Nemocenská je pro podnikatele příliš drahá

Státní nemocenská sice podnikatele ochrání před výpadkem příjmu u dlouhodobých nemocí, jenže ve srovnání s komerčním pojištěním je drahá. Na rozdíl od něj kryje státní nemocenská v podstatě veškerou pracovní neschopnost včetně těhotenství a mateřské dovolené.

Podnikatelé jako OSVČ sice stonají jako každý jiný, jenže kvůli podnikání si často nemohou dovolit činnost přerušit a ulehnout třeba s chřipkou do postele. Nejen, že by nesplnili sliby klientům, ale zároveň by to pro ně znamenalo i finanční ztrátu. Ušlý výdělek jim nikdo nenahradí tak jako zaměstnancům, kterým část mzdy nahradí firma a od 22. dne nemoci i stát v podobě nemocenské. OSVČ si sice mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění, jenže první tři týdny choroby stejně nic nedostanou. To bude platit ještě dva roky, prosadila vláda v rámci úspor. Vzhledem k tomu, že se státu finančně výrazně vyplatí platit nemocenskou jen u dlouhodobějších chorob, není vyloučeno, že z dočasné výjimky se stane trvalé pravidlo.

Právě dlouhodobá nemoc ale může život OSVČ nabourat nejvíce. Týdenní či čtrnáctidenní výpadek příjmu dobře hospodařící podnikatel bez problémů pokryje z rezerv. Jenže i pro zajištění alespoň nějakého příjmu při dlouhé nemoci není státní nemocenská zdaleka nejlevnější řešení. Pokud by si podnikatel chtěl zajistit ekvivalent poloviny průměrné mzdy, musel by každý měsíc státu na nemocenském pojištění odvést 552 korun. OSVČ, která by toužila po měsíční náhradě zhruba 20 tisíc korun, by platila 1 104 korun. To však nejsou jediné náklady, které s nemocenskou podnikateli vzniknou.

Zádrhel důchodového pojištění

V minulosti se stávalo, že podnikatelky využívaly děr v zákoně a před nástupem na mateřskou dovolenou si doplácely vysoké nemocenské pojištění, aby jim pak stát vyplácel nejvyšší možnou peněžitou pomoc v mateřství. Proto poslanci už od letošního roku uzákonili, že nejvyšší možný odvod na nemocenské pojištění se bude platit ze stejné částky jako povinné důchodové pojištění. Co by OSVČ zaplatila navíc, to by ji ve výpočtu nemocenské nepomohlo a Správa sociálního zabezpečení by tuto částku evidovala jako přeplatek.

Takže podnikatel, který by si chtěl zajistit v nemoci polovinu průměrné mzdy, by kromě pětistovky nemocenského pojištění platil i sedm tisíc korun na důchodovém pojištění. V případě nemocenské ve výši 20 tisíc korun by důchodové pojištění činilo 14 tisíc korun za měsíc. Výše důchodového pojištění se odvíjí od příjmů a výdajů podnikatele, nicméně většina se snaží tyto odvody omezit a platit jen nezbytné minimum. To se letos pohybuje na úrovni 1 807 korun za měsíc.

Navzdory této nevýhodnosti si nemocenské pojištění stále platí 116 tisíc podnikatelů. Jejich počet ovšem jen za prvních letošních devět měsíců klesl o necelých 40 tisíc. „Není to jen kvůli tomu, že první tři týdny nemoci jim pojištění nekryje, ale také kvůli srovnání základu pro výpočet nemocenského a důchodového pojištění a kvůli tomu, že nemocensky pojištěná OSVČ se považuje za osobu vykonávající hlavní činnost, a musí proto platit důchodové pojištění, “ říká Pavel Gejdoš, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Ve výsledku se proto státní nemocenské pojištění vyplatí především ženám, které chtějí otěhotnět a nastoupit na mateřskou dovolenou. Právě v případě narození dítěte budou jinounáhradu příjmu hledat jen obtížně.

Levnější komerční pojištění

Konkurencí státního nemocenského pojištění je komerční pojištění dávek v pracovní neschopnosti, které je možné ještě zkombinovat s pojištěním dávek pro případ pobytu v nemocnici. OSVČ se mohou pojistit, pokud vykonávají samostatně výdělečnou činnost, což prokážou například registrací jako plátci daně z příjmu u finančního úřadu.

