Přehled aktuálního stavuV letošním roce se mění výše záloh na pojistné na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Také letos tato částka závisí na tom, zda osoba vykonává takzvanou hlavní, nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V prvním případě musí zaplatit minimální zálohu 1192 korun měsíčně i tehdy, pokud je při svém podnikání ve ztrátě. Účast na nemocenském pojištění zůstává pro oba typy OSVČ i nadále dobrovolná. Na základě informací České správy sociálního…
OBSAH
1. Kdo se považuje za OSVČ
2. Ohlašovací povinnosti OSVČ
3. Účast na důchodovém pojištění
4. Účast na nemocenském pojištění
5. Dávky poskytované z nemocenského pojištění
6. Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti
7. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
8. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění
9. Přehled o příjmech a výdajích
1. Kdo se považuje za OSVČ
Sociálního pojištění se účastní také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Spadá sem i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území Česka, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.
Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která:
– vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
– spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Předmět činnosti
Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:
– provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
– podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
– činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
– výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon,
– výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není výše uvedena a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku; podmínkou zde je, že jsou tyto činnosti konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči), a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,
– výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení přijmu; pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon. Za výkon těchto činností se nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.
Hlavní a vedlejší činnost
Od 1. ledna 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Za vedlejší se samostatná výdělečná činnost považuje, pokud OSVČ v kalendářním roce:
– vykonávala zaměstnání a příjem ze zaměstnání, kterého v tomto roce dosáhla, činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se účast OSVČ na pojištění posuzuje. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců, dosažený v kalendářním roce, za který se účast pojištění OSVČ posuzuje, a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány,
– měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
– měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu,
– vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu,
– byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium),
– byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.
2. Ohlašovací povinnosti OSVČ
Zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (1) je osobě samostatně výdělečně činné stanovena povinnost oznámit příslušné okresní (nebo Pražské) správě sociálního zabezpečení:
– den zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, spolupracující osoba je současně povinna oznámit též jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje,
– den ukončení samostatné výdělečné činnosti,
– den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
– den, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
– den, od kterého nemá nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu, na starobní důchod, na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Termín pro nahlášení
Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.
Místní příslušnost
Místní příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého pobytu OSVČ. Nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu na území České republiky, řídí se místní příslušnost místem výkonu samostatné výdělečné činnosti. V případě, že je samostatná výdělečná činnost vykonávána na několika místech, je místně příslušná ta OSSZ, v jejímž obvodu podle prohlášení OSVČ převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
3. Účast OSVČ na důchodovém pojištění
OSVČ je účastna důchodového pojištění:
1) V kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
2) V kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených výdajů dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítávacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
3) V kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost, pokud se dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.
Rozhodná částka
V roce 2004 č
iní rozhodná částka 40 410 korun
Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž
po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. O jednu dvanáctinu se snižuje také za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu). Dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Vznik účasti
Účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzniká 1. ledna kalendářního roku, ve kterém činnost vykonávala. Účast může vzniknout také prvním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost (nejdříve však dnem, v němž začala činnost vykonávat a byla k jejímu výkonu oprávněna).
U vedlejší samostatné výdělečné činnosti vzniká účast 1. ledna kalendářního roku, ve kterém OSVČ dosáhla stanoveného příjmu, nebo za který se přihlásila k účasti na tomto pojištění (nejdříve však dnem, v němž činnost začala vykonávat a byla k jejímu výkonu oprávněna).
Zánik účasti
Účast na důchodovém pojištění OSVČ, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, zaniká vždy 31. prosince kalendářního roku, ve kterém OSVČ činnost vykonávala. K zániku může dojít také posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost, která nezakládá účast na pojištění.
Účast na důchodovém pojištění OSVČ, vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká vždy 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byla účastna důchodového pojištění z důvodu dosažení příjmu, nebo za který se k účasti na důchodovém pojištění přihlásila.
