Němci si na 27. výročí sjednocení připomnělo vůdce komunistického východního Německa Ericha Honeckera. Satirický televizní film, který vysílala veřejnoprávní televize ARD, líčí iniciátora stavby Berlínské zdi jako tragikomickou figuru. Tvůrci s ním zároveň i soucítili.
Televizní film Vítejte u Honeckerů zkoumá odvahu, morálku, kuráž a integritu jedince a tyto otázky prokládá satirickými momenty, s nimiž je východoněmecký vůdce spjatý.
Šéfa komunistické partaje a předsedu Státní rady NDR, který byl de facto neomezeným vládcem Východního Německa, filmaři nezkoumají jen jako postavu dějin. Představují ho i jako starého muže, který pošetile naletěl reportérovi a nechal se přemluvit k poslednímu rozhovoru. Příběh odkazuje na počin reportéra bulvárního deníku Bild, který se za Honeckerem v létě 1993 vypravil do Chile.
Kuriózní ubožák
Martina Brambacha, který Honeckera hraje, nabídka role potěšila i překvapila zároveň. „První, co mě napadlo, byla otázka, který ze starších kolegů přede mnou odřekl. Ještě mi nebylo ani 50 let a v době, v níž se film odehrává, byl Honecker přeci jen už sešlý osmdesátník,“ popsal své pocity deníku Suddeutsche Zeitung 49letý herec, který se přímo specializuje na muže prohry a Honeckera považuje za vpravdě „kuriózního ubožáka“. Vzápětí ale nad vzrušující rolí, jak sám říká, zajásal.
Herec se do postavy vžíval sledováním tohoto rozhovoru, který dal Honecker televizi ARD v roce 1991 po útěku do Moskvy
Vzhledem k tomu, že herce filmaři oslovili pouhých 10 dní před natáčením, měl Brambach podle svých slov co dělat, aby nacvičil směsici saského a sárského dialektu, jíž východoněmecký papaláš neblaze proslul. Věkový rozdíl dohnal v maskérně, a když si přetáhl vytahaný svetr se stejným vzorem jaký měl ten, v němž Honecker na slavné fotografii gestikuluje zdviženou pravicí se zaťatou pěstí, byla podoba s komunistickým lídrem víc než dostačující.
Herec Martin Brambach, který Honeckera ztvárnil, získal letos cenu za nejlepší herecký výkon v německé soutěži zaměřené na televizní tvorbu
Pozoruhodná je shovívavost herce k předákovi, jehož diktaturu sám zažil. Dobře si uvědomuje, že se v paměti Němců zapsal především jako směšný chlapík s fistulí naivně vyznávající komunistickou ideologii. Tím spíš se ale Brambach chtěl vyvarovat toho, aby film sklouzl k pouhé parodii. Ač si východoněmeckého lídra pamatuje především jako viníka zodpovědného za střelbu na Němce, kteří se z komunistického ráje pokusili uprchnout přes Berlínskou zeď, již dal postavit, k Honeckerovi cítí i určitou „omezenou“ lítost.
„Když jsem se poprvé dostal do západního Německa, poslal jsem kamarádům desky a knihy, ke kterým by se jinak nedostali, politická elita ale běžně ano. Řekl bych, že Honecker jednal v dobré víře a že byl až do konce přesvědčený komunista. Zjevně ho ale také státní aparát korumpoval, aniž by si to uvědomoval. Nechci tím nic přikrášlovat, jen mám za to, že i Honecker má právo na to, aby se na něj nahlíželo jako na člověka a nikoli jen jako na obraz nepřítele. Pro snahu komukoli tohle upírat nemám pochopení a zarazila mě i v diskusi o filmu Pád Třetí říše,“ vymezuje Brambach v Suddeutsche Zeitung svůj smířlivý postoj k diktátorům. Film je možné shlédnout v původním znění.
Erich Honecker (25. srpna 1912 Neunkirchen – 29. května 1994 Santiago de Chile) |
---|
Německý komunistický politik a generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa. V letech 1971 až 1989 stál v čele Německé demokratické republiky. Jako stranický bezpečnostní tajemník byl hlavním organizátorem stavby Berlínské zdi v roce 1961. Po sjednocení Německa uprchl do Sovětského svazu. Ruská vláda jej ale vydala zpět do Německa, kde byl odsouzen za své zločiny spáchané během studené války. Byl mimo jiné odpovědný i za smrt 192 Němců, kteří se snažili uprchnout na Západ. Protože byl těžce nemocný, byl nakonec propuštěn z vězení a krátce poté zemřel v chilském exilu na rakovinu. |
Komunismus v myslích lidí přežívá dodnes: