Investoři se stále více zajímají o aktiva ve zdravotnictví
Na první pohled se může zdát, že zdravotnictví nemá s realitními investory mnoho společného. Opak je pravdou. V západní Evropě již působí řada fondů, jejichž portfolia jsou složena z nemocnic, léčeben či sanatorií. Příjmy těchto fondů plynou z nájemného, které platí provozovatelé takových zařízení. V České republice zatím tito hráči na trhu nepůsobí. Realitní odborníci nicméně očekávají, že do pěti let by se mohl i na tuzemském trhu objevit nemovitostní fond, který bude nakupovat zdravotnická zařízení.
Rychle rostoucí trh
Společnost ING Real Estate uvedla minulý měsíc na trh ING European Healthcare Property Fund, který je určen pro institucionální investory a slibuje návratnost mezi osmi až devíti procenty. Jeho cílem je vytvořit portfolio v hodnotě 800 milionů eur, které budou tvořit aktiva z oboru zdravotnictví. Fond bude investovat do nemocnic, léčeben a komerčních zdravotnických zařízení, a to převážně v Německu, Francii a Nizozemsku. Investiční příležitosti chtějí manažeři fondu analyzovat také v Itálii, Španělsku, Rakousku, Belgii a Švédsku.
ING Real Estate není ojedinělým příkladem realitní společností, která se zajímá o zdravotnictví. Například britský MedicX Fund, který je kótovaný na londýnské burze, se zaměřuje na nemovitosti určené pro primární péči. Podobní investoři působí také ve Finsku. Společnost Evli spravuje fond EPI (Evli Property Investments) Healthcare, který investuje do zdravotnických zařízení ve Finsku. Cílem fondu je vytvořit portfolio v hodnotě 150 až 200 milionů eur.
Realitní odborníci tvrdí, že zdravotnictví pro nemovitostní kupce představuje rychle rostoucí trh s relativně nízkým rizikem a zajímavou návratností. To platí především v západní Evropě, přestože většinu zdravotnických aktiv, jejichž hodnotu odhadl časopis Property Week na částku pohybující se okolo 400 miliard eur, stále vlastní provozovatel. Počet realitních transakcí ve zdravotnictví však v poslední době roste. Tomu nahrávají změny v legislativě a ve způsobu financování.
První byla Británie
Nemovitostní investoři se začali o oblast zdravotnictví zajímat přibližně před pěti lety. Mezi nejdéle působící fondy patří britský Quercus Healthcare Fund, který byl založen v roce 1998. V současné době má v portfoliu 261 nemovitostí, které pronajímá 42 subjektům. Fond doposud proinvestoval více než 850 milionů liber. „V nedávné době se několik dalších investorů rozhodlo začlenit zdravotnická aktiva do diverzifikovaných fondů nebo založilo speciální fondy nakupující zdravotnická aktiva. A to nejprve ve Velké Británii a později i v dalších evropských zemích,“ uvedla pro týdeník EURO Emma Glynnová z investičního týmu bristolské pobočky mezinárodní realitní společnosti King Sturge.
Důvodů, proč mezi realitními investory roste obliba zdravotnických aktiv, je několik. „Investoři mohou těžit z příznivých výnosů v porovnání s ostatními instrumenty a ve většině případů z dlouhotrvajících nájemních smluv z předem dohodnutých podmínek pro růst nájemného,“ vysvětluje Glynnová. S tím, že navzdory těmto výhodám považují realitní investoři zdravotnická aktiva stále za novinku, a to i v porovnání s jinými alternativními transakcemi, mezi něž lze zařadit nákupy zábavních zařízení či hotelů. To se však postupně mění v souvislosti s demografickým vývojem. Statistická data hovoří o tom, že populace stárne, což samozřejmě vede k růstu poptávky po zdravotnických službách. A tedy k výstavbě dalších zdravotnických zařízení. „Země s aktivními fondy zaměřenými na zdravotnické objekty jsou ty, ve kterých vláda umožňuje privátnímu sektoru působit ve zdravotnictví vedle veřejných subjektů. Dva největší trhy z tohoto hlediska najdeme ve Velké Británii a v Německu. Tam také realitní fondy nakupující zdravotnická aktiva zatím investovaly nejvíce,“ říká Glynnová.
Stárneme - plus pro investory
Realitní fondy se zaměřují především na nákup sanatorií a pečovatelských domů pro starší občany. „Tyto nemovitosti představují největší potenciál. To souvisí právě se stárnutím populace a rostoucím tlakem na kvalitu zdravotnických služeb a ubytování,“ konstatuje Glynnová. A dodává, že obecně mají fondy zájem o taková aktiva, jež si najímají velcí národní provozovatelé zdravotnických zařízení, kteří s vlastníky objektů uzavřeli dlouhodobou nájemní smlouvu. Realitní odborníci potvrzují, že v posledních letech počet zdravotnických realitních fondů roste. „Nedávno například společnost Kenmore oznámila založení nového fondu, který bude nakupovat pečovatelské domy v Německu. K dispozici má kapitál ve výši zhruba 400 milionů eur,“ říká Glynnová. I tyto fondy v současné době pociťují důsledky americké hypoteční a úvěrové krize, v budoucnu se však určitě skupina investorů zaměřujících se na zdravotnictví dále rozroste. „Realitní společnosti budou buď zakládat speciální zdravotnické fondy, nebo nakupovat zdravotnická zařízení a tím diverzifikovat svá portfolia,“ upřesňuje Glynnová.
V České republice zatím nepůsobí realitní fondy, které by ve svých portfoliích držely nemocnice nebo sanatoria. Je to dáno, jak tvrdí analytici, především relativní nevyzrálostí trhu v porovnání se zeměmi západní Evropy. Drtivou většinu léčeben, sanatorií a pečovatelských domů provozuje a vlastní veřejný sektor a podnikatelské příležitosti jsou pro privátní investory ve zdravotnictví limitované. Je však pravděpodobné, že s otvíráním soukromých zdravotnických zařízení a privatizací některých komplexů se objeví realitní fondy nakupující zdravotnická aktiva i v České republice. „Trh bude potřebovat čas na rozvoj. Očekáváme, že to bude trvat dva až pět let. Vzhledem k omezené velikosti českého trhu je pravděpodobnější, že tito investoři budou součástí nějakého panevropského fondu, než že by byl založen fond zaměřený výhradně na české nemocnice a léčebny,“ tvrdí Glynnová.
Box:
Stručně o realitních „zdravotnických“ fondech
Působí především ve Velké Británii a v Německu.
Nakupují převážně sanatoria a pečovatelské domy pro starší občany.
Příjmy generují z pronájmu aktiv provozovatelům zdravotnických zařízení.
Jejich počet se bude zvyšovat v souvislosti se stárnutím populace.
V Česku se dle odhadů objeví do pěti let.