Pokud OSVČ samostatnou výdělečnou činnost ukončila v průběhu roku, zaniká účast na pojištění dnem ukončení samostatné výdělečné činnosti.
Podmínky účasti na důchodovém pojištění OSVČ jsou stanoveny zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
4. Účast OSVČ na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné. OSVČ však může být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Výjimkou mohou být ty kalendářní měsíce, ve kterých je OSVČ od placení záloh osvobozena, protože po celý kalendářní měsíc měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění.
OSVČ je účastna nemocenského pojištění jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností. Pouze jednomu, je účastna i tehdy, když spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost a spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém se přihlásila. Zpětně může účast na pojištění vzniknout pouze v případě, že se OSVČ přihlásila k účasti nejpozději do osmi dnů od zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti a v té samé lhůtě se přihlásila i k účasti na důchodovém pojištění.
Účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká:
– dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém se odhlásila
– posledním dnem kalendářního měsíce, na který navazují tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, za které nebylo zaplaceno splatné pojistné na nemocenské pojištění.
– dnem, kdy nastaly skutečnosti dané § 10 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění,
tj. např. ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti, zánik oprávnění k výkonu,
– činnosti, pozastavení činnosti a podobně.
Účast na nemocenském pojištění OSVČ je zakotvena v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v § 145a a 145b.
5. Dávky poskytované z nemocenského pojištění
Z nemocenského pojištění osoby samostatně výdělečně činné jsou poskytovány:
– nemocenská,
– peněžitá pomoc v mateřství.
Nemocenská
Pro OSVČ platí obecné podmínky nároku na nemocenské dávky platné pro zaměstnance s tím, že OSVČ tyto dávky náleží, jestliže:
– po dobu pracovní neschopnosti (karantény) osobně nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost
– bylo zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění za dobu účasti na nemocenském pojištění, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa
– účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (karantény); splnění této tříměsíční čekací doby se nevyžaduje v případě, že účast na nemocenském pojištění vznikla od zahájení nebo znovuzahájení činnosti.
Peněžitá pomoc v mateřství
Také podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou stejné jako obecné podmínky platné pro zaměstnance s tím, že:
– OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost,
– OSVČ musí být zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění (viz výše),
– účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem.
Výpočet dávek
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu. Ten se zjistí následovně: Vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů.
Rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na některou dávku nemocenského pojištění.
Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.
6. Placení pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
OSVČ platí buď:
– pojistné na důchodové pojištění,
– nebo zálohy na pojistné a doplatek tohoto pojistného.
Podmínky pro placení pojistného a záloh na pojistné se s účinností od 1. ledna 2004 změnily. Nyní závisí na tom, zda se v kalendářním roce jedná o výkon hlavní, nebo vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Placení pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti
Pojistné na důchodové pojištění za rok 2004 platí povinně OSVČ, která v tomto kalendářním roce:
– vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
– vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, tzn., že její příjem po odpočtu výdajů z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2004 dosáhl rozhodné částky, tj. částky 40 410 korun, popř. částky snížené o částku 3368 korun za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu),
– vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.
Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ se za rok 2004 stanoví jako 40 procent příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, dosažených v kalendářním roce, za který se pojistné platí, popř. ze základu daně u osob, které účtují v podvojném účetnictví, společníků veřejné obchodní společnosti, komplementářů komanditní společnosti.
U OSVČ, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, dosahuje vyměřovací základ minimálně částky, stanovené jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2004 pro výkon hlavní činnosti, tj. 3368 korun a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
U OSVČ, vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, dosahuje vyměřovací základ minimálně částky, stanovené jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2004 pro vedlejší činnost, tj. 1684 korun a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství nebo vykonávala vojenskou (civilní) službu. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro snížení.
Maximální vyměřovací základ je 486 000 korun. Tato částka se snižuje ze stejných důvodů jako minimální vyměřovací základ, a to o částku 40 500 korun měsíčně.