Čtyři české pojišťovny – Uniqa, Generali, ČP Zdraví a Pojišťovna VZP – tato pojištění nabízejí samostatně. Zbytek je vede pouze jako volitelná připojištění k životnímu pojištění. Ať už jako samostatná pojistka či jako doplňkové pojištění přijdou podnikatele levněji než státní nemocenské pojištění. Třeba u pojišťovny Uniqa si denní dávku 430 korun, což odpovídá polovině průměrné mzdy, lze samostatně pojistit už za 362 korun měsíčně, tedy skoro o dvě stovky levněji než u státu. Dávku 660 korun na den získá od Uniqy podnikatel, který bude platit za měsíc 555 korun, to je polovina částky, kterou by musel zaplatit na nemocenském pojištění. V případě tohoto konkrétního pojištění dávek v pracovní neschopnosti by OSVČ získala náhradu ušlého příjmu od 22. dne nemoci, tedy stejně jako od státu. Pokud by se pojištění dávek v nemoci sjednávalo jako připojištění k životnímu pojištění, dá se ušetřit ještě více. Například u pojišťovny Allianz by denní dávka 450 korun přišla na 133 korun měsíčně a dávka 650 korun na 192 korun, a to při výplatě od 29. dne nemoci.

Výše pojistného závisí především na výši dávky, kterou chce podnikatel pobírat. Zpravidla do dávky 500 korun denně pojišťovny nezjišťují, jaký má podnikatel příjem. Konkrétní výši této hranice si pojišťovny stanovují samy. U vyšších dávek chtějí vidět podnikatelovo daňové přiznání, z něhož zjistí, kolik si ve skutečnosti vydělává. To je důležité pro výpočet náhrady v okamžiku, kdy podnikatel opravdu onemocní. „Jde totiž o pojištění škodové, to znamená, že pojišťovna hradí jen vzniklou škodu. Takže vyplatí jen náhradu skutečně ušlého výdělku,“ říká Jan Zeman z České pojišťovny.

Pojišťovny neplatí vše

Cenu pojistky ovlivňuje také věk klienta. Čím je podnikatel mladší, tím levněji pojištění pořídí. Zatím většina pojišťoven stanovuje různé pojistné pro muže a pro ženy, přičemž ženy platí víc. Už příští rok toto kritérium padne, pokud poslanci schválí zákon, který podle rozhodnutí Evropské unie zakáže rozlišování pohlaví pro kalkulaci pojistného. Výrazně do ceny pojistného ovšem promluví doba, od které si chce nechat podnikatel dávky vyplácet. Některé pojišťovny nabízejí výplatu už od prvního dne nemoci, což je nejdražší varianta. Standardní začátky výplat jsou 15., 29., případně 36. den nemoci. Platí přitom, že čím delší dobu vydrží podnikatel bez asistence pojišťovny, tím levnější nakonec pojistka je.

Pro výplatu dávky musí podnikatel do pojišťovny přinést potvrzení od lékaře o vzniku pracovní neschopnosti. Nicméně v některých případech nakonec žádné peníze neuvidí. Výčet těchto situací najdou klienti ve výlukách z pojištění, které jsou obsaženy v pojistných podmínkách. Komerční pojištění například nepomůže nastávajícím matkám, protože nekryje případ pracovní neschopnosti kvůli těhotenství či po porodu a následné péči o dítě. Pojišťovna nehradí ani výpadek příjmu při pobytu v lázních, pokud k tomu není lékařský důvod a pojišťovna takový pobyt neschválila. Bez dávek se ocitnou i ti, kteří dostali neschopenku sice už po sjednání pojištění, ale kvůli nemoci či úrazu, s nimiž se léčili ještě před podpisem pojistné smlouvy.

U komerčního i státního pojištění trvá několik měsíců od začátku placení pojistného, než OSVČ může uplatnit nárok na dávky. U státní nemocenské jsou to tři měsíce podobně jako u většiny pojišťoven. Pokud ovšem pojišťovna kryje i pracovní neschopnost kvůli úrazu, pak se na tento důvod pracovní neschopnosti tříměsíční lhůta nevztahuje.

K pojištění dávek v pracovní neschopnosti se dá sjednat i pojištění dávek pro případ pobytu v nemocnici. Pojišťovna pak hradí dohodnutou částku za každou půlnoc, kterou podnikatel v nemocnici strávil. Výhodou je to, že dávka se vyplácí už od prvního dne hospitalizace bez ohledu na to, že ještě neuběhlo například 29 dnů, po kterých začne podnikatel dostávat dávky z titulu pracovní neschopnosti. Celková cena pojištění se tím zvýší, nicméně pořád bude nižší než u státní nemocenské.

Kolik stojí OSVČ pojištění pro případ nemoci

Měsíční ceny pojištění jsou kalkulovány pro podnikatele, který by chtěl mít stejné nemocenské dávky jako zaměstnanec s průměrnou mzdou 24 tisíc korun a s dvojnásobkem průměrné mzdy, tedy 48 tisíc korun. To odpovídá denním dávkám 430 a 660 korun.