 miliardy vyšší, než bylo schváleno v Bruselu. Tato částka zahrnuje peníze ušetřené odložením rozšíření o čtyři měsíce a dalších 900 milionů eur navíc. Přibližně polovina této částky by měla být použita na zvýšení zemědělských dotací, dále na vyšší výrobní kvóty některých komodit a na zlepšení obrany a jaderné bezpečnosti.
Německý kancéř G. Schröder odmítl po jednání s dánským premiérem A. F. Rasmussenem návrh na vyšší platby kandidátským zemím.
FOTO: ČTK
