Léčba rostoucího počtu lidí nakažených zákeřnou bakterií E. coli, která sužuje Německo už více než měsíc, je drahá. Nemocnice žádají, aby politici vzali zpět plán na škrtání peněz ve zdravotnictví.
Foto: Profimedia.cz
Už 22 lidí zemřelo na následky infekce zákeřnou bakterií E. coli O104:H4, která na severu Německa řádí více než měsíc. Přes dva tisíce lidí se bakterií nakazilo. Kvůli těžkým komplikacím pracují nemocnice v nejpozstiženějších oblastech na hranici své kapacity. Svaz německých nemocnic proto apeluje na politiky, aby odvolali plánované škrty v přidělených financích pro nemocnice.
Epidemie podle Svazu ukázala, jak je důležité zachovat stávající kapacitu lůžek a personálu, aby zdravotnická zařízení dokázala nynější těžkou situaci zvládnout. Kliniky na severu Německa dokázaly podle německého serveru Spiegel Online zvládnout příliv pacientů i díky vzájemné výměně personálu. „Nyní dělají kliniky všechno, co je nutné k ošetření pacientů, ani by zvažovaly, zda za svou práci dostanu zaplaceno,“ tvrdí šéf Svazu Georg Baum.
Kromě zástupců nemocnic se v Německu stále hlasitěji ozývá i opozice. Ta tvrdí, že vláda a především ministr zdravotnictví krizi nezvládají a nákazu v počátcích podcenili. Obranu na sebe vzala ministryně pro ochranu spotřebitele Ilse Aignerová. „Krizové řízení funguje, úřady se plně koncentrují na boj s epidemií,“ soudí ministryně.
Zatím se úřadům stále nepodařilo vypátrat zdroj infekce. Aignerová jen dřívější seznam – okurky, rajčata a listový salát – rozšířila o podezřelé balené výhonky a klíčky. Testy v nich však výskyt bakterie nepotvrdily. (Přečtěte si sloupek, co dokáže nepravdivá informace udělat nejen s tržbami zemědělců.)
Zdánlivý chaos v pátrání po zdroji nákazy způsobily nepřehledné vztahy mezi jednotlivými úřady, které jsou do ochrany veřejného zdraví a kontroly potravin zapojeny. Kompetence se dělí mezi zdravotnické úřady v jednotlivých spolkových zemích, zemské vlády, spolková ministerstva zdravotnictví a ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele. Do hry jsou zapojeny i výzkumné a poradní instituty jako Institut Roberta Kocha, který provádí např. mikrobiologické a epidemiologické testy, a Spolkový institut pro hodnocení rizik. Jediný informační zdroj, kam by se všechny informace o nákaze sbíhaly, neexistuje. Na to upozorňuje i předseda české Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub šebesta. (Čtěte rozhovor.)
V kompetenci spolkových zemí je vydávání varování pro veřejnost, ale také kontrola potravin a dohled na trhem. Varování posílají zemské úřady ministerstvu pro ochranu spotřebitele, které je dál přeposílá do Bruselu, do evropského systému rychlého varování.
