Spolková vláda vyčlenila sto milionů eur na vytvoření fondu pro mikrofinancování
Mikroúvěry si většina lidí spojuje s chudými zeměmi jako Bangladéš. Mikrofinancování však již dávno není záležitostí jen rozvojových států, ale postupně se rozšiřuje i ve vyspělých zemích. Novinkou není tento finanční nástroj ani v Evropě. Například ve Francii a Nizozemsku obdrželo mikroúvěr již více než deset tisíc drobných podnikatelů. Úspěchy slaví mikrofinancování i v Německu. Zde existuje několik poskytovatelů těchto půjček a navíc spolková vláda vyčlenila sto milionů eur na vytvoření fondu pro poskytování mikroúvěrů. A vlastně ani není náhoda, že právě v největší evropské ekonomice je věnována taková pozornost tomuto druhu financování. Zřejmě prvním, kdo úspěšně uvedl do praxe myšlenku vzájemné podpory ve formě mikroúvěrů pro členy venkovských družstev, byl německý sociální reformátor Friedrich Wilhelm Raiffeisen v 19. století.
Místní podpora „Bez toho úvěru, bych už dávno zkrachovala,“ řekla Marion Bressová deníku Tageszeitung (TAZ). Čtyřicetiletá kadeřnice pracuje ve svém vlastním salonu v dortmundské čtvrti Nordstadt. „Byla bych bez práce, stejně jako mé zaměstnankyně a učnice,“ vysvětluje Bressová a vypráví o svém tehdejším manželovi, s nímž před sedmi lety začala kadeřnictví budovat. A také popisuje šok, který ji čekal, když dostala z finančního úřadu dopis hrozící jejímu podniku bankrotem. Manžel, který se měl starat o účetnictví, zmizel a zbylo po něm 50 tisíc eur dluhů. A ty úvěrující banka chtěla během dvou týdnů zpět. Kadeřnici Bressovou zachránilo sdružení Nordhand, jehož cílem je podpora malých podnikatelů jejího typu. Nordhand a pracovníci dortmundské radnice kadeřnici pomohli s restrukturalizací dluhu včetně sjednání nižších splátek a také jí zprostředkovali mikrorúvěr ve výši deset tisíc eur, který zajistil jejímu salonu přežití.
Bez nákladů na zpracování Mikroúvěr Bressové poskytla GLS Bank z Bochumi, jež se specializuje na financování společensky a ekologicky odpovědných investic. „Ten, kdo je nezaměstnaný či nemůže prokázat pravidelný příjem nebo jiné zajištění, tak zpravidla úvěr na podnikání nedostane,“ vysvětluje Falk Zientz, který v GLS Bank pracuje na zavádění mikroúvěrů již od roku 2000. Minimální výše poskytovaných mikropůjček činí tisíc eur. Přitom je známo, že se úvěry pro malé podniky většině bank nevyplácejí. Jen samo přezkoumání podnikatelského záměru totiž banku může přijít i na tisíce eur. Připočtou-li se možné výpadky splátek, pak by u mikroúvěrů, jaký dostala Marion Bressová, musela banka žádat úroky kolem 50 procent ročně. „A to by byla lichva, proto banky nejčastěji půjčku odmítnou a podnikatelský záměr rychle odsoudí jako neperspektivní,“ doplňuje Zientz s tím, že právě kvůli snížení nákladů zapojil do procesu zpracování úvěrů mikrofinanční organizace, jako je Nordhand. Toto družstvo, a ne GLS Bank, posuzovalo podnikatelský koncept a kredibilitu Bressové. „Pracujeme mnohem levněji než banky, navíc jsme podnikání paní Bressové znali již jako poradci,“ potvrdil Frank Lunke z představenstva Nordhandu. Ani tato organizace však nedoporučí k úvěrování každého – spoluručí totiž za poskytnuté půjčky. Jestliže míra nesplácených úvěrů nepřesáhne deset procent, obdrží Nordhand od GLS Bank odměnu. Je-li výpadek splácení vyšší než deset procent, tak naopak musí bance zaplatit pokutu. Proto Lunke pečlivě zvažuje, kterým podnikatelům půjčky schválí. Těm přitom k mikroúvěrům výrazně pomáhá i členství – při vstupu do Nordhandu je třeba uhradit poplatek padesát eur a každý měsíc zaplatit dalších pět.
Síť zprostředkovatelů Družstvo Nordhand není žádnou výjimkou – GLS Bank spolupracuje v celém Německu se čtrnácti dalšími mikrofinančními organizacemi. Jednou z nich je společnost AN-Training ze Severního Porýní-Vestfálska vedená podnikovou poradkyní Anke Nägeleovou. „Kromě zajištění úvěru potřebují začínající živnostníci především poradit. Vždyť většina z nich nikdy nesestavovala podnikatelský záměr, nepřemýšlela nad marketingem, o účetnictví ani nemluvě,“ řekla týdeníku Der Spiegel Nägeleová. „Ale i u nás samozřejmě existují případy, kdy musíme odmítnout financování. Když si někdo chce otevřít jeden z mnoha dalších stánků s rychlým občerstvením nebo další solární studio, takový nápad samozřejmě nepodpoříme,“ dodala poradkyně, k jejímž klientkám patří například cášská léčitelka Tamara Kirschbaumová. Té Nägeleová nepomohla jen s účetnictvím, ale především ve sporu s úřadem práce, jenž nechtěl podnikání Kirschbaumové vůbec povolit. Jako matka tří dětí prý totiž neměla vůbec pracovat. Ale s úvěrem ve výši tři a půl tisíce eur zprostředkovaným Nägeleovou si Kirschbaumová již předloni v srpnu přece jen otevřela léčitelskou praxi. „Nyní mé výnosy pokrývají již skoro všechny náklady. V bance mi přesto jasně řekli, že jako příjemce sociálních dávek od nich nedostanu ani cent,“ potvrdila Kirschbaumová.
Státní fond Potenciálu mikrofinancí v oblasti boje s nezaměstnaností si povšimla i německá státní správa. Proto již dříve podpořila projekt GLS Bank vytvořením fondu, který disponoval více než třemi miliony eur. Z tohoto fondu jen do půlky loňského roku GLS Bank poskytla tři stovky půjček s celkovým objemem 2,1 milionu eur a úrokovou sazbou do desíti procent. Správnost tohoto konceptu potvrzuje i relativně nízká míra nesplácení, jež u mikroúvěrů u GLS Bank nepřekračuje šest procent. Proto se německá vláda rozhodla koncem ledna uvolnit sto milionů eur, jež mají sloužit k vytvoření fondů na podporu malých firem a živnostníků. Šedesát procent této částky přitom pochází z Evropského sociálního fondu a čtyřicet z rozpočtu spolkového ministerstva práce a sociálních věcí. Z fondu se budou poskytovat mikroúvěry do výše dvaceti tisíc eur se splatností až tři roky. Dolní hranice hodnoty úvěru není stanovena, k jeho poskytnutí by mělo dojít do týdne od podání žádosti, úroková sazba nemá přesáhnout 7,5 procenta a k získání půjčky nebude třeba žádné zajištění. Celkový objem půjček poskytnutých německým malopodnikatelům může být nakonec i vyšší než zmíněných sto milionů eur. Fond, který bude prozatím fungovat do roku 2015, totiž bude rovněž sloužit k vyrovnávání výpadků splátek již zmíněné GLS Bank, která dostala od německé vlády za úkol vybudovat do konce roku síť poskytování mikroúvěrů pokrývající celé Německo. Že o takové služby bude zájem, je více než zřejmé. Jen předloni napočítal Institut pro výzkum středního stavu z Bonnu v celém Německu 400 tisíc podnikatelů zakládajících vlastní živnosti. Navíc životaschopnost mikrofinancování ve vyspělých zemích potvrzuje i fakt, že GLS Bank není jedinou institucí, jež se mikropůjčkám v Německu věnuje. Loni se o tuto oblast začala zajímat zemská NRW.Bank ze Severního Porýní-Vestfálska, která již do poloviny loňského roku poskytla přes 40 mikroúvěrů.
*
BOX
Mikroúvěrová Evropa**
Možnosti mikrofinancování při boji s nezaměstnaností si uvědomila i Evropská unie, která se rozhodla vyčlenit sto milionů eur na úvěry pro mladé a dlouhodobé nezaměstnané, kteří si chtějí založit vlastní živnost nebo firmu. Předpokládá se, že tyto peníze by měly přitáhnout další prostředky od institucí, jako je Evropská investiční banka, a zvýšit tak celkovou částku určenou na mikropůjčky až na půl miliard eur