Pojistné se stanovuje ve výši 29,6 procenta vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje směrem nahoru.
8. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění
OSVČ, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v roce 2004, byla povinna platit zálohy na pojistné a tuto činnost beze změny vykonává nadále i v roce 2005, platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění v roce 2005 do dne podání Přehledu za rok 2004 ve stejné výši jako v roce 2004. V případě, že OSVČ platila v roce 2004 zálohy na pojistné v minimální výši (v případě výkonu hlavní činnosti ve výši 997 korun a nemocenské pojištění ve výši 149 korun, v případě výkonu vedlejší činnosti ve výši 499 korun a nemocenské pojištění ve výši 75 korun), platí zálohy na pojistné v roce 2005 do dne podání Přehledu za rok 2004 v této výši.
Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2004 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která:
– vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
– vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2005,
– vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2004 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona (dosáhl rozhodné částky – viz výše).
Zálohy na pojistné osoba platí od měsíce, ve kterém podala nebo měla podat Přehled za rok 2004. Tato povinnost trvá do kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém podá nebo by měla podat Přehled za rok 2005.
Pro účely placení záloh na pojistné v roce 2005 se OSVČ považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, v němž po celý měsíc:
– má nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu,
– má přiznán starobní důchod,
– má nárok na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu,
– vykonává vojenskou (civilní) službu,
– je nezaopatřeným dítětem,
– nebo je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody a tuto skutečnost oznámila a doložila příslušné správě sociálního zabezpečení.
Za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je považována i OSVČ, která v roce 2004 byla zaměstnána a příjem z tohoto zaměstnání činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu 2004, tj. částku 80 400 korun, pokud tuto výši dosaženého příjmu doložila.
K výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží od kalendářního měsíce, v němž OSVČ některý z výše uvedených důvodů písemně oznámí a doloží příslušné správě sociálního zabezpečení. Je-li tímto důvodem výkon zaměstnání, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší nejdříve od měsíce podání Přehledu za rok 2004. Doložení přiznání starobního důchodu, částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu se nevyžaduje, byl-li tento důchod přiznán Českou správou sociálního zabezpečení.
Vyměřovací základ pro rok 2005
Minimální výše zálohy na pojistné se v roce 2005 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 45 procent průměrného měsíčního příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů dosaženého v předchozím kalendářním roce. Záloha na pojistné činí 29,6 procenta měsíčního vyměřovacího základu. Pojistné na nemocenské pojištění činí 4,4 procenta měsíčního vyměřovacího základu. Částky se zaokrouhlují směrem nahoru.
Absolutní minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí v letošním roce 45 procent z částky, která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu za rok 2003 a přepočítávacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, tj. částku 4024 korun.
Nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí v letošním roce 1192 korun.
Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí v letošním roce 178 korun.
Absolutní minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonáv
ající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí v letošním roce 10 procent z částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2003 a přepočítávacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, tj. částku 1789 korun.
Nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí v letošním roce 530 korun.
Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí v letošním roce 79 korun.
Zálohy na pojistné se neplatí na měsíce, ve kterých OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něho pobírala peněžitou pomoc v mateřství nebo vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu).
Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí, do osmého dne kalendářního měsíce následujícího.
9. Přehled o příjmech a výdajích
Každá OSVČ, která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou správu sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích (2). Musí tak učinit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňové přiznání. Tyto OSVČ musí Přehled za rok 2004 podat do 1. srpna 2005.
Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění. Z uvedených údajů se stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehledu o příjmech a výdajích. Opačnou variantou je přeplatek pojistného, který správa sociálního zabezpečení OSVČ vrátí, pokud tato osoba nemá vůči správě splatné závazky.
Do úhrnu záloh na pojistné na důchodové pojištění se nezapočítává pojistné na nemocenské pojištění.
Pokud OSVČ uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje doložit, a to nejpozději spolu s tímto přehledem, pokud tak již neučinila dříve.
(1) č. 582/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů
(2) § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů
